Lišky se nevyšetřují pouze na vzteklinu

V rámci monitoringu nákaz zvířat, zejména pokud jde o volně žijící zvířata, je ideálním indikátorovým zvířetem liška. Počítá se s vyšetřením čtyř ulovených lišek na 100 kilometrů čtverečních. To znamená, že se u nás vyšetří každoročně na celém území republiky kolem 3 – 4 000 ulovených lišek.

Samozřejmě, řekne-li se liška, okamžitě se vybaví vzteklina. Ano, to je základní vyšetření, kterým ve státních veterinárních ústavech zahájí. Přesvědčujeme se o tom, že pokud jde o tuto člověku nebezpečnou nákazu, jsou populace lišek v ČR zdravé. Nicméně blížící se ohniska vztekliny v Polsku budou zřejmě znamenat, že budeme v přilehlých oblastech nuceni zahájit nouzovou vakcinaci lišek.

Státní veterinární správa rozhodla, že nyní kromě povinného vyšetření na vzteklinu se budou lišky též vyšetřovat na trichinelózu, neboť loví hlodavce, a je-li u nich přítomnost trichinel zjištěna, znamená to i zvýšené riziko výskytu trichinel u divokých prasat, ta si totiž na hlodavcích také ráda pochutnají. A to je signálem pro důrazné upozornění myslivců na výskyt trichinelózy a nutnost ulovená prasata vyšetřit. Však to také ukládá veterinární zákon. Každoročně se mezi ulovenými divočáky najde několik případů nakažených.

První letošní liška, u které byla zjištěna přítomnost larev trichinel (tj. larev svalovce), byla ulovena v lednu na Mladoboleslavsku, a vyšetřili ji ve Státním veterinárním ústavu Praha.

Monitoring nákaz volně žijících zvířat má smysl, jde nejen o jejich zdraví, ale i o zdraví domácích zvířat, včetně domácích prasat, ale v neposlední řadě o zdraví lidí.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS