Kůrovcovou kalamitu komplikují i naše vlastní zákony

Nejen díky mediální pozornosti věnované kůrovcové kalamitě v naší zemi, ale i prostým pohledem na naší krajinu se může veřejnost na vlastní oči přesvědčit o rozsahu této kalamity, neboť na vytěžené kalamitní dřevo lze narazit prakticky u všech typů silnic a cest. Ne ale na polích, tedy na zemědělském půdním fondu. To totiž zakazuje zákon o ochraně půdního fondu.

K likvidaci následků kůrovcové kalamity a k prevenci potenciální další eskalace kůrovce stát novelizuje zákony, podmínky hospodaření, rozšiřuje spektrum možné opětovné výsadby stromů, hledá finanční prostředky pro vlastníky a politici o tom svádějí veřejné, často teoretické populistické souboje. Větší vnímání skutečné praxe a tomu odpovídající opatření by ale byla často vhodnější. Například, aby se mohlo vytěžené dřevo, pro které není dostatek vhodných skladovacích prostor v místech, kde jej skladovat lze, skladovat (alespoň dočasně) i na polích.

Lze jen připomenout, že chemicky neošetřené dřevo je přirozený přírodní materiál, který rozhodně nelze řadit mezi rizikové kontaminanty, jimiž by byla půda znehodnocena. Je to naopak organická hmota, která se, například na zahrádkách, běžně používá také jako materiál zvyšující schopnost půdy zadržovat vodu. A konečně – na polích je jistě nižší riziko dalšího šíření kůrovce na jiné stromy v případě, že by přece jen nějaká populace brouka, respektive jeho larvy, ve vytěženém dřevu přežila. Bylo by tak žádoucí, aby se na možnosti rozšířit okruh míst povolených ke skladování kůrovcového dřeva dohodla zainteresovaná ministerstva, tedy Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, která mají nad ochranou zemědělského půdního fondu společnou gesci. Představitelé obou resortů veřejnost opakovaně ujišťují, jak se jim stále častěji daří nacházet společná řešení. V uvedeném případě mají možnost v praxi to dokázat.

Bod „umožnění skladování dřeva na plochách LPIS bez ztráty dotace“ uváděla Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) jako jeden z bodů, které by se měly stát součástí opatření na pomoc nestátním vlastníkům lesů. Tato možnost, přestože byla podpořena zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) i zástupci lesnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, byla ale ze strany Ministerstva zemědělství odmítnuta, a to i za předpokladu, že by se jednalo pouze o dočasné skladování na omezené ploše pozemku.

Petr Havel