Následky suché a teplé zimy? Zemědělci se bojí o úrodu

Jaro oficiálně začalo ve čtvrtek. Příroda se však na jižní Moravě jarně naladila už před několika týdny. Zima letos byla velice mírná. „Hodnotíme ji jako teplou až velmi teplou. Průměrná měsíční teplota byla asi o tři stupně Celsia vyšší než za posledních padesát let," uvedl meteorolog Mojmír Kohout z brněnského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.

Také sněhu i srážek spadlo málo. „Nejvyšší, a to dvoucentimetrovou sněhovou pokrývku, jsme v Brně naměřili 7. prosince v Žabovřeskách a Tuřanech," podotkl Kohout.

Nad nedostatkem sněhu si posteskli i lyžaři. „Normálně docela často jezdím na lyže, letos to ale prostě nešlo," pokrčil rameny například Brňan Václav Dobeš.

Také brněnští klimatologové mluví o nezvyklé a velmi mírné zimě. Zda se takové počasí bude opakovat, však zatím nejde jednoznačně říct. „Předpovídat se to víceméně nedá. Přestože některá centra na světě i v Evropě sezonní předpovědi počasí zkoušejí dělat, jejich výsledky nejsou příliš spolehlivé," poznamenala brněnská meteoroložka Jitka Kučerová.

Pole jsou suchá. Úroda je v ohrožení

Brno, Brněnsko - Nebude pšenice, nebude řepka, nebude nic. Jestli do konce dubna nezaprší, přijdeme o všechnu úrodu, hrozí zemědělci na Brněnsku. Poslední dva měsíce je trápí extrémní sucho. Odborníci si myslí, že bude ještě hůř.

Nedostatek vody v půdě je problém, se kterým z historického hlediska v České republice nejvíc bojuje jižní Morava. „Nejhorší scénář je takový, že pokud příští měsíce nezaprší, zemědělci nic nevypěstují," upozornil zakladatel projektu InterSucho Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci v projektu už dva roky monitorují sucho v České republice.

Problémy se suchem řeší třeba v Sokolnicích na Brněnsku. „Pokud nezaprší, tak je nejvíc ohrožená hlavně úroda pšenice," postěžoval si předseda sokolnického družstva Antonín Dvorník. Podobně jsou na tom i ve společnosti Agro Monet v Moutnicích na Brněnsku. „Když se nic nezmění, můžeme se s většinou úrody rozloučit," bojí se vedoucí rostlinné výroby Pavel Šenkýř z Agro Monetu.

Málo prší

Nebývalé sucho má podle Trnky za vinu i letošní mírná zima. „Od února málo prší. Zásoby spodních vod se nedoplnily a stav průtoků je nízký. Teplota se zvyšuje a krajina vodu potřebuje stále víc," podotkl Trnka.

Souhlasí s ním i meteorologové. „Prosinec byl velmi suchý. Leden srážkově normální a únor podprůměrný," uvedl brněnský meteorolog Mojmír Kohout.

Úbytek vody potvrzují i rybáři. „Asi ve třetině z našich sto čtyřiceti rybníků je hladina na minimální nebo poloviční hodnotě. Bez deště bude naše produkce ryb velice slabá," řekl ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička.

Povodí Moravy však žádné větší problémy nehlásí. „Nádrže máme naplněné na sedmdesát až sto procent. Pokud ale sucho přetrvá, budeme muset některé vodní elektrárny zastavit," uvedla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Víc výjezdů hasičů

Sucho však neohrožuje jen zemědělce. Hrozí také zhoršení kvality ovzduší. „Ve vzduchu bude čím dál víc prachu. Povede to zároveň ke zvýšení množství požárů trávy i lesů," podotkl Trnka.

Situaci potvrzují i hasiči. „Od začátku února jsme měli o desítky výjezdů víc v porovnání s loňským obdobím. Situace se trochu uklidnila až teď o víkendu, kdy zapršelo," uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Odborníci si navíc myslí, že problémy se suchem porostou. „V budoucnu nejspíš bude nutné změnit skladbu pěstovaných plodin. Třeba na středomořskou tvrdou pšenici nebo čirok," myslí si Trnka.

Přechod na nové obilniny ale není jednoduchý. „Možná by časem šlo využít šlechtěné odrůdy, ale nahradit všechny pěstované rostliny by bylo obtížné," podotkl Šenkýř.

Meteorologové očekávají vydatné srážky na konci týdne. Dlouhodobější předpověď však zatím určit nejde.

Tomáš Kremr