Zemědělce trápí sucho, mrazy i vítr, někde už řadu týdnů nepršelo

Počasí posledních týdnů trápí zemědělce. Sešla se totiž kombinace faktorů, z nichž ani jeden neprospívá kondici ozimů a nedává dobrou perspektivu jařinám, které zemědělci začínají sít v teplejších oblastech. Únor a březen jsou srážkově velice slabé, někde už řadu týdnů s výjimkou úterý nepršelo. Půda je do 40 centimetrů hloubky vyschlá téměř v celé republice. K tomu se přidává dlouhé období s nočními, místy i silnějšími mrazy, a také s větrem, což napomáhá vysušování půdy a oslabuje ozimy, vyplývá z hlášení sedláků na webu Intersucho. Aby se nepříznivá situace zlepšila, muselo by začít pršet a přestat mrznout.

Od nočních mrazů si však krajina ještě několik dnů neodpočine a déšť by mohl podle předpovědí meteorologů přijít až koncem března. Současné studenější, slunečné a poměrně větrné počasí má na svědomí mohutná tlaková výše nad severní Evropou.

Z mapy intenzity sucha v Česku je zřejmé, že vrstva půdy do 40 centimetrů je vyschlá prakticky v celé republice. Hlubší vrstva od 40 centimetrů do jednoho metru je na naopak na většině území ve víceméně normálním stavu, což je dobrá zpráva pro trvalé kultury s hlubšími kořeny, polním plodinám však příliš nepomůže.

Kvůli panujícím podmínkám už zemědělci ze čtyř českých okresů dokonce předpovídají ztrátu výnosů o více než 30 procent, ve 13 okresech mezi deseti a 30 procenty. Nejde však o situaci v celém okrese, ale v katastrech, odkud zemědělci podávají hlášení. Pokud by vláha chyběla, může se v nejbližších týdnech stát, že některé porosty budou přežívat jen obtížně. "Rostliny ozimých obilovin jsou drobné, porosty 'sedí'. Zatím nezačala regenerace, ozimé řepky začínají mizet z pole, mezerovitost z podzimu se zhoršuje," hlásil sedlák z Plzeňska. Jeho kolega z Kolínska a Kutnohorska uvedl, že "ozimá pšenice a řepka vyloženě trpí" a že půda do hloubky osmi centimetrů je prach, což je problém pro setí jařin, které potřebují vláhu, aby začaly vzcházet.

Zemědělci tak na začátku jara s obavami sledují situaci, která je trápila i před dvěma lety. Tehdy úrodu zachránily až deště, které začaly v květnu, loni byla situace na většině území poměrně dobrá. V mnoha oblastech se však zemědělci potýkali se suchem pravidelně již od roku 2015. Vědci z týmu Intersucha na základě dat získaných z letokruhů dubů dokonce určili, že míra kumulovaného sucha byla v letech 2015 až 2020 největší za posledních 2000 let.

Autor: ČTK