Bullteriér

Přestože bullteriér pochází z Anglie, je oblíbeným pomocníkem řady našich myslivců. Pro své povahové vlastnosti, vytrvalost, sílu a lovecké vlohy se používá především jako honič při lovu černé zvěře.

PŮVOD A HISTORIE PLEMENE

Plemeno bylo vyšlechtěno v Anglii již koncem 18. století křížením buldoka a bílého anglického teriéra (dnes již vyhynulého), z toho byl odvozen dnešní název bull-terrier. Později byl prošlechtěn s plemeny pointer, foxhound, mastif aj.

Jedním ze zakladatelů chovu bullteriérů byl James Hincks z anglického Birminghamu, který se v 70. letech minulého století zasadil o vyšlechtění psa vhodného k psím zápasům v arénách. Hincks chtěl spojit vlastnost teriéra - ostrost na škodnou - s odvahou, odolností a tvrdostí osvědčeného bojovníka v aréně - buldoka. Ještě dnes lze u “bulíků” rozpoznat typ buldočí a typ teriéří.

Ve standardu plemene byl kladen důraz především na vytrvalost. Během dalších let se chov bullteriérů zaměřoval na vyšlechtění sebevědomého a vyrovnaného psa, vhodného společníka člověka. Nesmírný charakter, odvaha a vytrvalá houževnatost patří k hlavním kladům plemene.

Bullteriér se podílel i na vyšlechtění dalších plemen, kterými byl např. erdelteriér, bostonský teriér, foxteriér, irský a skotský teriér, boxer atd.

První spolek chovatelů bullteriérů, který vydal standard plemene, vznikl v roce 1877. Standard byl posléze v roce 1895 přepracován.

STANDARD PLEMENE

Aktuální standard plemene bullteriéra vydala FCI dne 24. 6. 1987. Plemeno spadá do skupiny III. - teriéři, sekce 3 - teriéři buldočího typu. Podle standardu se ve stručnosti dá charakterizovat následovně:

· celkový vzhled - pes silné konstituce, mohutně stavěný, dobře vyvážený a aktivní, s ostře odhodlaným a inteligentním výrazem,

· charakteristika - pes “plný ohně” a odvahy s jedinečnou klabonosou hlavou,

· povaha - přes neutuchající temperament se podřizuje disciplíně, je chytrý, někdy tvrdohlavý, k lidem, zvláště k dětem přátelský,

· hlava a lebka - hlava dlouhá, silná, hluboká až k čenichu; při pohledu zpředu je dokonale vyplněná; profil je od týlu k nosu obloukovitý (mírně klabonosý); čenich černý, spodní čelist hluboká a silná,

· tlama - zuby zdravé, čisté, silné, s dokonalým nůžkovým skusem, pysky přiléhavé,

· oči - úzké, šikmo nasazené, trojúhelníkovitého tvaru, černé s klasickou teriérskou jiskrou,

· uši - pevně vztyčené, tenké, blízko sebe nasazené,

· krk - svalnatý, dlouze klenutý, k hlavě se zužující bez volné kůže,

· hrudní končetiny - silné a svalnaté plece těsně přiléhající k hrudníku; končetiny pevné, osvalené; délka končetiny = hloubka hrudníku,

· trup - zavalitý; hrudník hluboký vpředu dostatečně široký; výrazně pružná žebra; dobře osvalená bedra,

· pánevní končetiny - zezadu rovnoběžné, stehno svalnaté; hlezenní kloub dobře zaúhlený; kosti silné,

· tlapky - okrouhlé, kompaktní, dobře klenuté,

· ocas - prut krátký, nízko nasazený, vodorovně nesený,

· pohyb - krok i běh kompaktní, lehký, bezstarostně čilý, s výrazným pohybovým potenciálem,

· srst a zbarvení - krátká, přiléhavá, lesklá, kůže pevná a přiléhavá, u bílých tmavé znaky pouze na hlavě, u barevných musí tato barva převládat,

· velikost - bez limitu, žádána je maximální robustnost k velikosti jedince a jeho pohlaví,

· vady - odchylky od standardu.

Příbuzným plemenem je Miniatur Bull terrier, jehož standard je shodný s bullteriérem, avšak výška v kohoutku nesmí přesáhnout 14 palců (35,5 cm).

VLASTNOSTI BULLTERIÉRŮ

Charakteristickým pro toto plemeno je výraz gladiátora, ale chování psího kavalíra. Chování je ovlivněno důslednou výchovou v přátelském duchu. Typickou chytrost a tvrdohlavost psa je nutno řešit dobře voleným a důsledným povelem. “Bulík” je vhodný jako společník ke hře a sportu, které uspokojují jeho přirozenou identitu - vytrvalost, oddanost a spontánnost. Vyžaduje co nejdelší denní přítomnost svého pána a blízkého okolí.

CHOV BULLTERIÉRŮ V ČR A JEJICH VYUŽITÍ PŘI VÝKONU PRÁVA MYSLIVOSTI

Zájem o chov bullteriérů se u nás rozšířil koncem sedmdesátých let. Z důvodu kvalitativního růst chovaných psů v následném desetiletí bylo v devadesátých létech dosaženo již výborných výsledků na evropské scéně. To se projevilo i v zájmu zahraničních chovatelů o jedince z českých chovů.

Mnoho bullteriérů se u nás využívá k loveckým účelům, zejména k lovu černé zvěře. Při lovu se využívá schopností jeho nosu při práci na barvě. Při dosledech se projevuje jeho důslednost, vytrvalost a pohyb. Nedostatkem je menší hlasitost “na zvěř”.

Při výcviku se musí klást důraz na odvolání od kusu či jen od škáry z divočáka. Z důvodu lepší komunikace se psem je vhodné cvičit zpočátku na řemenu. První kontakt mladého bullteriéra (optický a čichový) s černou zvěří je nutné (!) provádět přes ohradu, nikdy na plný kontakt mezi psem a divočákem.

Po zvládnutí základů poslušnosti a povelu odvolání je bullteriér výborným společníkem nejen při lovu, ale i ve volném čase.

Miroslav Holub