Institut ekologie zvěře se představuje

Jak jsme v lednové Myslivosti informovali, byl na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně slavnostně otevřen nový Institut ekologie zvěře. Jeho vedoucím se stal Dr. Miroslav Vodňanský, který je v oboru ekologie zvěře mezinárodně známým odborníkem působícím dosud převážně v Rakousku. Požádal jsem ho proto za čtenáře Myslivosti o odpověď na několik otázek, resp. o pohled do zákulisí a činnosti Institutu.

Zopakujte prosím čtenářům, kteří třeba Myslivost v loňském roce nečetli, na jakých základech byl Institut vlastně vybudován.

Institut ekologie zvěře se od jiných pracovišť zabývajících se problematikou zvěře odlišuje především tím, že je mezinárodní institucí, neboť byl založen na základě smlouvy, kterou mezi sebou uzavřeli brněnská Veterinární a farmaceutická univerzita a rakouský Institut pro managament volně žijících zvířat a ekologický výzkum. Díky tomuto spojení se institut nejen podílí na projektech v Rakousku, ale má také velmi dobré kontakty k rakouským mysliveckým svazům a jiným institucím, které na výzkumu ekologie zvěře mají zájem a jsou ochotni jej podporovat. Prvořadým cílem institutu je navázat úzké kontakty a dobrou spolupráci s příslušnými institucemi v České republice.

Jaké hlavní úkoly jste si dali pro začátek do vínku?

Náplň činnosti Institutu ekologie zvěře spočívá ve studiu vzájemných vztahů mezi zvěří, člověkem a jejich společným životním prostředím. Hlavním úkolem je odborně přispět k vytváření vhodných podmínek pro zvěř nejen pro zabezpečení jejího přežití v současné kulturní krajině, ale i proto, aby bylo možné i v budoucnu zvěř myslivecky účelně obhospodařovat. Velká pozornost je věnována problematice škod na lesních a zemědělských kulturách. Toto téma je velmi aktuální nejen v současné době, ale bude i v budoucnu jedním z hlavních problémů myslivecké praxe. K důležitým úlohám Institutu patří objektivní objasňování příčin vzniku škod a zároveň i vypracování konkrétních opatření k jejich zabránění nebo alespoň snížení na únosnou míru.

Na jakých úkolech tedy pracovníci Institutu pracovali v prvém roce působení?

Od samého začátku své existence se Institut ekologie zvěře aktivně zapojuje do řešení celé řady projektů zpracovávaných v pokusných modelových honitbách v Rakousku a na mezinárodním pracovišti ekologie a výživy zvěře při VÚŽV v Nitře. Toto sesterské pracoviště bylo podobně jako institut v Brně společně založeno rakouským Institutem pro managament volně žijících zvířat a ekologický výzkum a Ústavem výživy VÚŽV Nitra. Vzájemným propojením spolupráce se tak vytvořilo mezinárodní výzkumné společenství zabývající se problematikou ekologie zvěře s jednotlivými středisky ve Vídni, Brně a Nitře, které se při společném řešení projektů navzájem doplňují.

Přece jen, mohl bych slyšet konkrétnější zadání úkolů?

V současné době se společně řeší projekty zaměřené na následující témata:

Výzkum fyziologie výživy a potravní ekologie volně žijících zvířat. Předmětem projektu financovaného rakouskými mysliveckými svazy, rakouským Zeleným Křížem a slovenským Ministerstvem Pôdohospodarstva je zkoumání fyziologie výživy a potravní ekologie jelení a srnčí zvěře stejně jako některých druhů drobné zvěře.

Specificky založená část tohoto prvního programu na téma fyziologie výživy jelení zvěře se pak dále dělí do následujících dílčích úloh:

· zjišťování vlivu narušení přirozeného potravního cyklu na zdravotní stav, kondici a aktivitu loupání a ohryzu kůry jelení zvěře,

· stanovení výživné hodnoty kůry stromů a její využitelnosti v trávicím traktu jelení zvěře,

· sledování sezónnosti výskytu škod a zjištění příčin zvýšené aktivity loupání nebo ohryzu během určitých ročních období,

· určení vhodnosti různých krmiv pro jelení zvěř s ohledem na možnosti jejich použití v zimních krmení a vypracování zásad správného zimního krmení s cílem zabránění škod na lesních kulturách během zimního období.

Druhá část programu na téma fyziologie výživy a zimní krmení srnčí zvěře se zabývá následujícími úlohami:

· určení vhodnosti různých krmiv pro srnčí zvěř s ohledem na možnosti jejich použití v zimním krmen,

· vypracování zásad správného zimního krmení srnčí zvěře s přednostním cílem, zabránit škodám na lesních kultůrách během zimního obdob,

· zjištění, zda a do jaké míry se u srnčí zvěře mění v průběhu roku schopnost strávit a zužitkovat přijímané živiny.

Kde všude probíhá ověřování těchto programů a běží již nějaký program i na území České republiky?

Uvedené dílčí úlohy jsou řešeny jak v experimentálních zařízeních v Nitře, tak i v pokusných honitbách v Rakousku. Pro letošní zimu uvažujeme již také o tom, že některá pokusná krmiva by mohla být ověřována i ve vybraných honitbách v České republice.

Jistě máte nejen z Rakouska, ale možná už i od našich myslivců signály, co myslivce v praxi nejvíce pálí, co by chtěli, aby jim Institut odborně odpověděl a vysvětlil.

