ZTAK: Jatečná zvířata a maso 1/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Jatečná zvířata a maso

Rok:2000

Číslo:1

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval:Zdeněk Hrabánek

Redakční uzávěrka:11. 2. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22000317, FAX 62730 201

Obsah

Seznam zkratek *

1.Maso všeobecně *

1.1 Chránit regionální známky původu podle evropského práva *

1.2 Klesají příjmy polských zemědělců *

1.3 Klesá podíl příjmů německých zemědělců ze spotřebitelských cen *

2. Jatečný skot, hovězí maso *

2.1 Situace na světovém trhu skotu *

2.2 Cenová situace v EU *

2.3 Centrální registrace skotu v SRN může být různě využívána *

3.Jatečná prasata, vepřové maso *

3.1 Situace na světovém trhu jatečných prasat *

3.2 V USA se snižují stavy prasat a koncentruje se jejich produkce *

3.3 V EU klesá nabídka prasat *

3.4 Cenová situace v EU *

3.5 Vývoj cen prasat na evropských termínových burzách *

4.Jatečná drůbež, drůbeží maso *

4.1 Situace na světovém trhu drůbeže a drůbežího masa *

Přílohy………………………………………………………………………………………...16

Seznam zkratek

1.

2. Maso všeobecně

1. Chránit regionální známky původu podle evropského práva

Podle parlamentárního mluvčího CSU (bavorská politická strana) pro agrární politiku je nutno co nejrychleji chránit regionální ochranné značky a značky o původu podle evropského práva. Uvedl to na tiskové konferenci, na níž zároveň přivítal, že na nejbližším zasedání Spolkové rady SRN hodlá bavorská vláda předložit příslušný návrh usnesení. Prohlásil, že by se touto problematikou měla konečně zabývat i Spolková vláda, neboť zastupuje Německo v Ministerské radě EU. Zdůraznil, že ochranné známky a značky o původu zemědělských výrobků se staly cenným pomocníkem v nákupní orientaci spotřebitelů a současně přispívají k zajištění existence rolníků v jejich regionu.

2. Klesají příjmy polských zemědělců

Přes mírné oživení cen zemědělských produktů ve 4. čtvrtletí roku 1999 se celková příjmová situace polských zemědělců v uvedeném roce dále zhoršila. Podle odhadů polského ministerstva zemědělství budou v roce 1999 příjmy zemědělského sektoru o cca 25 % nižší než v roce 1995.

Podle ministerských údajů byly ceny nejdůležitějších zemědělských produktů v prvních deseti měsících 1999 v průměru o 10 % nižší než v porovnatelném období 1998. Přitom inflace dosáhla 6,8 % a ceny vstupů do zemědělství se zvýšily o 8,3 %. Příjmová situace zemědělců se počátkem čtvrtého čtvrtletí 1999 poněkud zlepšila a polští zemědělci zvýšili, v porovnání se stejným obdobím roku 1998, příjmy za své produkty o 3,5 %. Ministerstvo zemědělství to připisuje řadě státních opatření ke stabilizaci trhů zemědělských výrobků, které byly v průběhu roku, po dohodě se svazy zemědělců, přijaty.

K poklesu hrubé zemědělské produkce v Polsku vedlo především snížení rostlinné produkce, která celkově poklesla o 9 %. Příčiny vidí ministerstvo zemědělství, vedle povětrnostních podmínek, také v redukci hnojení minerálními hnojivy v průměru o 2,5 % a vápnem o cca 20 %. Podle uváděných údajů se živočišná výroba Polska, v porovnání s rokem 1998, snížila v roce 1999 o cca 2 %.

Stavy užitkových zvířat v Polsku byly v polovině roku 1999 značně nižší než ve stejném období roku 1998. Chovatelé skotu snížili svá stáda v průběhu 12 měsíců do konce června 1999 o 5,8 % na 6,6 mil. ks. Stavy krav se snížily pouze o 3,5 % na 3,4 mil. ks. Stavy ovcí byly sníženy o 7,23 % na 392 000 ks. Koncem července 1999 bylo v Polsku chováno 18,5 mil. ks prasat, což bylo o 3,3 % meziročně méně. Od ledna do října 1999 se zvýšil prodej jatečných zvířat v porovnání se stejným obdobím roku 1998 o 7,4 %, přičemž se produkce jatečných prasat zvýšila o 11,9 % a drůbeže o 10,6 %. Nákup jatečného skotu naproti tomu klesl o 13,9 %.

