Dvorečtí zakládají plantáže dřevin
18.04.2002 | Moravskoslezský den
První plantáže rychlerostoucích dřevin na Bruntálsku zakládá dvorecký Agropodnik, hospodařící na svažitých pozemcích Nízkého Jeseníku. Mnohaletý projekt je zaměřen na výrobu dřevní štěpky z jinak nevyužívané zemědělské půdy a Dvorečtí si od něj hodně slibují. Jednak chtějí topit ekologicky a levně, jednak energii využijí při sušení rychlokompostu. Komplexní zkouška technologie byla zahájena ve středu a nové granulované hnojivo, vhodné pro zahrádkáře i zemědělské firmy, se na trhu objeví v druhém pololetí. Přestože Bruntálsko jako lesnatý region má ideální podmínky pro vytápění objektů dřevní hmotou, štěpka na trhu prakticky chybí a příkladů jejího využití je zatím poskrovnu. Rýmařovský Silva servis vyrábí pro své provozy teplo v ekologické kotelně na biomasu a využívá hlavně drcenou kůru z jehličnatých stromů. Ani Dvorečtí nepochybují o výhodnosti spalování biomasy. Zakládání plantáží rychlerostoucích dřevin tu začalo loni na jaře a produkční porost je zatím na ploše dvou a půl hektaru. Dřevní hmotu odtud farmáři sklidí nejdříve za čtyři roky. " Zatím nám narostly zhruba metrové proutky a z těch by se daly plést leda tak pomlázky. Rostliny ještě neobrazily, teprve na podzim budeme schopni odhadnout víc, " uvedl Jiří Láznička z Agropodniku Dvorce. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích doporučuje pro plantáže v našich klimatických podmínkách a nadmořské výšce do 600 metrů topoly a vrby. Životnost plantáží dosahuje až pětadvaceti let a za tu dobu se sklidí až pětkrát. Dřeviny se řežou až na pařízek, nebo se využívají mladé výhony z pařezů. Agropodnik bude potřebovat velké množství dřevní štěpky též od dodavatelů a využívá i jinou biomasu, například piliny či odpady z vlastní tírny lnu. Firma letos postavila kompostárnu, jejíž součástí je topeniště na biomasu s výkonem jednoho tisíce kilowattů. " Kompostárna bude zpracovávat chlévskou mrvu, slámu a močůvku z velkokapacitního kravína v Křišťanovicích na sušené granulované organické hnojivo. To má stejné hnojivé vlastnosti jako tradiční hnůj, ale je čtyřikrát koncentrovanější. Nezapáchá a neobsahuje klíčivá semena plevelů ani patogenní mikroorganismy, " dodal Láznička.
Další články v kategorii Ekologie
- Park České Švýcarsko plánuje nové projekty, chce nové návštěvnické centrum (19.12.2025)
- ČSÚ: Produkce odpadů v ČR vloni vzrostla o šest pct na 3697 kg na obyvatele (19.12.2025)
- MENDELU v čele mezinárodního projektu zaměřeného na ochranu a zachování jasanu úzkolistého (19.12.2025)
- Evropský parlament schválil odklad nařízení o odlesňování o další rok (18.12.2025)
- Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu (18.12.2025)
- Česko rozšiřuje plochy ekologického zemědělství. Bio obiloviny a tradiční odrůdy nabývají na oblibě (18.12.2025)
- Analytik: Zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacím motorem je kosmetická úprava (18.12.2025)
- Téměř třetina lidí vylévá olej do odpadu, riskují ucpané potrubí (17.12.2025)
- Červi i „pavouci“. Vědci popsali hlubiny moře, do nichž chtějí proniknout těžaři (17.12.2025)
- Soud ve Švédsku pozastavil odstřel vlků plánovaný pro rok 2026 (16.12.2025)

Tweet



