Chovatelé: Riziko nákaz v ČR přetrvává, nadále dodržují preventivní opatření

Čeští chovatelé stále dodržují opatření k prevenci zavlečení nákaz. Riziko slintavky a kulhavky už je sice menší, vyloučit se ale nedá, a hrozbu navíc představují i další nákazy. Chovatelé prasat se obávají zejména afrického moru prasat, chovatelé skotu, ovcí a koz pak katarální horečky ovcí. Chovatelské svazy to uvedly na dotaz ČTK. Státní veterinární správa (SVS) kvůli nově potvrzenému výskytu nákazy ode dneška rozšířila pásmo katarální horečky o okres Žďár nad Sázavou a upravila pravidla pro svody, tedy místa, kde jsou shromažďována zvířata z různých hospodářství, a následně se s nimi obchoduje.

Ukončení kontrol na hranicích a opatření vydaných kvůli slintavce a kulhavce chovatelé nepovažují za předčasné. Svazy, které ČTK oslovila, ale budou apelovat na své členy, aby takzvaná biosecurity opatření dodržovali i nadále. Například Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat, řekl, že riziko představuje africký mor prasat, "Divočáci jsou v Česku přemnoženi prakticky všude, takže chovatelé jsou pořád pod nějakým tlakem a je nutné dodržovat biosecurity celoročně, nejen v okamžiku, kdy se děje něco mimořádného," uvedl.

Svaz chovatelů ovcí a koz podle svého předsedy Richarda Konráda oceňuje, že se opatření uvolňují, na farmách je ale podle něj stále znát obezřetnost, mimo jiné kvůli katarální horečce ovcí. "Nabádáme chovatele, aby si své chovy hlídali, aby tam zbytečně nebyl kontakt s cizími lidmi. Řešíme i katarální horečku, doporučujeme vakcinovat," řekl ČTK Konrád.

Také chovatelé skotu stále dodržují mimořádná opatření, zejména v blízkosti Slovenska, kde stále trvá obava z přenosu slintavky. Pro chovatele skotu ale může mít významné negativní dopady i katarální horečka. "Z hlediska problému při porodech, telat, která nejsou schopna sát, mají nervové poruchy, jsou slepá, nejsou schopna pohybu či růstu, to jsou velké ztráty, obzvlášť u chovatelů masného skotu, kteří vlastně mají jediný tržní produkt za celou sezonu to tele," řekl ředitel Svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát.

Veterinární správa na dotaz ČTK uvedla, že letos zatím eviduje pět případů chovů pozitivních na katarální horečku. Čtyři z ledna v Plzeňském a Karlovarském kraji, podle veterinářů šlo ještě o doznívající infekci z podzimu. V květnu pak přibyl pozitivní chov na Vysočině.

Podle Maláta navíc přibylo ještě riziko výskytu hemoragického virového onemocnění, které se šíří z Francie a má podobné příznaky jako katarální horečka. "To je další určitý strašák, princip šíření je stejný, přenáší to pakomárci, to znamená, že se tomu dobře zabránit nedá," upozornil Malát.

Katarální horečka se dá podchytit vakcinací, podle Maláta je v Česku naočkováno zhruba 315.000 kusů skotu a další budou přibývat. "Veterinární situace po letech klidu není úplně ideální, nicméně je potřeba, aby to chovatelé vnímali, aby situaci nepodceňovali a v případě prvních příznaků to začali hned řešit, zejména vakcinací," apeloval Malát.

Katarální horečka není přenosná na člověka. Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v dutině ústní, nozdrách, víčkách a uších, postiženy mohou být i paznehty. Zvířata se nemusí plošně utrácet. Během loňského roku veterináři v ČR vyhlásili 115 ohnisek nákazy.

trp snm