Kvůli suchu je letos v Moravskoslezském kraji málo zelí

V Moravskoslezském kraji je nedostatek hlávkového zelí. Vinou extrémního letního sucha výnosy poklesly až o 90 procent. Krouhanky, v těchto dnech se začala prodávat, bude proto velmi málo. Navíc její cena vzrostla o polovinu. Takové zprávy hlásí dva největší producenti zelí v regionu - akciová společnost ZP Otice, která je zároveň největším výrobcem kysaného zelí v Česku, a zemědělské družstvo v Nošovicích na Frýdecko-Místecku.

Loni se kilogram krouhaného hlávkového zelí prodával v Moravskoslezském kraji už za 12 korun. V Oticích na Opavsku letos zájemci zaplatí za stejné množství 17 korun. V Nošovicích pak ještě o korunu více. "S ohledem na nízkou úrodu šly ceny nahoru. Jednoznačně za to může sucho," řekl ČTK předseda představenstva akciové společnosti ZP Otice Petr Ševčík.

Podle něj takové sucho a následnou neúrodu nepamatují ani historikové. Stejně se na to dívají i pracovníci nošovického družstva. "Situace je vážná. To jsme tady ještě nezažili," postěžoval si Jiří Vícha ze Zemědělského družstva vlastníků Nošovice.

Tamní pěstitelé stejně jako jejich kolegové z Otic nebudou mít letos dostatek zelí, aby pokryli požadavky svých odběratelů. "Hlávky zelí letos neprodáváme vůbec. Krouhanku jen v omezené míře. Máme nedostatek zelí pro výrobu našeho otického kysaného zelí. Zájem stálých odběratelů pokryjeme tak ze 20 procent," odhaduje Ševčík.

Loni nošovičtí pěstitelé prodali 200 tun hlávkového zelí a dalších 100 tun ve formě krouhanky. Letošní čísla budou výrazně nižší. "Celé hlávky neprodáváme vůbec. Odhaduji, že budeme schopni vyprodukovat okolo 50 tun krouhanky," řekl Vícha. Ani v Nošovicích podle něj nebudou schopni pokrýt objednávky na dodávku již hotového kysaného zelí, které je v obchodech stejně jako otické velmi žádané. "Budeme nuceni dodávky omezit," řekl Vícha.

Letošní neúroda nastala v době, kdy zájem lidí o výrobu vlastního kysaného zelí roste. Lidé v posledních letech stále častěji nakupovali hlávky, které strouhají, či už připravenou krouhanku. V roce 2014 například akciová společnost ZP Otice z Opavska prodala 160 tun krouhaného zelí. V roce 2005 to bylo pouze 78 tun. Rostoucí poptávku podle Ševčíka ovlivnily i aféry s potravinami dováženými z Polska. "Lidé prostě více důvěřují tomu, co si vyrobí sami," řekl.

Postup výroby domácího kysaného zelí je individuální. Každý si zelí připravuje tak, jak ho má rád. Těm, kteří se k této tradici chtějí vrátit, Ševčík doporučuje neexperimentovat. "Nejlepší je použít starý recept od babiček. Důležité je i šlapání vlastními nožkami, ne dusání strojem. Tradiční způsob používáme stále i v naší společnosti. Zelí v kádi vždy šlape několik pracovnic," doplnil Ševčík.

Základní ingredience pro kysané zelí tvoří sůl a kmín a hořčičné semínko. Přidat se může i cibule a křen. Objevují se i celá jablka. "Nasáknou šťávu ze zelí a jsou velmi chutná," prozradil rodinný recept mladý muž z Hlučína. Někteří lidé pak do soudku se zelím dávají i půlky celých hlávek. Zelné listy tak změknou a dají se využít v kuchyni. Výborné jsou plněné směsí mletého masa a rýže.

Autor: ČTK