Tab. 1: Stavy hospodářských zvířat v polském zemědělství (koncem června; v tis. ks)

1) Stavy koncem července

Pramen:Agra - Europe, 41, 2000, č. 1, s. LB 2

Vedle reformy intervenčního systému na chlebové obilí podle vzoru EU zintenzivnila polská vláda v roce 1999, pod tlakem krize v zemědělství, státní zásahy na trzích vepřového masa, mléka a bramborového škrobu. Mimoto podporovala nákup chlebového obilí a řepky cestou zlevnění úvěrů, které byly k tomuto účelu poskytnuty. Další přínos vyplynul z prodloužení splatnosti úroků a ze zvýšení horní hranice k poskytnutí úrokově zvýhodněných půjček pro zemědělství. K tomu byla zvýšena celní ochrana důležitých zemědělských produktů. V tomto rámci se zvýšila dovozní cla na maso, pšenici, řepku, slad, cukr a jogurty, a dříve poskytnutá obchodní zvýhodnění byla zrušena. Postiženy byly především partnerské země CEFTA, tj. Maďarsko, ČR, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a od počátku roku 1999 i Bulharsko.

Zejména v měsících leden až srpen 1999 došlo v agrárním zahraničním obchodě Polska k růstu pasivního salda. Rozhodujícím bylo silnější snížení hodnoty exportu než importu. Polské zemědělství a potravinářský průmysl v uvedeném období vyvezly své výrobky v celkové hodnotě kolem 1,69 mld. USD, což v meziročním porovnání představovalo snížení o 22,1 %. Polské dovozy tohoto zboží se na druhé straně snížily jen o 17,5 % na 2,13 mld. USD. Výsledkem je zvýšení deficitu agrárního zahraničního obchodu Polska o 6,5 % na 442 mil. USD.

Polskému zemědělství a potravinářství se sice podařilo existující deficit v obchodu s EU, se zeměmi EFTA a CEFTA, ale také s USA, částečně redukovat. Podle údajů polského ministerstva se však drasticky snížily tradiční přebytky v agrárním obchodě s republikami dřívějšího SSSR, což mělo za následek celkové zhoršení polské bilance agrárního zahraničního obchodu. Polský vývoz do bývalých republik SSSR se snížil o 55,5 %, z toho vývozy do Ruska dokonce o 70 %. S ohledem na tradiční proudy zboží byly poklesem polského vývozu postiženy především průmysl masný, mlékárenský a cukrovinkářský.

3. Klesá podíl příjmů německých zemědělců ze spotřebitelských cen

Z nejnovější situační zprávy Německého svazu rolníků (DBV) vyplývá, že podíl zemědělských příjmů na ceně konečného výrobku po léta klesá. V hospodářském roce 1998/99 činil tento podíl na výdajích spotřebitelů za potraviny domácího původu v průměru pouze 26,2 %. Počátkem 80. let činil tento podíl ještě 44,0 %. Jak DBV zjistil, vede snižování CZV ke stále zmenšujícímu se podílu zemědělských příjmů na výdajích spotřebitelů na potraviny. Poměrně vysoký podíl mají zemědělci na konečných cenách mlékárenských výrobků, který činil v roce 1998/99 ještě 48,2 %. U masa a masných výrobků postupně poklesl na 24,1 %, u cukru činil 38,7 % a u chlebového obilí a výrobků z něj pouze 4,1 %.

