EU bojuje za snížení skleníkových plynů
10.04.2001 | Hospodářské noviny
USA jsou jedinou zemí, která odmítá dohodu o omezení emisí
Téměř celý svět podpořil Evropskou unii v její snaze o zachování platnosti Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Včera se k iniciativě unie připojila i Čína, což je výsledek dvoudenní mise zástupců bruselské patnáctky. Již předtím podpořily Kjótský protokol z roku 1997, který zavazuje průmyslové země, aby do roku 2012 snížily emise skleníkových plynů o pět procent oproti úrovni roku 1990, i Rusko, Japonsko a Jižní Korea. Za hnutí nezúčastněných zemí, sdružující 77 méně rozvinutých států planety, podpořil evropskou iniciativu Írán, který nyní hnutí předsedá.
Čínští představitelé včera odmítli námitku Spojených států, že jejich země patří mezi největší producenty skleníkových plynů a nic proti tomu nedělá. Oznámili, že od uzavření protokolu se snížila celková spotřeba uhlí o 30 procent a zároveň se o polovinu zvýšila efektivnost využívání energie.
Nová americká vláda dohodu odmítá, protože ji považuje za nevýhodnou pro vlastní ekonomiku. USA totiž neustále vytvářejí čtvrtinu skleníkových plynů, které uměle vznikají na celé planetě, a proto by buď musely drasticky snížit výrobu v celých výrobních odvětvích, nebo značně omezit automobilovou dopravu. Ani jedno vláda George Bushe nepřipouští, jelikož se jedná o neoprávněné dirigistické zásahy státu do soukromí. Mimo to by omezení výroby ještě více ovlivnilo růst národního hospodářství, jehož tempo růstu se i beztak zpomaluje.
Problémem je podle amerického kabinetu způsob počítání emisí, který zvýhodňuje lidnaté země, jako je Čína. Kjótský protokol totiž hovoří o tunách skleníkových plynů na jednoho obyvatele, což přináší výhody právě zemím s vysokým počtem občanů. Podle tohoto výpočtu produkují USA ročně 20 tun emisí na hlavu, zatím co státy EU pouze 12 tun a Čína ještě méně. Rozvojové země nemají co snižovat, jelikož jejich roční produkce nedosahuje v průměru ani dvou tun na obyvatele.
Nejdůležitějším úkolem EU bude v co nejkratší době přesvědčit přinejmenším tolik signatářů Kjótského protokolu, kteří produkují 55 procent celkového počtu emisí, aby protokol podepsali a ten konečně vstoupil v platnost. Potom by jím byly vázány i Spojené státy. EU předpokládá, že se jí tento úkol podaří splnit během příštího roku.
České republiky se uvedené závazky netýkají, jelikož emise skleníkových plynů se u nás od roku 1990 snížily o mnoho více, než požaduje Kjótský protokol.
Další články v kategorii Ekologie
- Obce oceněné Zelenou stuhou si mezi sebou rozdělí 33 milionů korun na zlepšení životního prostředí (14.05.2025)
- Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk (13.05.2025)
- Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna (12.05.2025)
- Invazní sršeň nemá přirozeného nepřítele. Pomoci musí člověk (06.05.2025)
- Intersucho: Na třetině území jsou tři nejhorší stupně půdního sucha (06.05.2025)
- Další část modernizace pražské ústřední čistírny vod začne příští rok (05.05.2025)
- Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších letos odtává nebývale rychle (05.05.2025)
- S.A.B. Aerospace dokončuje v Brně konstrukci družice k výzkumu klimatických změn (04.05.2025)
- Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie (02.05.2025)
- Koním Převalského na pražských Dívčích hradech se narodila dvě mláďata (02.05.2025)