I téměř miliardové Indii hrozí vážná vodní krize
22.10.1998 | Mladá fronta Dnes
MF Dnes 22.10.1998
I témer miliardové Indii hrozí vážná vodní krize
Praha, Dillí - Také druhá nejlidnatejší zeme sveta - Indie - stojí na prahu hluboké vodní krize. Predevším vyprahlé centrální oblasti zeme. Príciny extrémního tlaku na vodní zdroje jsou obdobné jako v Cíne: populacní exploze, industrializace a rozvoj závlahového zemedelství. Dále pak rostoucí znecištení vody pesticidy a deravá vodovodní potrubí. V roce 1947 pripadlo podle odborníku na každého Inda 5150 metru krychlových vody. V roce 2001 však bude jednomu cloveku v prumeru dostupná jen polovina tohoto množství. Po celé zemi, sužované povodnemi i nevídaným suchem, jsou dodnes miliony lidí nuceny pít neupravenou a zdraví škodlivou rícní vodu. Vesnické ženy se plahocí dlouhé kilometry s hlinenými džbány na hlavách, aby pro své rodiny opatrily alespon minimum životodárné tekutiny. Každý rok jim jejich cesta pripadá delší a delší. Ve mestech stojí obyvatelé slumu nekonecné fronty u vozu rozvážejících vodu. Dokonce v Dillí, hlavním meste zeme, vytéká voda z kohoutku jen nekolik hodin denne. Problém komplikuje fakt, že v Indii jsou deštové srážky casto krátké a prudké a padají na vysušenou a ztvrdlou hlínu. Vláha se tak nemuže vsáknout a doplnit zásoby podzemních vod a místo toho rychle odtéká. Odborníci volají po návratu prastarých metod na zadržování deštové vody vcetne povinné výbavy nových domu speciálními zásobníky na strechách k tomuto úcelu. "Staré techniky musí být znovu použity," uvedl indický prezident Koceril Ráman Nárájanan. Tradicní malé sberné nádrže, budované v Indii již pred více než tisícem let, se prestaly užívat v 50. letech, kdy vláda zacala stavet mohutné prehrady a vodní kanály. Experti však poukazují na to, že kvuli nedostatku penez bylo dokonceno jen ctyricet procent zamýšlených projektu. "Výsledkem je, že zeme trpí obema zly, suchem i povodnemi," ríká Sunita Narain z Centra pro vedu a životní prostredí . Experti soudí, že Indie by se mohla vyhnout akutní vodní krizi, kdyby se jejím obyvatelum podarilo zachytit alespon deset procent deštové vody.
LADISLAV KRYZÁNEK
Další články v kategorii Ekologie
- Životní prostředí v Česku se zlepšuje, v indexu si země polepšila o tři příčky (22.04.2025)
- U Prahy hoří pětimetrová skládka odpadu, vyhlášen je zvláštní stupeň (22.04.2025)
- Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe (22.04.2025)
- Asi 15 procent světové zemědělské půdy obsahuje těžké kovy, tvrdí vědci (22.04.2025)
- Program ZEMĚ II: Zemědělský výzkum se zaměří na moderní technologie, udržitelné hospodaření a přípravu na klimatickou změnu (17.04.2025)
- Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum (17.04.2025)
- Na spolufinancování celoevropských projektů LIFE vyčlenilo MŽP 100 milionů korun. Zájemci se mohou hlásit o podporu na projektovou dokumentaci nebo spolufinancování projektu (17.04.2025)
- Index: Ve srovnání životního prostředí v EU se ČR posunula z 22. na 19. místo (17.04.2025)
- Greenpeace vyzývá k zavedení zálohování PET lahví ještě do podzimních voleb (16.04.2025)
- Mendelova univerzita v Brně má zařízení na zpracování gastroodpadu z menzy (16.04.2025)