Tab. 2: Podíl příjmů zemědělců SRN na spotřebitelských výdajích1)(1950/51 až 1998/99, v %)

1) Metody výpočtu byly opakovaně měněny, výsledky proto nejsou plně srovnatelné

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 1, s. MM 16

Tab. 3: Použití disponibilních měsíčních příjmů v SRN 1) (1950 až 1998)

1) Čtyřčlenná dělnická domácnost se středním příjmem; hrubý příjem domácnosti bez daně z příjmu a majetku, a rovněž povinného příspěvku na sociální pojištění, včetně ostatních příjmů

Pramen: Agra - Europe, 41, 2000, č. 1, s. MM 17

2. Jatečný skot, hovězí maso

1. Situace na světovém trhu skotu 1999

Po překonání důsledků El Nino, který vedl k problémům zejména v oblasti krmivové základny, je pokles porážek skotu a telat v Oceánii, západní a východní Evropě a také v Kanadě více než bohatě kompenzován rostoucími porážkami v USA, Jižní Americe a v části Asie. Světový obchod trpěl zpočátku ještě moratoriem Ruska, později se opět oživil po realizaci dodávek v rámci potravinové pomoci z intervenčních skladů EU a ze Severní Ameriky, a také po překonání hospodářské deprese v Jihovýchodní Asii. Došlo k oživení cen v Oceánii a v Severní Americe, nebylo však dosaženo cenové úrovně z počátku 90. let. Objem mezinárodního obchodu je odhadován na 8,5 mil. t j.hm.,což odpovídá cca 15 % celkové produkce ve výši 57,5 mil. t, která se v porovnání s rokem 1998 o cca 1 % zvýšila. V důsledku opětného snížení světových stavů skotu a buvolů o 0,5 % na cca 1,48 mld. ks na počátku roku 2000 se pro tento rok předpokládá snížení produkce o 1 %.

V EU jsou postupně odbourávány sklady masa v důsledku potravinové pomoci Rusku. Přesto nebyla v roce 1999 opět vyčerpána kvóta WTO na subvencované vývozy z EU. Tato kvóta byla v roce 1998 zvýšena a spolu s nevyčerpaným množství z minulých let umožňovala v roce 1999 vývoz 1,026 mil. t. V posledním roce platnosti (2000/01) dohod UK GATT poklesne kvóta o 63 000 t na 0,822 mil. t, nevyužitá množství z roku 1999/00 však již nebudou moci být převedena a využita. Ceny mladých býků tř. R 3 se v roce 1999 pohybovaly na hranici limitů k otevření intervence a intervenční nákupy se omezily pouze na cca 10 000 t. V diskusích o masu vyrobeném za pomoci hormonů zatím nebylo dosaženo dohody. V SRN dále klesla produkce. Při nezměněné množstevní poptávce byly exporty převážně kryty z intervenčníchskladů. Přesto se ceny nemohly udržet na úrovni roku 1998.

Výše a struktura redukovaných stavů skotu v EU, které se snížily v roce 1999 o 1,3 % na 83,95 mil. ks naznačují, že v první polovině roku 2000 dojde k poklesu HVP dospělého skotu, ve druhé polovině uvedeného roku ovšem k jejímu lehkému přírůstku, takže se v roce 2000 v porovnání s rokem 1999 neočekávají podstatné změny. Produkce telecího masa se lehce zvýší. Celková produkce hovězího a telecího masa by se měla, přes vyšší porážkové hmotnosti, zvýšit jen nepatrně na cca 7,675 mil. t. Mimoto se očekává celkové odbourání intervenčních zásob a celkový pokles množství tohoto masa pro krytí exportu o 30 % na cca 825 000 t. Tím dojde i ke snížení nabídky disponibilního masa pro zajištění domácího zásobování a z toho rezultujícího zesílení importní poptávky na cca 400 000 t. Přesto by se neměla změnit celková spotřeba. Podobný vývoj je očekáván i v SRN. Pro zvýšení CZV nezůstane potřebný prostor, především proto, že podpůrná úroveň pro intervenční nákupy v rámci Agendy 2000 klesá a exportní subvence již 18. prosince 1999 byly sníženy o 5 %.

