Průzkum: Zájem veřejnosti i farmářů o regenerativní zemědělství v ČR roste

V Česku roste zájem o regenerativní zemědělství, které se snaží o co nejmenší zásahy do půdního ekosystému včetně minimálních chemických i mechanických zásahů, a to jak mezi veřejností, tak i zemědělci. Lidé považují produkty z regenerativního zemědělství za kvalitnější a oceňují podporu místních zemědělců. Farmáři se k tomuto způsobu hospodaření obrací nejen s výhledem ekonomických úspor, ale zejména kvůli větší udržitelnosti a odpovědnosti vůči budoucím generacím. Vyplývá to z průzkumu společnosti Datank pro Nestlé Česko, který se uskutečnil letos v červenci a zapojilo se do něj 1535 respondentů z celé ČR.

Regenerativní zemědělství se snaží minimalizovat negativní vliv zemědělské činnosti na půdu a krajinu. Zaměřuje se na obnovu zdraví půdy, zvyšuje její schopnost zadržovat vodu, podporuje biodiverzitu a přispívá ke stabilitě krajiny. V praxi například regenerativní zemědělci udržují půdu stále pokrytou, pěstují na ní meziplodiny a doprovodné plodiny a minimálně ji obdělávají. Platforma pro regenerativní zemědělství eviduje v ČR 30.000 hektarů půdy v režimu regenerativního zemědělství, což odpovídá asi jednomu procentu orné půdy. Všechny zemědělské pozemky v ČR loni tvořily plochu téměř 4,2 milionu hektarů.

"Zájem farmářů i zemědělských podniků o tento způsob hospodaření stále roste," uvedla Zuzana Benešová, vedoucí projektu Živá půda, který platformu provozuje. Z výzkumu vyplývá, že roste povědomí i mezi širokou veřejností. "Povědomí o tomto způsobu hospodaření není zatím mezi širokou veřejností příliš vysoké, ale postupně roste – zná ho 27 procent populace, u generace Z (narození mezi lety 1997 a 2012) se informovanost pohybuje kolem 15 procent," uvádí průzkum.

Právě chybějící zájem spotřebitelů a farmářů, spolu s nedostatečnou dotační podporou a legislativou, zařadila už dříve Benešová mezi důvody, proč není regenerativní zemědělství dosud v ČR tolik rozšířené.

Zemědělci přitom uvádí, že při regenerativním způsobu hospodaření vidí lepší strukturu půdy, zlepšení její kvality, odolnosti a její schopnosti zadržovat vodu. Důležité jsou pro ně i ekonomické výhody, zejména úspora nákladů, vyplývá z průzkumu.

"Díky regenerativní pastvě a pastvě meziplodin se mi prodlužuje pastevní období, a tak každý den, kdy nemusím krmit balíky sena či senáží, ušetřím 500, někdy i 1000 korun. Regenerativně obhospodařovaná půda navíc lépe zvládá klimatické extrémy a poklesy kvůli počasí nejsou tak významné," uvedl regenerativní zemědělec a zakladatel Spolku pro regenerativní zemědělství David Argman. Při přechodu na regenerativní zemědělství se ale na určitou dobu podle něho výnosy sníží, než se stav půdy zlepší.

Zhruba čtvrtina populace výhody regenerativního zemědělství zná a ocenila by zavedení speciálního označení u produktů, které z regenerativního hospodaření pochází. U 62 procent respondentů průzkumu by to ovlivnilo nákupní rozhodování.

Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info