VYHLEDÁNÍ INFORMACÍ V INTERNETU - ZDROJ KONKURENČNÍ VÝHODY

VYHLEDÁNÍ INFORMACÍ V INTERNETU - ZDROJ KONKURENČNÍ VÝHODYSEARCHING INFORMATION ON INTERNET - A SOURCE OF COMPETITIVE ADVANTAGE

Hana Rysová

Adresa autora:

Hana Rysová, Ing. Katedra informačních technologií, PEF, ČZU v Praze

rysova@pef.czu.cz

Anotace:

Internet se v současné době rychle rozvíjí. Obsahy publikovaných stránek se mění každý den a jejich počet roste obrovskou rychlostí. Vtomto článku chceme zaměřit na jeden z nejznámějších vyhledávačů - AltaVistu a ukázat, jak využít správné vyhledávání různých informací jako zdroj konkurenční výhody. Zaměříme se podrobněji na vyhledávání www stránek, které je dnes nejrozšířenější.

Summary:

Internet is developing very fast in these days. The contents of published pages change every day. In this article we want to devise common users how to come on searching various information. We will focus on searching www pages

Klíčová slova:

Internet, vyhledávání www stránek, katalogový vyhledávač, fulltextový vyhledávač, operátor.

Key words:

Internet, searching www pages, catalogue search engine. fulltext search engine, operator.

Celosvětová síť Internet nabízí ohromné množství informací o všem, na co si vzpomenete. Je stále těžší se vtomto obrovském množství informací orientovat. Bez použití vyhledávačů by to nebylo vůbec možné. Pokud známe konkrétní internetovou adresu, není nalezení potřebné informace žádný problém. Neznáme-li však internetovou adresu, což je asi častější případ, musíme použít vyhledávač.

K dispozici máme následující služby: katalogové vyhledávače, fulltextové (indexové) vyhledávače, které doplňují tzv. smíšené vyhledávače a metavyhledávače. Rozdíl mezi prvními dvěma je vtom, že katalogové vyhledávače tvoří lidé a fulltextové vyhledávače robot. Katalogové vyhledávače jsou vlastně hypertextové seznamy WWW adres, které jsou hierarchicky uspořádané do kategorií. Druhým případem jsou fulltextové vyhledávače, které sice projdou více stránek, ale nejsou schopny posoudit jejich kvalitu. Často se tedy stává, že vyhledávač nalezne spoustu stránek, vjejichž množství se velmi těžko orientujeme a ztoho může pramenit naše nespokojenost s takovou vyhledávací službou. Je však jasné, že bez vyhledávacích serverů to opravdu nejde.

Chceme-li porovnávat světové vyhledávače, nejdůležitějším ukazatelem bude pravděpodobně jejich velikost, přesněji řečeno počet stránek, které jsou indexovány v jejich databázi. Proto se stále častěji dovídáme ztisku o další pokořené hranici, většinou se však jedná ovlastní údaje serverů, přesto to omnohém vypovídá. Velice zajímavá je pozice AltaVisty, která byla od svého vzniku brána jako největší a její konkurenti ji museli dohánět. To se jim však podařilo a AltaVistě patří od1. května 2000 s 350 miliony indexovanými stránkami druhé místo, když do konce dubna byla dokonce až třetí - viz graf.

Zdroj: SearchEnginewatch.com

I když je velikost velmi důležitým ukazatelem, ještě důležitější je možnost dotaz lépe specifikovat. Dnes se sice složité dotazy příliš nepoužívají (odhaduje se, že méně než 6% uživatelů používá dotazy slogickými operátory AND nebo OR), ale přesto jsou při hledání některých informací k nezaplacení. S logickými operátory (AND, OR a NOT) se setkáváme téměř u všech serverů, daleko zajímavější jsou ale tzv. proximity (přibližující) operátory, prohledávání klíčových polí a některé limity. Například shledáním pomocí klíčového slova NEAR se setkáváme zvelkých vyhledávačů pouze uAltaVisty. Opačný význam než NEAR má operátor FAR. Také vomezení hledání pomocí některých limitů (data, jazyka, typu dokumentu) je AltaVistanejdále. Tím však možnosti samozřejmě nekončí, téměř každý vyhledávač nabízí něco speciálního. Velmi zajímavé je například řazení výsledků hledání. Lze řadit výsledky podle počtu výskytů daného hledaného výrazu, ale například i podle tzv. popularity, to je podle počtu odkazů jednotlivých serverů na danou stránku - tedy čím více linků na danou stránku, tím výše se bude daná stránka vyskytovat vseznamu. Tímto indexováním je také způsoben vysoký počet stránek v grafu indexovaných stránek, kdy jsou indexoványi stránky, které nebyly navštíveny. Toto řazení používají takové servery jako je např. AltaVista, Inktomi, Excite nebo Google.com. Měřítkem popularity mohou být také sami uživatelé. Takové vyhledávání používá například DirectHit.com. Tento vyhledávač monitoruje, jak často jdou uživatelé na jednotlivé stránky, ale také jak dlouho na nich zůstávají.

Právě při vyhledávání určitě platí, že méně je většinou více. Tisíce nalezených odkazů totiž svědčí spíše ošpatně položeném dotazu, než o velikosti Internetu. Také nalezení méně než 10odkazů však také většinou neznamená dobře položený dotaz. Pokud dokážete zkonstruovat vhodný dotaz, máte před svými konkurenty výhodu, protože téměř ke všemu existuje v Internetu odpověď, problémem zůstává, jak ji co nejrychleji najít. Nejlepší radou v tomto případě je použít vhodná klíčová slova, nejlépe taková, která se vyskytují pouze vtomto problému a nemají další nebo obecný význam. Určitě je třeba používat logické operátory. Jejich syntaxe se sice na jednotlivých serverech trochu liší, ale zároveň zde lze najít společné prvky.

Seznam literatury:

http://www.fi.muni.cz/~xsestak/vs/obsah.htmlhttp://www.searchenginewatch.com/Jan Vořech, David Morkes 1001 tipů a triků pro Internet, Computer Press PrahaVratislav Prošek: Jak vyhledávat na Internetu, Computerworld č.6/2000, str. 15Aleš Svoboda: Jak hledat jehlu vkupce sena?, Computerworld č.22/2000, str. 15 - 16Hana Rysová, Pavel Škopek: Vyhledávání na Internetu, konference Praha, září 2000, článek ve sborníku