Nabídka skotu v EU, v protikladu k vývoji na trhu jatečných prasat, klesla v roce 1999 v porovnání s rokem 1998 o 390 000 ks (- 1,4 %) na 28,11 mil. ks. V roce 2000 by měla zůstat téměř nezměněna. Pro první polovinu roku 2000 předpokládají experti HVP skotu v EU ve výši 13,725 mil. ks, což představuje lehké snížení o 0,3 %. Ve druhém pololetí roku 2000 by se měla produkce držet na úrovni 14,35 mil. ks, tedy na úrovni roku 1999. V jednotlivých členských státech bude vývoj probíhat pravděpodobně nerovnoměrně. Zatímco se má v Irsku snížit nabídka o 6,6 %, předpokládá se ve V. Británii nárůst o 14,5 %. Ke zvýšení produkce by mělo dojít ve Španělsku (+ 1,3 %), v Portugalsku (+ 0,4 %) a v Belgii (+ 1,8 %). V největší producentské zemi EU - ve Francii - se očekává snížení produkce o 0,4 % a v SRN o 3,2 %. Také v ostatních členských zemích EU má dojít v porovnání s rokem 1999 ke snížení v intervalu 0,6 % až 3,9 %.

V nejdůležitější světové producentské zemi hovězího masa - USA - by měla v roce 2000 klesnout nabídka tohoto masa o 5,5 % v porovnání s rokem 1999. Podle údajů ZMP by se měly v USA snížit živnostenské porážky skotu (bez vývozu) na 36,30 mil. ks. Snížení se očekávalo již v roce 1999, ve skutečnosti ovšem došlo ke zvýšení o 1,3 %. V Austrálii, kde farmáři omezovali produkci již v roce 1999, bude snižování pokračovat pravděpodobně i v roce 2000, kdy se očekává porážka 8,55 mil. ks skotu, což představuje v porovnání s rokem 1999 snížení o 2,3 %. Naproti tomu by se měla stabilizovat produkce na Novém Zélandě, kde se předpokládá porážka 3,65 mil. ks. Novozélandští farmáři omezili nabídku skotu v roce 1999 o 3,2 %.

2. Cenová situace v EU

Tab. 4: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 28. 1. do 3. 2. 2000; v EUR/100 kg ž. hm.)

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stáří od 8 do 21 dnů za kus, 3) Cena telete se vztahuje na 6 měsíců stará užitková telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 41, 2000,č. 6, s. KM 3

3. Centrální registrace skotu v SRN může být různě využívána

Centrální registrace skotu v Mnichově může být nyní využívána k několika účelům: v boji proti nemocím skotu, k odvíjení a ke kontrole prémií na skot a pro účely etiketování hovězího masa. Podle spolkového ministerstva zemědělství byly prostřednictvím prováděcího zákona k příslušnému nařízení EU vytvořeny předpoklady, aby příslušné úřady a chovatelé skotu získali přístup k informacím, které se v této databance nacházejí. Tato databanka, která byla v Bavorsku zřízena pro všechny spolkové země, zabezpečuje sledování životní dráhy každého zvířete. Od 1. října 1999 jsou v této databázi uloženy pro každé zvíře a jeho matku čísla ušních známek, datum narození, pohlaví a plemeno, registrační číslo podniku, kde se zvíře narodilo a dále registrační čísla všech podniků, kde bylo toto zvíře chováno, datum smrti či porážky. Chovatelé skotu jsou evidováni podle jména, adresy a podle registračního čísla podniku.

3. Jatečná prasata, vepřové maso

1. Situace na světovém trhu jatečných prasat

Přírůstky produkce prasat v Severní Americe, Latinské Americe a západní Evropě v roce 1999 poklesly. Rovněž v některých asijských regionech dochází k poklesu porážek. Ceny se po extrémně nízké úrovni roku 1998 poněkud zotavily, byly však výrazně nižší než v polovině 90. let. Objem mezinárodního obchodu živými prasaty a vepřovým masem, včetně intra-obchodu v rámci EU, by se měl v roce 1999 zvýšit o cca 6 %, a v množství 8,85 mil. t masného ekvivalentu by měl představovat 10% podíl ze světové výroby, která se zvýšila v roce 1999 o 2 %. Světové stavy prasat vzrostly na počátku r. 1999 o 2,3 % na cca 857 mil. ks. To naznačuje na cyklický pokles produkce o cca 1 % na 85,7 mil. t v roce 2000.

