Jihočeští rybáři se obávají nedostatku vody

Jihočeské rybáře trápí obavy z nedostatku vody. Příčinou je letošní mírná a velmi suchá zima.

Minimum srážek může způsobit největší problémy především rybářům z Hluboké nad Vltavou, jejichž většinu rybníků tvoří takzvané nebesáky, tedy rybníky bez přítoků, závislé pouze na srážkách.

„Situace s vodou zatím není nic moc. Musíme věřit tomu, že přijde jaro bohaté na déšť,“ sdělil ve středu Právu předseda představenstva společnosti Rybářství Hluboká Vladimír Kaiser.

Podstatně lépe jsou na tom rybáři z Třeboně, kteří mohou přítoky do svých produkčních rybníků kontrolovat prostřednictvím soustavy vybudované před staletími Jakubem Krčínem. „Třeboň má díky Zlaté stoce vodu v rukou,“ konstatoval Kaiser.

Bez ohledu na vodu však musí nyní celá skupina Rybářství Třeboň, kam patří mimo jiné i společnost z Hluboké, řešit další potíže. Těmi je nedostatek násad na jaro. Příroda totiž největšímu producentu sladkovodních ryb v Evropě už několik let vůbec nepřeje. Od povodní v roce 2002 se pravidelně střídá sucho s velkou vodou.

Už loni byly problémy v povodí Lužnice a Nežárky srovnatelné snad pouze se situací po ničivých povodních z roku 2002. Předloni zde rybáři prodělali dvě velké povodně na Lužnici a Nežárce, první na jaře a druhou na přelomu června a července.

Násada podraží

Velká voda jim z rybníků vypláchla násadu v hodnotě zhruba 25 miliónů korun. Nedostatek násadových ryb se rybářům kvůli loňskému suchu dosud nepodařilo nahradit.

Ačkoli holding Rybářství Třeboň dokáže částečně nedostatek násad pokrýt z vlastních chovů, zbytek bude ale muset dokupovat. Zvýšená poptávka po mladé rybě u tak klíčového podniku logicky žene jejich ceny vzhůru. Žádné kompenzace za tyto ztráty však rybáři od roku 2006 nedostali. Nejsou prostě v souladu s bruselskou administrativou.

Rybniční hospodáři tak alespoň bojují za takzvané mimoprodukční dotace. Rybníky mají totiž velmi významnou roli při zadržení vody při povodních a současně jako zásobárny vody v období sucha. Nynější problémy sice v žádném případě neznamenají pro silnou skupinu rybářských podniků existenční ohrožení, ale rozhodně jsou pro ně velmi nepříjemné.

„Po povodních v roce 2002 nám trvalo celé dva roky, než jsme se s touto situací vyrovnali. Domnívám se, že jiné to nebude ani nyní,“ konstatoval představitel holdingu Rybářství Třeboň Jan Hůda.

Petr Pokorný