Samozřejmě, že tyto otázky nejen dostáváme, ale hlavně je jako podnět pro naší práci vítáme. Naším cílem přece musí být najít jasné odpovědi právě na otázky, které často zaznívají z myslivecké praxe. Pokud bych je mohl shrnout, asi nejčastější otázky směřované na nás by zněly: Jak reaguje zvěř na časté zneklidňování? Jaký vliv má časté zneklidňování na pastevní režim a příjem potravy? Jaký důsledek má narušení přirozeného pastevního režimu na průběh trávicích procesů a na využitelnost živin? Jaké následky má zneklidňování zvěře pro vznik a rozsah škod? Jakou potřebu živin a minerálních látek má zvěř v průběhu roku, např. při přebarvování, graviditě a laktaci samičí zvěře, pro růst mláďat nebo vývoj paroží u jelenů a srnců? Jak dokáže zvěř zužitkovat živiny přijaté v potravě během zimního období? Kdy má zimní krmení zvěře význam a jaký je jeho vliv na zvěř a životní prostředí?

Zatím byla předmětem našeho rozhovoru jen spárkatá zvěř, ale zmínil jste se také o programu na drobnou zvěř.

V rámci velkého balíku na téma fyziologie výživy volně žijící zvěře má své pevné místo i program na téma fyziologie výživy drobné zvěře. V současné době probíhají ve vybraných pokusných honitbách v Dolním Rakousku vyšetřování na téma “Potravní ekologie koroptve polní během zimního období a vliv zimního přikrmování na přežívání koroptví”. Od příštího roku bude do programu začleněn i výzkum fyziologie výživy a potravní ekologie zajíce polního.

Jaké další programy v současné době probíhají?

Ve vybraných honitbách v Dolním Rakousku s rozdílnou strukturou biotopu a různou intenzitou lovu srstnaté dravé zvěře je sledován vývoj početních stavů popř. výše úlovků zajíce polního, bažanta obecného a koroptve polní v rámci programu Sledování vlivu predátorů na drobnou zvěř v závislosti na struktuře biotopu a intenzity lovu hlavních druhů srstnaté dravé zvěře.

Dalším naším úkolem je vypracování zásad managementu černé zvěře s hlavním zaměřením na vytvoření správné sociální struktury a na tlumení nadměrných škod na zemědělských kulturách. V rámci tohoto projektu financovaném Dolnorakouským mysliveckým svazem a rakouskou organizací Zelený Kříž byly vytvořeny modelové oblasti, ve kterých se ověřují možnosti velkoplošného managementu černé zvěře. Cílem je vypracování závazných směrnic pro hospodaření s tímto druhem zvěře v Dolním Rakousku.

Zajímavé je i zpracovávání odborného posudku o současné situaci husy běločelé (Anser albifrons) v Panonské nížině a posouzení možnosti jejich lovu. Zadavatelem odborného posudku byly Zemská vláda a Myslivecký svaz rakouské spolkové země Burgenland. Cílem studie je zjistit, zda je možné v rámci směrnic Evropské unie povolit v Burgenlandu myslivecké obhospodařování přezimující populace husy běločelé.

No a v neposlední řadě sledujeme výskyt a intenzitu napadení srnčí a jelení zvěře podkožními a nosohltanovými střečky v Dolním Rakousku. V tomto projektu, který financuje Dolnorakouský myslivecký svaz společně s firmou Garant Pöchlarn, je sledován výskyt a intenzita napadení jelení a srnčí zvěře podkožními a nosohltanovými střečky, stejně jako i jejich vliv na kondici a trofejovou hodnotu napadené zvěře. Vyšetřování jsou prováděna ve 35 vybraných honitbách v Dolním Rakousku a v Korutanech.

I když zatím převážná část programů probíhá mimo území naší republiky, myslím, že se dají samozřejmě poznatky aplikovat i v českých honitbách. Domnívám se, že by ale čeští myslivci zasloužili více informací a výstupů z výzkumu, které by ale podle mého měli myslivci, obrazně řečeno, splatit Institutu formou spolupráce a spoluúčastí na projektech.

Jednoznačně Vám dávám za pravdu, cílem působení Institutu ekologie zvěře je v prvé řadě, aby poznatky z řešených projektů nalezly široké uplatnění v myslivecké praxi, a to zcela bez rozdílu na národnost či hranice. Spojuje nás všechny přece zájem o přírodu, zvěř a myslivost jako takovou. Proto je kladen velký důraz na odborně vzdělávací, publikační a informační činnost. Také čeští myslivci budou v budoucnu na stránkách časopisu Myslivost podrobně informováni o činnosti institutu a získaných výsledcích.

A tak mohu na závěr našim čtenářům slíbit, že se mi v Brně nejen dostalo vřelého přijetí, ale výsledkem mé návštěvy je i učiněná dohoda o spolupráci. Dr. Miroslav Vodňanský přislíbil, že čtenáři Myslivosti budou pravidelně informováni v průběhu celého příštího i dalších ročníků o praktických a konkrétních výsledcích práce Institutu. Budeme se společně snažit našim myslivcům přiblížit a zprostředkovat dosavadní zkušenosti z denní praxe rakouských a německých myslivců, které byly založeny právě na výzkumné práci Institutu. A samozřejmě také informovat o výsledcích výzkumu probíhajícího v našich honitbách.

Ing. Jiří KASINA