Sklizeň chmelu se blíží k závěru, o výsledcích rozhodne až expor

Právo - 5.9.1997

Sklizen chmelu se blíží k záveru, o výsledcích rozhodne až export

O neco méne, než ocekávali na jare, a o ctvrtinu mne než v lonském roce sklidí letos ceští a moravští pestitelé chmele. Sklizen by se podle odhadu Chmelarství, družstva Žatec (CHDŽ) mela pohybovat okolo 7600 tun proti lonským 10 125 tunám.

"Dík pomerne príznivému pocasí sklizen letos probíhá rychle a bez vetších komplikací. Podle našich odhadu by rozhodující cást úrody mohla být pod strechou již koncem tohoto týdne," rekl Právu predseda CHDŽ František Chvalovský. Menší korekci v odhadech smerem dolu podle jeho slov zpusobil predevším nepríznivý vývoj pocasí pred záverem vegetacního období. Prumerný výnos by se mel pohybovat tesne okolo 1 tuny chmele z hektaru.

Pres razantní snížení výmery chmelnic (za dva roky o celou ctvrtinu) se pestitelé obávají, že odbytová krize, která propukla po sklizních predchozích dvou let, bude pokracovat i po té letošní. Výhledy v exportu, který se na užití ceského chmele podílí až 85 procenty, se lepší jenom zvolna. Své muže sehrát predzásobení tuzemských i evropských pivovaru po lonské nadúrode, jimž se producenti podbízeli a chmel jim nezrídka prodávali za zlomek obvyklých cen.

Obchodníci se presto k výhledum na umístení letošní sklizne stavejí optimisticteji než v lonském roce. Podle Josefa Ondrácka, prezidenta Unie obchodníku s chmelem v CR, však odbyt bude predevším otázkou nabídnuté ceny. Pestitelé by podle nej nemeli mít premrštená cekávání. Pomoci by mohla cílená regionálne zamerená proexportní politika státu, která však dosud neexistuje. Pronikat s ceským chmelem na perspektivní a rozvíjející se asijské a jihoamerické trhy je tak podle Ondrácka velice obtížné.

Dalším problémem je pretrvávající jednostranná odrudová skladba, kdy naprostá vetšina z pestovaného chmele pripadá na jemný a aromatický žatecký cervenák. Ten v žebrícku obchodovaného chmele patrí k nejdražším, a pri výrobe piva se používá vetšinou jen k takzvanému záverecnému dochmelení. I vyšší cena žateckého chmele je jednou z prícin, proc se CR ne vždy darí obhájit drívejší exportní pozice. Možnosti jeho odbytu ve svete odborníci odhadují jen asi na 8000 tun. Po rozšírení nových, tzv. vysokoobsažných odrud ci ozdravené sadby cervenáku s vetším obsahem alfahorkých látek a s vyššími výnosy už delší cas volají jak exportéri chmele, tak i domácí pivovary, které tento lacinejší chmel a extrakty z nej dovážejí. Vetšine pestitelu se ovšem na tyto strukturální zmeny nedostává penez.

Stanislav Ptácník