Česko kanál nepotřebuje, tvrdí ekologové

Myšlenka vybudovat kanál spojující Baltské, Severní a Černé moře se objevila v 19. století. S ideou si ve 30. letech pohrával i továrník Tomáš Baťa. Po listopadovém převratu plán na propojení Dunaje, Odry a Labe oprášily skupiny podnikatelů. Narazily však na tvrdý odpor ekologů, kteří považují celý projekt za megalomanský, navíc devastující životní prostředí. "Pokud chce Česko opravdu restrukturalizovat průmysl a snížit jeho surovinovou i energetickou náročnost, pak je projekt zbytečný,"domnívá se renomovaný přírodovědec Pavel Nováček z Olomouce, který se problematikou vodních cest dlouhodobě zabývá.

Labe, Morava i Vltava mají podle něho na českém území vysoké převýšení, malou vodnatost a nevyrovnaný průtok v průběhu roku. Přepravní kapacita vodní cesty proto závisí především na rozměrech a kapacitě plavebních komor. Uvažovaná vodní cesta by měla přibližně stejnou kapacitu jako jednokolejná železnice. "Energetická náročnost vodní dopravy je třiapůlkrát energeticky méně náročná než silniční doprava. Je srovnatelná s dieselovou železniční dopravou, ale je o něco vyšší než energetická náročnost železnice s elektrickou trakcí,"spočítal Nováček, který při zkoumání dopadů kanálu na život v Pomoraví spolupracoval se slovenskými ochránci přírody.

Kanál by podle propočtů mohl být ekonomicky výhodný, jen kdyby jej využívaly téměř všechny evropské země. To je však nereálné kvůli existenci kanálu, který od roku 1992 propojuje Rýn, Mohan a Dunaj. Není navíc vůbec jisté, jestli se k realizaci průplavu Dunaj - Odra - Labe vůbec připojí Polsko. "Pokud ne, stala by se z oderské větve slepá ulička, končící možná v Ostravě,"domnívá se Nováček s tím, že práce na kanálu by z hlediska ekologie a tvorby krajiny zničily řeku Moravu v celé její délce.