Ležící koloušky obcházejte, radí ošetřovatel zvířat

Koloušci, sovy, poštolky i zpěvní ptáci, o ty se teď nejčastěji stará záchranná stanice pro zraněné živočichy v Pátku. Podle ošetřovatele Luboše Vaňka denně lidé přinášejí nebo si ošetřovatelé jezdí pro dvě až tři zvířata z volné přírody, která utrpěla zlomeniny při srážce s autem, otřesy po nárazech do velkých prosklených stěn nebo jde o opuštěná či z hnízd vypadlá mláďata. "Teď je snad největší nápor, hodně jsou to sýkorky, mláďata puštíků, dravci, ale také malí koloušci," řekl Vaněk. Právě u malých srnečků ale upozorňuje, že často odnesou lidé z přírody mládě, o které se srna stará.

"Pokud leží v klidu v lese nebo na louce, srna bývá nedaleko. Pak je nejlepší zvíře obejít a hlavně na něj vůbec nesahat, matka by ho opustila," radí ošetřovatel. Stanice se teď stará o asi týdenního srnečka, kterého lidé našli naříkajícího a opuštěného na poli u Zásmuk. "Tam je jasné, že matku ztratil. Krmíme ho umělým dudlíkem kozím mlékem. Bude tady až do podzimu. Loni se nám takhle podařilo vypiplat pět mláďat,"vzpomněl si Vaněk. Vrátit do přírody se už ale nemohou, rychle si zvyknou na člověka, takže je pro ně vhodná jedině obora. Do přírody se naopak v krátké době ze stanice vydají ostříži. Zlomenina po střetu s autem se jim úspěšně hojí, stejně tak se z otřesu při nárazu do velké prosklené stěny vzpamatovává i krahujec. "Za úspěch považuju, že se nám teď podařilo vypustit datla černého, který narazil do okna. Vypadal zle. Tento pták se v zajetí špatně přizpůsobuje. Potřebuje kyselinu mravenčí, takže jsme pro něj dokonce sháněli mravenčí vajíčka."