Genová banka v Praze chrání přes 43.000 vzorků, od jetele po rajčata

V genové bance v pražské Ruzyni se aktuálně nachází přes 43.000 položek, od různých odrůd pšenic, po rajčata, tykve nebo třeba jetel. Česko spravuje v rámci Národního programu genetických zdrojů rostlin 57.939 vzorků. V roce 1951, kdy vzniklo první oddělení pro genetické zdroje, to bylo 6000. Vzorky mohou v bankách přečkat desítky let, uložením to ale nekončí. Cílem je zachovat a vyšlechtit odrůdy, které v budoucnu například odolají změně klimatu. ČTK to dnes řekla Dagmar Janovská, vedoucí týmu genové banky a předsedkyně sítě evropských genových bank.

Například různé odrůdy pšenice, kterou dnes zemědělci pěstují, jsou podle Janovské vyšlechtěné na aktuální podmínky, v budoucnu ale může být situace vzhledem ke změně klimatu jiná. "Budou strašná sucha, nebo se naopak ochladí, a odrůdy, které teď pěstujeme, nebudeme moct pěstovat, protože nebudou použitelné v těch podmínkách, které nastanou. Ale v materiálech, které máme uchovávané, se může objevit něco, co můžeme použít jako zdroj pro šlechtění nebo výzkum. A to je ta hlavní myšlenka," řekla Janovská.

Různá vědecká centra mohou genovou banku v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu požádat o poskytnutí vzorku, se kterým mohou následně provádět další výzkum nebo šlechtit nové varianty. Nově vyšlechtěnou odrůdu lze následně zaslat zpět do genové banky.

Vzorky jsou v bance uložené v sedmi komorách chlazených na minus 18 stupňů Celsia. "Musí dojít k vyčištění vzorku, usušení, hodnotí se i klíčovost. A až pokud splňuje všechny parametry na uložení, tak se dá vzorek do sklenice a putuje na uložení do genové banky, kde může přečkat, 30, 40, 50 i více let," uvedla Janovská.

Nejcennější položky posílá Česko do záložních bank v zahraničí, část má například na Slovensku, necelých 2000 pak ve světové genové bance na Špicberkách. Ještě v roce 2018 mělo Česko ve světovém úložišti 1168 jedinečných českých druhů a odrůd zemědělských plodin.

Z celkových 57.939 položek tvoří 40 procent obilniny, zelenina 13 procent a luskoviny necelou desetinu. Brambory a trávy zaujímají pět procent, réva procento. Ovocné dřeviny mají podíl šest procent. Genetické zdroje rostlin uchovává v Česku celkem 16 pracovišť.

V České republice je práce s genetickými zdroji rostlin i zvířat podporována ministerstvem zemědělství prostřednictvím dotačního titulu. "V okamžiku, kdy zaslechnete, že národní dotace budou krácené nebo nebudou vůbec, tak pro nás je to likvidace," uvedla Janovská.

V médiích se v uplynulých týdnech objevily spekulace o tom, že ministerstvo financí navrhlo na příští rok nulové národní dotace, premiér Petr Fiala (ODS) to ve středu po jednání vlády označil za chybnou interpretaci podkladů. Problém s financováním a nedostatkem odborníků ale podle Janovské spojuje všechny evropské genové banky.

Ministerstvo letos rozdělí 85 milionů korun mezi veřejné instituce a soukromé společnosti, které uchovávají genetické zdroje rostlin, zvířat a mikroorganismů.