Povodně: Bioplynové stanice nebo chov skotu? TZ - 4.6.2010

Svaz marginálních oblastí nesouhlasí s industrializací českého zemědělství prostřednictvím budování bioplynových stanic. Bohužel se u nás, i díky dotacím, vyplácí výstavba bioplynek více než chov skotu na pastvinách. Místo luk a pastvin se pro bioplynky u nás pěstují  obrovské plochy kukuřice, které nejvíce zrychlují odtok vody z krajiny.

Bioplynové stanice mohou být řešením při nakládání s  biologickými odpady, například v kooperaci s obcemi, ale nikoli pro nakládání s potravinami či krmivy, a to ani jako řešení nadprodukce. I Evropská komise před dvěma týdny doporučila pro produkci bioplynu využívat přednostně biologické odpady. U nadprodukce či schopnosti krajiny udržet vodu je potřeba řešit vždy příčinu, kterou je nevhodná struktura obdělávání zemědělské půdy v  ČR.

Česká krajina, resp. její zemědělství, které vykazuje o polovinu vyšší podíl orné půdy, než je tomu v Evropské unii, však potřebuje vodu v krajině spíše zadržovat. K tomu je potřeba zvýšit absorpci půdy, k čemuž nejvhodněji přispívají louky a pastviny. Bohužel naše zemědělství vězí v socialistickém realismu pšeničných a kukuřičných plantáží, jak potvrzují například odborníci Jihočeské zemědělské univerzity.

Velkoplošná opatření, jako je třeba vhodnější struktura osevních postupů nebo ještě lépe navýšení podílu travních porostů, jsou u prevence povodní daleko účinnější a levnější než řešení následků. Nemluvě o tom, že sekundární řešení pomocí přehrad jsou často neprůchodná, protože naráží na nutnost vyvlastňování. Travní porosty s  pastvou krav a produkcí kvalitního masa jsou řešením nejen eroze a povodní, ale i často zmiňovaného problému nadbytku zemědělské půdy.

Svaz marginálních oblastí vyjadřuje přesvědčení, že se v budoucnosti namísto nekritické adorace bioplynek dostane více hlasu střízlivějším vědeckým názorům, které často zaznívají z univerzitního prostředí, jako tomu bylo v případě biologů z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, kteří mimo jiné konstatovali: "Opět to není žádná věda, stačí dát přednost louce, pastvině či poldru před velkými lány kukuřice a propojené kořínky více druhů rostlin vykonají zázraky."

Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.

Ing. Milan Boleslav

předseda Svazu marginálních oblastí

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info