Čekají velryby horší časy?

Jsou kytovci ohroženým řádem, nebo jich už je dost a gurmáni po celém světě si přijdou na své? Tak zní otázka, kterou dnes bude řešit Mezinárodní velrybářská komise na svém zasedání v jihokorejském městě Ulsanu. Japonci, kteří v rámci vědeckého výzkumu obcházejí úplný zákaz lovu kytovců, chtějí, aby jim komise povolila výlov některých druhů zdvojnásobit a jiných nově povolit.

Proti tomu se však ostře postavila další regionální velmoc - Austrálie. Její ministr životního prostředí Ian Campbell se v posledních týdnech před samotným zasedáním snažil získat na svou stranu co nejvíce států a postup Japonců zablokovat. Sám však přiznal, že tentokrát bude hlasování dramatické a vyrovnané: "Krutou pravdou je, že jeden dva hlasy stále visí ve vzduchu. Nebudeme mít jasno, dokud hlasování neproběhne."

Mezinárodní velrybářská komise založená v roce 1946 ve Washingtonu si za svůj hlavní cíl stanovila ochranu kytovců a rozvoj velrybářského odvětví. V dnešní době sdružuje komise 66 států včetně Česka.V roce 1982 schválila rezoluci o úplném zákazu komerčního lovu kytovců, ale některé státy využily možnosti výjimek a děr v rezoluci a v lovu pokračovaly. Jde o Island, Norsko a Japonsko. Velrybáři těchto tří rybářských velmocí zabili navzdory zákazu až 20 000 velryb.

Tradiční delikatesa

V zemi vycházejícího slunce považují velryby za skutečnou delikatesu, a tak se maso lovené pod záminkou vědeckého výzkumu objevuje nejen v luxusních restauracích. A poptávka roste.Japonsko i Austrálie proto podnikly diplomatické ofenzivy, aby získaly co nejvíce delegátů na svou stranu. K Austrálii se připojily vyspělejší státy v čele s USA, většina zástupců EU i Nový Zéland. Také Jihoafrická republika se ostře ohradila proti uvolnění zákazu lovu. Svou roli sehrála ekologická hnutí, ale také ryze ekonomické motivy - turisté se chtějí projet na lodi v blízkosti velryb a toto odvětví vydělává celosvětově přes jednu miliardu dolarů. Čím víc velryb, tím víc dolarů.

Naproti tomu státy, kde hrálo velrybářství klíčovou úlohu, se stavějí za Japonsko. Největší boj se však vedl o skupinu menších zemí. Ministr zahraničí druhého nejlidnatějšího jihopacifického státu - Papuy Nové Guiney - opatrně Japonce podpořil, také souostrovní země Tuvalu se přiklonila na japonskou stranu. Vláda tohoto státu se nevyhnula podezření, že si Japonci její hlas "koupili" výměnou za finanční pomoc.

I přesto, že jsou hlasy obou stran vyrovnané jako nikdy v historii, není pravděpodobné, že bude komerční lov velryb opět povolen - k tomu by byla potřeba tříčtvrtinová většina všech hlasů.Podle ekologů by však stačilo, aby Japonsko prosadilo tajné hlasování. Není totiž vyloučeno, že by si napříště "kupovalo" hlasy, a pak by na ně už nikdo nemohl ukázat prstem.