Česko má novou koncepci protipovodňové ochrany po roce 2013

Pokračování kroků protipovodňové ochrany po roce 2013 má zajistit koncepce, kterou ve středu projednala vláda. Materiál počítá s využitím technických i přírodě blízkých opatření a zabývá se strategií jejich financování, důraz klade na posílení schopnosti krajiny zadržet vodu a na správné hospodaření s vodou v krajině. Pro realizaci III. etapy protipovodňových opatření do roku 2020 by bylo optimálně zapotřebí ročně asi 4,2 miliard korun, přičemž se předpokládá přibližně polovinu použít na technická a polovinu na přírodě blízká.

„K zajištění další etapy výstavby preventivních protipovodňových opatření Koncepce formuluje hlavní principy a soubor úkolů, které musí jednotlivé subjekty vyřešit. Nejvýznamnějším je zajistit diverzifikované finanční zdroje, protože do budoucna není možné počítat s výrazným financováním ze státního rozpočtu. Také je třeba najít vhodnou formu spoluúčasti ohrožených subjektů a systému pojištění,“ přibližuje obsah materiálu ministr Ivan Fuksa.

Českou republiku, jakož i další evropské země, od začátku devadesátých let minulého století sužuje zvýšený výskyt extrémních povodní, které neměly v předcházejících 50 až 100 letech obdoby. Reakcí prakticky všech států bylo zpracování strategií prevence před povodněmi s cílem omezit především ztráty na životech a materiální škody, které silně zasáhly do hospodaření řady postižených regionů a zemí. Evropská unie přijala v roce 2007 směrnici k vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a do roku 2015 musí členské státy zpracovat mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.

Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření, kterou zpracovalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, má pomoci zajistit pokračování preventivních kroků na ochranu před povodněmi po roce 2013 a jejich finančního zabezpečení. Kvantifikace potřebného objemu finančních prostředků na technická protipovodňová opatření vychází z přijatých Plánů oblastí povodí, přibližně stejný objem se předpokládá rovněž na přírodě blízká opatření na základě konzultace s Ministerstvem životního prostředí.

S protipovodňovou ochranou úzce souvisí pozemkové úpravy. K 9. listopadu 2010 byly ukončeny pozemkové úpravy na téměř 16 procentech zemědělského půdního fondu a na dalších přibližně deseti procentech rozpracovány. Jen v letošním roce se podařilo dokončit 81 jednoduchých a 91 komplexních pozemkových úprav na celkové výměře přesahující 58 800 hektarů. Proinvestovány na pozemkové úpravy byly letos bezmála dvě miliardy korun.

Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe