KRNAP prodává stromky, které v parku nechce

Pro jeden z vánočních stromků z Krkonoš si v úterý přišel i ministr Pavel Drobil.

Desítky meších i větších smrčků z Krkonoš si dnes Pražané koupili u ministerstva životního prostředí, kde prodává stromky z průřezů Správa Krkonošského národního parku (KRNAP). Jeden ze sedmi stovek smrčků s certifikátem přírodě blízkého obhospodařování lesa si koupil i ministr Pavel Drobil. Proč jsou k prodeji jen smrčky, vyplývá ze snahy parku zvýšit různorodost krkonošských lesů. Jedličky v lese zůstávají, do prodeje jdou pouze stromky, které se správě parku nehodí.

Peníze z prodeje se vrátí do lesů

Mezinárodní certifikát Forest Stewardship Council (FSC) Správa KRNAP získala v červenci loňského roku. Jedním z principů šetrného hospodaření v lesích jsou i takzvané výchovné zásahy, ze kterých prodávané stromky pocházejí. „Když hustý mladý les prořežeme, tak stromky, které v lese zůstanou, získají více místa, zesílí a celý les pak bude mnohem stabilnější,“ řekl novinářům ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka s tím, že lidé tak nemusejí mít obavu, že by koupí vánočního stromku přispívali k poškozování lesa. „Naopak svou koupí ke zlepšení stavu krkonošských lesů přispějí. Utržené peníze se totiž příští rok do lesů v Krkonoších vrátí – třeba v podobě podsadeb druhů, kterých se v nich nedostává,“ dodal Hřebačka.

Prodej se koná ještě ve středu

Stromky s certifikátem budou v prodeji před budovou ministerstva na Vršovické ulici 65 dnes do 17:00. Ve středu 8. prosince pak od 9:00 do vyprodání zásob. Do 150 centimetrů výšky stojí stromky 300 korun, nad 150 centimetrů výšky pak za 400 korun. Koupit se dají i samostatné větve.

Certifikátem FSC se pyšní i vánoční stromek, který Správa KRNAP věnovala ministerstvu do vstupní haly úřadu. Už od první adventní neděle ji zdobí v Krkonoších nepůvodní smrk pichlavý. Jako druh je odolnější proti nepříznivým vlivům průmyslových imisí, které zničily velkou část krkonošských lesů v 70. a 80. letech 20. století. V současnosti se park těchto nepůvodní druhů postupně zbavuje a nahrazuje je druhy, které patří k původní dřevinné skladbě. Proto je smrk pichlavý z Krkonoš ve vstupní hale MŽP symbolem snahy o návrat ke stabilním lesům s přírodě blízkým složením.

Lesní hospodaření

Hospodaření podle standardů FSC se odlišuje od běžného lesního hospodaření zejména tím, že nejsou povoleny rozsáhlé holoseče, používání neodbouratelných pesticidů či pálení klestu v lese. Lesy jsou postupně převáděny na věkově rozrůzněné porosty s větším podílem listnatých stromů a jedle, které budou odolnější před větrnými, sněhovými a kůrovcovými kalamitami. Významný podíl dřeva zůstane v lese k zetlení, ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, obnově půdního prostředí, k vyššímu zachycení vodních srážek a zdraví ekosystému.

Organizaci a značku FSC vytvořily na začátku 90. let společně velké mezinárodní ekologické organizace, obchodní a dřevařské společnosti, sdružení domorodých obyvatel a obchodníků se dřevem z celého světa. Jejím cílem je podporovat environmentálně vhodné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné hospodaření v lesích.