Vyhodnocení porážek prasat v EU za období leden až září 1999 ukazuje na přírůstek produkce v SRN, Španělsku, Irsku a Nizozemí a na pokles ve Spojeném království, Belgii a v jednotlivých zemích z oblasti Středozemního moře. Celková produkce prasat EU by se mohla v roce 1999 zvýšit o cca 2 % na 209 mil. ks, neboli na cca 18 mil. t. Referenční ceny dosáhly v listopadu 1998 svého historického minima, v následujících měsících se zvýšily a na podzim 1999 opět sezonně klesly. Akce ve formě podpor na privátní skladování původně 75 000 t s exportní povinností, která měla přispět ke snížení cenového tlaku, byla zavedena 25. listopadu 1998, a v průběhu roku 1999, mj. v důsledku dioxinové aféry, několikrát prodloužena. Ukončena byla prakticky 13. září 1999. V rámci této akce bylo z trhu na 4 až 6 měsíců vyjmuto cca 420 000 t masa (z toho 155 000 t v Dánsku, po 65 000 t v SRN a Nizozemí). Potravinová pomoc pro Rusko mohla být uskutečněna pouze z poloviny; zároveň však silně konkurovala normálním subvencovaným komerčním exportům. Značně zvýšená kvóta GATT/WTO o nevyčerpaná množství z minulých let, dosáhla v roce 1999 výše 860 000 t a bude pravděpodobně vyčerpána. V posledním roce platnosti dohod UK GATT bude její výše již pouze 443 500 t.

Podle odhadů EUROSTAT (Statistický úřad EU) byly stavy prasat v EU v srpnu 1999 v meziročním porovnání vyšší o cca 1,5 % a činily okolo 127,425 mil. ks. HVP v prvním čtvrtletí roku 2000 je odhadována o 3 % nižší, ve druhém čtvrtletí je očekáván nárůst o 1 %, v porovnání se stejným obdobím roku 1998. V následujících čtvrtletích by se mohly porážky snížit o 3 - 4 %, přičemž by roční počet poražených prasat ve výši cca 205 mil. ks byl o 2 % nižší. Při tom je očekáváno zvýšení porážek pouze v Nizozemí a Dánsku, ve většině ostatních zemí EU (především ve Spojeném království a ve Francii) je očekáván jejich pokles. Produkce vepřového masa by mohla být omezena v podobném řádu na cca 17,6 mil. t. Při sníženém objemu soukromého skladování a poněkud redukovaných exportech do třetích zemí se, po ukončení pomoci do Ruska, očekává celkové snížení exportního objemu na cca 1,2 mil. t. Je možné menší snížení spotřeby o 1,5 % na cca 16,5 mil. t, neboli na cca 44 kg na obyvatele. Podobný vývoj produkce se očekává i v SRN, přesto zde není vyloučeno zvýšení dovozů ze sousedních zemí, vývozy do třetích zemí ovšem v důsledku nižších exportních subvencí poklesnou.

Klesající produkce stimuluje ceny, přesto rámcové podmínky vedou spíše ke zdrženlivosti ve zvyšování produkce. Za stávajících restrikcí v rámci WTO lze spíše počítat se snižováním exportníchsubvencí a akce na podporu dalšího privátního skladování jsou nepravděpodobné. Převod případně nevyužitého exportního množství subvencovaného vývozu do posledního roku (2000/01) platnosti dohody UK GATT, již není možný. K tomu přistupuje ulehčení přístupu třetích zemí na trh EU v důsledku krácení importních cel. Krátkodobé termínové kontrakty naznačují z počátku ještě slabé ceny, které by se později mohly pohybovat na sezonně poněkud vyšší úrovni.

