Kolik má Země vody? Na padesát let

Zásoby vody na Zemi uživí populaci dalších padesát let, tvrdí experti. Jejím nedostatkem už dnes trpí každý třetí člověk. Výhled do budoucnosti není v žádném případě optimistický. Se stále rostoucí populací planety - do roku 2050 zde má žít o dvě až tři miliardy lidí více - nastal nejvyšší čas naučit se s vodou zacházet.

Každý třetí trpí nedostatkem vody

V těchto dnech o tom ve Stockholmu jednají v rámci Světového týdne vody experti z celého světa. "Jeden ze tří lidí zažívá jednu z forem nedostatku vody," stojí ve zprávě, na které v průběhu pěti let pracovalo na sedm set expertů. "Je to mnohem častější, než jsme se původně domnívali," potvrdil před novináři ředitel Mezinárodního institutu pro hospodaření s vodou Frank Rijsberman. "Dělá nám to starosti. Hned v několika zemích bychom totiž mohli vyhlásil krizovou situaci."

Podle Rijsbermana jsou například Austrálie, jižní Čína a Indie jasnými příklady zemí, které trpí v důsledku loňského sucha. V jiných zemích zase způsobuje nedostatek vody zemědělská výroba, která může v krajních případech vyústit až v ekologickou katastrofu, což je například případ Aralského moře, které pomalu mizí z mapy světa. Kvůli extenzivnímu zemědělství čelí nedostatku vody také Austrálie. Naopak Egypt musí ze stejného důvodu více než polovinu všech potravin dovážet.

K vyprodukování jídla o hodnotě jedné kalorie je třeba jednouho litru. Kilogram obilí dostaneme po užití 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech. V zemědělství se spotřebovává celých 78 procent vody, v průmyslu jen osmnáct procent. Člověk sám pak užije osm procent vody.

Lidé musí s méně udělat více

Podle vědců je třeba rozdělit důvody, které vedou k nedostatku zásob vody, do dvou skupin. Pro jedny je nedostatek vody důsledkem jejího masivního využití, nebo naopak fyzické nepřítomnosti. Jiné země zase nemají dostatečné technické a finanční možnosti, takže nejsou schopny plně využít dostupných zásob vody.

Světovým problémem číslo jedna tak není užití, ale právě dodávka. Z osmadevadesáti procent je nedostek vody důsledkem lidského chování, pouze ve dvou procentech za tím stojí příroda. "Lidé musí s méně udělat více, což znamená, že při stejném množství vody musíme být schopni vypěstovat víc obilí," dodal Rijsberman. "Postoj vlád je asi nejdůležitějším bodem, který potřebuje změnu, a to v krátkodobém horizontu." Podle expertů se však nemusíme obávat nedostatku vody. Naše planeta je údajně schopna za současné situace uživit lidi ještě dalších padesát let.