Francie vykročila k ochraně přírody

Francouzský parlament v úterý učinil rázný krok v boji za podstatné zlepšení životního prostředí.

Jeho dolní komora téměř jednomyslně přijala nový ekologický zákon, který má pro zemi znamenat drastické závazky, jež zdaleka předčí plány Evropské unie.

Většinovou pravici podpořili ve vzácné solidaritě vůči politice prezidenta Nicolase Sarkozyho opoziční socialisté. A důvod? Zákon např. slibuje snížit emise plynů se skleníkovým efektem do roku 2050 o 75 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990. Francouzi neseženou do dvou let v obchodech klasické žárovky. Od roku 2012 se budou moci stavět jen energeticky úsporné budovy. Podíl obnovitelných energií na spotřebě má do roku 2020 činit 23 %. Zákon navíc už čeká novela, která má jeho velké cíle zpřesnit a stanovit prostředky, jak jich dosáhnout. Novelu by parlament měl projednávat již v příštích týdnech.

V dolní komoře v úterý pro normu hlasovalo 526 přítomných poslanců. Jen čtyři byli proti, a to čtyři komunisté. Ostatní komunisté a zelení se hlasování zdrželi. Zákon nyní putuje do Senátu.

Spotřeba nových budov nebude smět překročit hranici 50 kilowatthodin/m2 ročně. Toto omezení bude možné měnit podle toho, zda je upřednostňována čistší energie, což je v případě Francie elektřina z větší části produkovaná jadernými elektrárnami.

Množství odpadu domácností se má v průběhu pěti let snížit o pět kilogramů na osobu a rok. O 15 % má do roku 2012 klesnout množství zbytkového odpadu určeného ke spálení či umístění ve skládkách.

Půda využívaná k ekologickému zemědělství by měla v roce 2012 zabírat šest procent celkové plochy. Od příštího roku má být daňové zvýhodnění ekologického zemědělství dvojnásobné oproti současnosti. Od roku 2011 budou těžkotonážní vozidla platit zvláštní ekologickou daň. Velký důraz se při ochraně přírody bude klást na zachování biodiverzity.

Francouzský ministr životního prostředí Jean-Louis Borloo označil hlasování za historické. Podle něho jde o nezbytný zákon pro Evropu, navíc v době, kdy Evropa a některé části světa váhají nad tím, jakým směrem se ubírat. Podotkl, že na textu zákona, který prošel 350 pozměňovacími návrhy, se podíleli vedle poslanců také zástupci průmyslu, odborů, nevládních organizací, měst a státních úřadů.

I Anglii leží ekologie na srdci. Britští badatelé se začátkem roku 2009 vydají měřit přesnou tloušťku mrazivého krunýře Arktidy a doplní tak údaje ze satelitů a ponorek, jejichž měřící systémy nerozlišují vrstvy ledu od vrstev sněhu. Sdělil to týž den vedoucí týmu Pen Hadow.

Tříčlenná badatelská skupina zahájí v únoru 1200 kilometrů dlouhou cestu z Kanady k zeměpisnému severnímu pólu. Do května hodlá získat miliony údajů a vzorků ledu, sněhu a ovzduší. Výzkumníci budou podle Hadowa čelit až 50stupňovému mrazu a budou muset i plavat s přístroji v mrazivé vodě. Jediným způsobem, jak pořádně zjistit tloušťku sněhu a ledu, je měřit od povrchu polární krusty a ve vrtech, poznamenal Hadow, který jako první člověk došel v roce 2003 sám bez asistence z Kanady na severní pól. V nové misi ho budou provázet Ann Danielsová a Martin Hartley.

Poznatky britského týmu budou představeny na konferenci Mezivládní skupiny odborníků o změnách klimatu (GIEC) OSN, která se uskuteční v příštím roce v Kodani. Odhady, za jak dlouho by v důsledku globálního oteplování mohl arktický ledový příkrov zmizet, se zatím podle agentury AFP pohybují od pěti (u realistů) do sta (u fabulujících antiekologů formátu Václava Klause) let.