2. V USA se snižují stavy prasat a koncentruje se jejich produkce

Američtí farmáři omezili ke konci roku 1999 opět stavy prasat. Podle amerického ministerstva zemědělství klesly k 1. prosinci 1999 na 59,4 mil. ks, což bylo v meziročním porovnání o 2 % méně. Stavy prasat určených na chov se snížily ve stejném období o 7 % na 6,24 mil. ks. Podle těchto údajů bylo v USA vyprodukováno v období září až listopad 1999 cca 25,2 mil. selat, což v uvedeném porovnání představuje snížení o 3 %. Přitom se snížil počet vrhů o 4 % na 2,87 mil.; zároveň stoupl počet selat na vrh na 8,78 ks. Američtí odborníci vycházejí z toho, že v období prosinec 1999 až únor 2000 vrhne celkem 2,81 mil. prasnic selata, což představuje v meziročním porovnání snížení o 3 %. Proto v dalším průběhu roku 2000 počítají se stálým poklesem produkce jatečných prasat.

Ministerstvo zemědělství USA dále poukazuje na to, že se v roce 1999 snížil počet zemědělských podniků chovajících prasata o 14 % na 98 460 jednotek. Asi 7 % těchto podniků chovalo 2000 a více prasat, a jejich podíl na celkových stavech činil 69 %. Z toho bylo 2 005 podniků chovajících více než 5 000 ks prasat a na celkových stavech prasat v USA se podílely 46,5 %. Počet prasat, která byla vykrmována ve velkochovech v rámci vertikální integrace smluvních partnerů, tvořil podle propočtů ministerstva 32 % celkových stavů prasatv USA. V roce 1998 činil tento podíl pouze 23 %.

3. V EU klesá nabídka prasat

Podle nejnovějších údajů ZMP klesne v roce 2000 nabídka prasat v EU pravděpodobně o 4,16 mil. ks (- 2 %) na 205,935 mil. ks. Přes sníženou nabídku však v důsledku agrárně-politických rámcových podmínek nelze, podle německých expertů, očekávat trvalejší zotavení cen, spíše jen jeich lehký nárůst. Nejpozději od léta 2000 by měly klesnout vývozyvepřového masa do třetích zemí, neboť na základě ujednání v rámci dohody GATT již není možný převod nevyužitých subvencovaných kvót do GATT roku 2000/01. Z toho vyplývá, že v roce 2000 z EU do třetích zemí bude moci býti dodáno pouze cca 400 000 t subvencovaného masa.

Podle uvedeného zdroje se v EU v roce 1999 znovu zvýšila produkce jatečných prasat o téměř 5,12 mil. ks (+ 2,5 %) na 210,095 mil. ks. V porovnání s rokem 1997 to přestavuje zvýšení o 20,25 mil. jatečných prasat. V měsících červenec až září 1999 se poprvé od října 1997 opět snížila produkce pod srovnatelné období předchozího roku a snižování pokračovalo i v měsících říjen až prosince 1999. V prvním čtvrtletí roku 2000 se očekává další snížení o 2,5 %. V období duben až červen 2000 by měla produkce překročit úroveň z roku 1999 o 0,3 %. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2000 je opět předpokládán pokles produkce prasat v EU v porovnáním s rokem 1999 o 2,3 % a 3,2 %.

V průběhu roku 2000 by mělo k největšímu poklesu produkce jatečných prasat dojít ve V. Británii (- 8,7 %), Rakousku (- 8,5 %) a Švédsku (- 6,1 %). Snížení od 3 % do 4 % je očekáváno ve Francii, Řecku, Irsku a Portugalsku. O 0,8 % se má snížit produkce ve Španělsku, které je druhým největším producentem v EU. V Itálii se má produkce snížit o 1 %, ve Finsku o 1,1 %. V SRN je odhadováno snížení HVP prasat v roce 2000 o 750 000 ks (- 1,8 %) na 41,00 mil. ks. Pouze v Belgii a v Nizozemí by měla zůstat produkce na úrovni předchozího roku. Předpokládaný belgický přírůstek, zahrnující zvýšení produkce v Lucembursku o 2,7 % , souvisí s dočasně velkým snížením porážek v roce 1999 v důsledku dioxinové aféry. V Nizozemí zvýšili chovatelé stavy prasat i přes špatné ceny, zřejmě na základě avizovaných státních zásahů do stavů prasat. Nizozemská produkce těchto zvířat by měla v roce 2000 stoupnout o 1,9 %.

