Dotace na pojištění pro malé a střední podniky opakovaně mířily k těm největším

Evropská komise zveřejnila minulý týden zprávu, ve které konstatuje, že některé velké zemědělské společnosti získaly podporu na pojištění zemědělských plodin a hospodářských zvířat, aniž by splňovaly příslušné podmínky. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) je totiž jako poskytovatel dotace chybně kvalifikoval jako malé a střední podniky. Česká republika bude muset neoprávněnou podporu vyplacenou ze státního rozpočtu vrátit a vymáhat ji zpět po příslušných podnicích. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) považuje zprávu Evropské komise za důkaz opakovaného zneužívání dotací velkými zemědělskými podniky a účelového směřování podpory ze strany státu k velkým společnostem. Podobný druh pochybení při vyplácení dotací u klasických sedláků a malých zemědělských podniků nikdy nebyl zjištěn.

Podporu na sjednávání pojištění proti přírodním katastrofám a nepříznivým povětrnostním událostem pro podniky zabývající se plodinami a chovem hospodářských zvířat poskytoval Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) v roce 2018. Celkový rozpočet podpory se odhadoval na 690 milionů Kč, což v té době odpovídalo přibližně 25,8 milionu eur. Podpora byla financována ze státního rozpočtu. Jak uvedla ve své zprávě Evropská komise, Česká republika musí státní podporu vyplacenou v rozporu s pravidly získat zpět, a to včetně úroků.

Vyplácení podpory velkým zemědělským společnostem v rozporu s pravidly už PGRLF v minulosti s Evropskou komisí řešil a její aktuální rozhodnutí respektuje. Ministr zemědělství Marek Výborný potvrdil, že poskytovatel podpory analyzuje právní názor Evropské komise a že jej bude ministerstvo plně respektovat. Aktuální zpráva Evropské komise je součástí hloubkové kontroly, jejímž cílem je zjistit, zda byla podpora na pojistné v souladu s pravidly EU pro státní podporu, zejména s pokyny pro státní podporu v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech z roku 2014, tedy takzvanými zemědělskými pokyny. Kterých konkrétních firem se rozhodnutí týká, bude podle ministerstva zemědělství možné určit až na základě důkladné analýzy. Podle zjištění serveru iROZHLAS se jedná mimo jiné i o dceřiné podniky Agrofertu.

Právě dceřiných podniků Agrofertu se podle serveru iROZHLAS týkaly soudní spory o vrácení finanční podpory z nedávné minulosti. Podle definice Evropské komise z roku 2003 je malý a střední podnik firmou, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a její roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur. V případě, že firma nastavené stropy překročí, dostává se do ochranné lhůty. Předmětem soudních sporů byla mimo jiné otázka, od kdy se tato lhůta počítá. Pětice firem v letech 2022 a 2023 před soudy neuspěla a musela finanční podporu na pojištění vrátit. Také v reakci na aktuální zprávu Evropské komise PGRLF uznal pochybení při stanovování velikosti podniku pro přiznání podpory.

Stát tedy prostřednictvím poskytovatele dotací opakovaně nerozpoznal malé a střední podniky od velkých zemědělských společností. ASZ ČR v souvislosti s několika podobnými případy z různých oblastí podpory zemědělsky hospodařících subjektů nejen z poslední doby upozorňuje, že se jedná o systémovou chybu. „Zneužívání dotací na pojištění zemědělských plodin a hospodářských zvířat velkými podniky, které nesplňují příslušné podmínky, dokazuje dlouhodobě špatně nastavený systém vyplácení podpory v zemědělství. Stát raději neoprávněně vyplatí dotace velkému holdingu i s rizikem jejich budoucího vracení, než aby směřoval podporu k těm, kterým má být podle Evropské komise skutečně určena. Nepamatuji se na žádný případ, kdy by stát vyplatil dotaci drobnému sedlákovi v rozporu s evropskými pravidly a pak ji po něm zpětně musel vymáhat,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Podpora velkých zemědělských podniků místo malých a středních není v podmínkách ČR nijak neobvyklým jevem, ale spíše jevem zcela programovým. Evropská komise v minulém roce potvrdila rozhodnutím také protiprávní poskytnutí podpory z Programu obnovy venkova několika velkým podnikům na restrukturalizaci ovocných sadů a na vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách. Podpora velkých podniků napříč oblastmi zemědělské výroby tak svědčí o snaze státu udržovat strukturu odvětví v podobě, do které přešlo ještě ze socialismu. Evropská unie přitom v rámci Společné zemědělské politiky kontinuálně deklaruje podporu malých a středních podniků, která se projevuje v nastavení a podmínkách konkrétních dotačních programů.

Ministerstvo zemědělství nyní vyjadřuje ochotu konkrétní případy pochybení při vyplácení podpory na pojištění napravit a vyplacenou podporu vymáhat a vrátit. Podobné řešení se nabízí v případě podpory na restrukturalizaci ovocných sadů. Jedná se totiž o přímá rozhodnutí Evropské komise. Naopak v případě neoprávněně vyplacených přímých plateb pro koncern Agrofert, u kterých české soudy konstatovaly jasný rozpor se zákonem o střetu zájmů, ministerstvo finanční prostředky vymáhat nebude, ačkoli jde o řádově vyšší částky. Odkazuje slovy svého mluvčího na fakt, že se Evropská komise nikdy nezabývala střetem zájmů a dotace České republice proplácí. Zásadnější změnu veřejné podpory největším zemědělským podnikům tak může v ČR přinést až zastropování přímých plateb v rámci nové Společné zemědělské politiky.

Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR