Le Monde: Brusel kritizuje Francii za nedostatky v oblasti životního prostředí

Podle zpráv Evropské komise je Francie každoročně nejhorším členem EU v kvalitě vody, rozmístění oblastí Natura 2000 a hospodaření s odpady.

Studie publikovaná ve čtvrtek 19. srpna Evropskou komisí, která potvrdila, že Francie má v oblasti životního prostředí špatnou reputaci, však vyprovokovala v kabinetu Serge Lepeltiera, ministra pro životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj, poněkud odlišnou reakci: "Nejsme hrozivě poraženi. Nacházíme se v nepříznivých konstelacích a děláme maximum. Víme, že jsme trochu nemocní, ale uzdravujeme se!"

Ve své patnácté (poslední) výroční zprávě na konci roku 2003 švédská komisařka pro životní prostředí, Margot Wallstömová vyjádřila, že byly nalezeny "hrubé nedostatky". Komise oznámila, že ve 300 případech členské státy nerespektovaly své povinnosti, nepřevedly včas direktiva a neaplikovaly je ve správné formě. Francie má ze všech států se svými 38 nedostatky nejhorší skóre.

"Největší nedostatky se týkají oblastí vody, odpadů, ochrany přírody a posuzování vlivů na životní prostředí," prohlašuje Komise. Evropský soudní dvůr také v roce 2003 Francii odsoudil za špatný výklad jednoho nařízení o přístupu k informacím o životním prostředí.

Brusel již mnoho let napomíná Paříž. Hrozí sankcemi, soudními procesy za nerespektování evropských příkazů a směrnic týkajících se kvality vody, umístění oblastí chráněných z titulu Natura 2000, nakládání s odpady. Paradoxně Francie, která v Evropské unii disponovala nejrozsáhlejšími přírodními územími, je již dlouho v oblasti životního prostředí jejím nejhorším členem. Například v roce 1998 proti Francii probíhalo 36 soudních procesů, které otevřel Brusel.

Důvodů francouzských problémů se životním prostředím je mnoho, zejména však kulturní vlivy, nedostatek svědomí a vliv lobbistů (průmyslníků, zemědělců, silničních dopravců, myslivců..) často propojených s ministry a poslanci.

Vypracování předpisů, zákonů a také prováděcích nařízení je často podrobováno povinným projednáváním, na které existují lhůty, jejichž nedodržení je sankcionováno Radou státu. Ministrovo okolí také mimo jiné tvrdí, že jisté země se spokojují s překládáním předpisů slovo od slova", kdežto Francie usiluje o čitelnost a přizpůsobení, což však Brusel nazývá "špatným převodem" textů.

V některých oblastech jako například Natura 2000 je vážným nedostatkem mdlé tempo při vyhlašování. Pokud však Brusel skutečně naplní hrozby finančních sankcí, mohla by se záležitost pohnout lepším směrem.

Podle článku Jean-Louise Andreaniho v Le Monde dne 22. 08. 2004