Zemědělci loni hodně máku prodali do ciziny a nyní jej draze dov
16.06.1998 | Právo
Právo 16.6.1998
Zemedelci loni hodne máku prodali do ciziny a nyní jej draze dovážíme
Po lonské sklizni tuzemští zemedelci nemeli problémy s odbytem máku, kterého se mnoho neurodilo. Predevším nizozemští obchodníci jim hned po sklizni nabídli za mák hotové peníze, byli ochotni odebírat jej i prímo od kombajnu.
"Nyní došlo k paradoxní situaci, kdy mák se doprodal a musíme jej z Nizozemska, ale i odjinud opet dovážet, ovšem podstatne dráž," rekl Právu Antonín Zapletal, obchodní reditel firmy Lagris z Dolní Lhoty u Luhacovic, která v CR patrí k nejvetším dovozcum a zpracovatelum rýže, luštenin a suchých semen.
"Zatímco pestitelé za mák obdrželi okolo 35 Kc za kilogram, ted stejné množství dovážíme za 80 až 90 Kc," dodal Zapletal. To se promítá i do cen pro spotrebitele. Mák z dovozu tak v obchodech vyjde až o 50 % dráž než mák vycištený a zabalený v tuzemsku. Zpracovatelé jsou postiženi i v poklesu exportu. Dríve se z CR významná cást produkce máku vyvážela na východní trhy. V poslední dobe nás z ruského trhu vytlacují Turci a Holandané, kterí zde paradoxne prodávají rovnež ceský mák.
Mák setý je specifická plodina. Pro jeho možné zneužití k výrobe omamných látek je jeho pestování v rade zemí Evropské unie, ale trebas i v Rusku, Polsku ci Madarsku, zakázáno. V CR se naproti tomu jeho pestitelské plochy v posledních letech podstatne zvetšily, a to až na 35 tisíc hektaru v sezóne 1995/96. Poté však velký previs nabídky srazil ceny, cást produkce nenašla uplatnení na trhu a rada pestitelu od máku odešla.
Letos, vzhledem k tomu, že zemedelci jen obtížne hledají rentabilní plodinu, lze podle nekterých signálu ocekávat opet prudký vzestup osevních ploch máku.
Podle odborníku vládne v pestování olejnin v CR znacný chaos. Mák zkoušejí sít i netradicní pestitelé, casto na velmi malých výmerách a s nízkými výnosy. Trh není regulován, nefungují ani dlouhodobé vztahy mezi pestiteli a zpracovateli. "Byli bychom ochotni zemedelcum prispívat na hnojiva ci osiva, požadujeme ale záruky, že surovinu ke zpracování za ceny blízké cenám tržním opravdu získáme. Kufry s penezi jim sice nabídnout nemužeme, nebot úvery jsou u nás mnohem dražší než na Západe, vetší podnikatelské jistoty však ano," uzavrel Zapletal.
Stanislav Ptácník
Další články v kategorii
- Povodí Odry požádalo o stavební povolení na přehradu Nové Heřminovy (16.09.2025)
- Náhrady škod způsobených vlkem by měli dostávat všichni, kdo neporuší zákonné povinnosti (16.09.2025)
- Firma efko z Táborska letos zvýší produkci okurek o 30 pct, plánuje novou halu (16.09.2025)
- Asijské bistro v Plzni muselo zavřít. Inspekce odhalila špinavou myčku či plíseň (16.09.2025)
- Ceny v průmyslu v srpnu meziročně opět klesly, v zemědělství o 11,4% stouply (16.09.2025)
- Vinaři z Česka získali v letním kole soutěže AWC Vienna 52 zlatých medailí (16.09.2025)
- Lesy ČR: V memorandu o Křivoklátsku není zmínka o hospodaření, jako by už byl NP (16.09.2025)
- Letošní rok chudý na srážky potrápil jihomoravské rybáře, voda chyběla (16.09.2025)
- Z bagristy a restaurátorky jsou farmáři. Prodávají bedýnky zeleniny i kytice (16.09.2025)
- Průzkum: Klimatická změna nahrává nealkoholickým pivům. V tropických dnech jím lidé hasí žízeň nejčastěji (16.09.2025)