Pokud jde o Německo, ZMP odhaduje, v souladu se závěry poradního výboru spolkového ministerstva zemědělství, nabídku prasat v roce 2000 na 41,0 mil. ks, což by bylo o 750 000 ks méně než v roce 1999. Odhad vychází ze sčítání zvířat v listopadu 1999, kdy stavy prasat dosáhly 25,79 mil. ks, tedy byly v porovnání se stejným obdobím roku 1998 o 1,9 % nižší.

Rovněž ve Spojených státech došlo na trhu jatečných prasat k obratu, který bude zřejmě pokračovat i v roce 2000. Stejně jako v EU, pohybovala se produkce prasat ve třetím čtvrtletí 1999 i v USA, poprvé po delším čase, opět pod srovnatelnými čísly předchozího roku. Vztaženo na celý rok 1999 vzrostla přesto nabídka prasat - bez vývozu - v porovnání se stejným obdobím roku 1998, ovšem pouze o 1,1 % na 102,122 mil. ks. V roce 1998 se mezoročně zvýšil počet živnostenských porážek prasat v USA o 9,03 mil. ks, tedy o 9,8 %. Pro rok 2000 je odhadována produkce jatečných prasat v této zemi na 98,24 mil. ks, což by bylo o 3,8 % méně než v roce 1998. Přitom by se redukce produkce měla postupně zvyšovat z 2,4 % v prvním čtvrtletí, přes 2,8 % ve druhém a 3,1 % ve třetím čtvrtletí. Ve čtvrtém čtvrtletí uvedeného roku by snížení produkce mělo dosahovat 6,6 %.

3.4 Cenová situace v EU

Tab. 5: Ceny v EU za poražená prasata v týdnu od 23. 1. do 30. 1. 2000

(v EUR/100 kg j. hm.)

Pramen: Agra - Europe,41, 2000, č. 6, s. KM 16

3.5 Vývoj cen prasat na evropských termínových burzách

Tab. 6: Vývoj cen prasat na termínové burze v Amsterodamu (v EUR/kg ž. hm., údaje zaokrouhleny)

1) Nový kontrakt, 54 % svaloviny, 10 000 kg j.hm., včetně 6 % DPH

Pramen: DLZ Agrarmagazin- Marktprognose

Tab.7: Vývoj cen prasat na termínové burze Hannover (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

Pozn.: Ceny při 56% podílu svaloviny

Pramen: DLZ Agrarmagazin - Marktprognose

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso

4.1 Situace na světovém trhu drůbeže a drůbežího masa

Světová produkce drůbežího masa (1998 cca 60,7 mil. t) stoupala od roku 1990 do roku 1997 v průměru o téměř 6 % ročně. Roční přírůstky v letech 1998 (+ 1,9 %) a 1999 (+ 3,2 %) byly podstatně nižší než na počátku 90. let. Tento vývoj podstatně ovlivnila Čína, která představuje 18 % světové produkce. USA, které naznačují ostatním západním průmyslovým zemím možné trendy, představují 26 % světové produkce drůbežího masa. Udivující je vykazovaný kontinuální přírůstek spotřeby drůbeže na obyvatele při tak již vysoké úrovni (1999 cca 49,5 kg). Rozdílně např. od SRN se v USA vyvíjí spotřeba krůtího masa na obyvatele (1998 8,2 kg, 1999 cca 8,1 kg), která je téměř konstantní, zatímco spotřeba kuřecího masa silně vzrůstá (1998 38,3 kg, 1999 cca 41,1 kg).

