Vrchol okurkové sezony se letos nekoná. Kvůli suchu
10.08.2015 | Denik.cz
Milovníci kyselých dobrot v letošním roce zapláčou. Okurek bude málo, a tudíž podraží. Nedostatek bude i ostatní zeleniny.
Společnost Severofrukt měla letos zavařit 850 tun okurek do lahví a dalších 100 tun jako součást sterilované zeleniny do plastových vaků, což je technologie, která se v závodě momentálně zkouší. Skutečnost však bude jiná, okurek se urodilo velmi málo a firma hledá nové dodavatele i za hranicemi. Vrcholu okurkové sezony se tak zpracovatel letos nedočká.
Okurky se zpracovávají nárazově, podle toho, jak se přivezou. „Nejvíce pěstitelů je na Moravě, ale letos jsme museli oslovit zelináře i na Slovensku, v Maďarsku a Polsku," řekl Václav Berger, obchodní manažer společnosti.
Málo zeleniny
„S okurkami zpracováváme mrkev, dokončili jsme sušení petrželové natě, čekáme na třetí seč. Té bychom potřebovali víc, alespoň z 200 hektarů. Zájem zejména o sušenou zeleninu je stále vyšší, i když v jednotlivých komoditách kolísá. Velké množství jde na export. Po vyhlášení embarga na vývoz do Ruska jsme se přeorientovali na Kazachstán, kam se export zdvojnásobil. Obchod by uvítal větší množství sušené zeleniny, ale její pěstování je problematické. Příkladem je letošní sucho," dodal Berger.
Vlivem velmi vysokých teplot a malým počtem srážek bude letos v České republice malá úroda veškeré zeleniny. Nejcitelnější pro české konzumenty budou menší zásoby brambor na uskladnění, jejich kvalitu totiž můžou výrazně ovlivnit právě vysoké teploty.
Nedostatek zásob
Nedostatek srážek řeší pěstitelé závlahou, a tak se jim náklady prodraží, ti co ji nemají, nad úrodou zapláčou. „Úbytek ve výnosech se projevuje v Česku u všech druhů zeleniny. Podle údajů od našich členů klesly výnosy ke konci července proti původním odhadům o 30 procent, v korunách počítáme ztrátu zhruba 600 milionů. Pokud během srpna a na začátku září nezaprší, můžeme očekávat, že zásoby zeleniny na zimu budou minimální," říká Jaroslav Zeman, předseda představenstva spolku pěstitelů Zelinářská unie Čech a Moravy.
Nutná závlaha
Laik by se domníval, že zelináři jsou vybaveni závlahami a dokážou nahradit déšť. Skutečnost je však jiná. Závlahy, které byly budovány před 30 a více lety, sloužily jako doplněk výroby a v současné době nestačí pokrýt dodávkami vody všechny zeleninou osázené pozemky. Navíc závlaha postřikem je méně efektivní, výkonnější je kapénková, která je však nákladnější a vyžaduje jiné agrotechnické postupy.
Autor: Václav Sedlák
Další články v kategorii
- Španělsko má za sebou nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Roli sehrála vedra i žhářství (25.05.2026)
- Za stejné peníze méně zboží. V cizině už se objevují varovné štítky, Česko je pozadu (25.05.2026)
- Červivost švestek: Jak správně načasovat boj s obalečem a pilatkou (25.05.2026)
- Jakub Helma z Rodinné farmy Helmovi: Lásku k venkovu mám zkrátka v sobě (25.05.2026)
- Rybářská stráž pronásleduje pytláky (25.05.2026)
- Začíná další ročník akce Poznej svého farmáře. Zájemcům se otevře 11 farem (25.05.2026)
- Kuba obdržela první zásilku rýže darovanou čínskou vládou (25.05.2026)
- Začal samosběr jahod (25.05.2026)
- Návrat k dojení zachránil farmu na Jesenicku. Z ruin ji postavila rodina z Prahy (25.05.2026)
- Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý (25.05.2026)

Tweet