Spojené státy jsou s odstupem nejdůležitější exportní zemí. Ovšem již v poslední třetině roku 1998 (devalvace rublu v srpnu 1998) a v roce 1999 se musely smířit s velkými výpadky při dodávkách drůbežího masa do Ruska, kam se v roce 1997 z USA dodávalo 950 000 t. Do Ruska se snížily i dodávky EU. Jako relativně stabilní se ukázaly exporty EUna Blízký Východ. Vývozy Brazílie v roce 1999 stouply mj. proto, že před krizí nebyla dodavatelem do Ruska. Tím, v protikladu k exportům konkurenčních zemí USA a EU do této oblasti, nebyly její vývozy ruskou odbytovou krizí přímo postiženy.

Produkce drůbežího masa v EU, která představuje cca 13 % světové produkce, vzrůstala v letech 1997 a 1998 vždy o 2 %. Spotřeba na obyvatele v roce 1997 stagnovala a při poklesu cen se opět zvýšila. Příjmy výkrmců, snížené o náklady na krmiva a rozpětí u porážek, v roce 1999 značně poklesly.

V Nizozemí je produkce drůbežího masa v rostoucí míře negativně konfrontována s rostoucími náklady na životní prostředí. To zvýhodňuje další koncentraci produkce v prostoru sousedícím s oblastí Weser - Ems, která zde však vede k podstatným konfliktům ve využívání prostoru, rostou problémy s využíváním a likvidací zvířecích exkrementů, zvyšuje se riziko moru, což přispívá ke ztížení podmínek pro další nezemědělský hospodářský rozvoj v této oblasti.

V roce 1998 se v EU vyrobilo cca 8,73 mil. t drůbežího masa a spotřeba pro lidský konzum činila 7,88 mil. t, což odpovídá 21 kg na obyvatele. V roce 1999 činila produkce cca 8,75 mil. t a spotřeba pro lidský konzum 8,0 mil. t, což představuje spotřebu 21,3 kg na obyvatele. Pro rok 2000 se předpokládá produkce 8,85 mil. t, spotřeba ve výši 8,1 mil. t a spotřeba na obyvatele 21,5 kg. V SRN činila produkce drůbežího masa v roce 1998 cca 767 000 t a spotřeba 1,23 mil. t, což odpovídá 15 kg na obyvatele. V roce 1999 se odhaduje produkce na 800 000 t a spotřeba na 1,27 mil. t, což odpovídá 15,5 kg na obyvatele. Pro rok 2000 se produkce SRN odhaduje na 825 000 t a spotřeba na 1,3 mil. t, což odpovídá spotřebě 15,8 kg na obyvatele.

Příloha 1: Porovnání cen jatečného skotu, prasat, kuřat a vajec v některých zemích EU (prosinec 1999, listopad 1999, prosinec 1998, v DEM a národních měnách)

Poznámky: ceny bez DPH, u býků/volů, jatečných krav za 100 kg ž.h., u prasat za 100 kg j.h., u kuřat za 1 kg j.h., u vajec za 100 ks. NM = národní měna; přepočet na DEM úředním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném měsíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN průměry z jižního Německa; v Rakousku nové řady pro průměrné kvality býků a krav.

Prasata: referenční ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku průměr za všechny třídy

Kuřata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netříděné, základ: hmotnostní třída 4.

Pramen: ZMP Agrarmarkt, 2000, č. 8, s. 4

Příloha 2: Teritoriální struktura českého dovozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až prosinec 1999 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 3: Teritoriální struktura českého vývozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až prosinec 1999 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 4: Hrubá vlastní produkce skotu v EU a vybraných zámořských zemích

(Ć 1993 - 1998 a 1996 - 2000, v tis. ks)

1) pouze kontrolovaná nabídka, 2) bez vývozu, 3) předběžně, 4) ,odhad

Pramen: Agra - Europe, 40, 1999, č. 3, s. MM 4

Příloha 5: Hrubá vlastní produkce prasat v EU a USA

(Ć 1993 - 1998 a 1996 - 2000, v tis. ks)

1) Živnostenské porážky domácích i zahraničních prasat, bez vývozu, 2) předběžně, 3) odhad

Pramen: Agra - Europe, 40, 1999, č. 3, s. MM 2