Drůbež a vejce listopad 1998 - zpráva MZe ČR (zkráceno)
30. 11. 1998 | MZe ČR
Situacní a výhledová zpráva
Drubež a vejce
Listopad 1998
Vydalo Ministerstvo zemedelství Ceské republiky
Odbor marketingu a komodit MZe CR
Odpovední odborní redaktori:
Ing. Markéta Roubalová, CSc. MZe CR
Ing. Josef Skolil MZe CR
Reditel odboru: Ing. Jan Pellar MZe CR
Zdroje informací, zpracovatelé podkladu:
Agra Europe
Ceská zemedelská univerzita, Praha
Ceský statistický úrad
Evropská komise
FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) - Organizace pro výživu
a zemedelství
Generální reditelství cel, Praha
Poultry International
Ministerstvo prumyslu a obchodu, Praha
Ministerstvo zemedelství Ceské republiky
OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development)
- Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
Sdružení drubežárských podniku, Praha
Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky, Praha
WTO (World Trade Organisation) - Svetová obchodní organizace
Obsah
Úvod
Souhrn
Zásahy státu
Zahranicní trhy
Vývoj stavu drubeže v Ceské republice
Vývoj nabídky a poptávky na trhu drubežího masa
Zpracovatelský prumysl
Zásoby drubeže
Cenový vývoj
Vývoj spotreby masa
Vejce
Cenový vývoj
Zahranicní obchod
Tabulková príloha
Upozornení - zmena sledování
Od 1. 1. 1998 jsou údaje SDP nahrazeny resortním statistickým šetrením Drub (MZe) 4-12 "Mesícní výkaz o nákupu, zásobách, prodeji a cenách drubeže a drubežích výrobku" (šetrení je provádeno v soucasné dobe na 27 podnicích).
Úvod
Výroba drubežího masa, predevším kurat a krut, se bude v CR i nadále zvyšovat. Zvýšení výroby je v souladu se svetovým trendem. V tomto odvetví živocišné výroby lze nejekonomicteji zhodnotit krmné obiloviny.
Spotreba drubežího masa v CR kontinuálne roste. Užitkovost drubeže se v dusledku intenzivního šlechtení drubeže neustále zvyšuje a vytvárí predpoklady pro to, aby se drubeží maso stalo nejlacinejším masem vubec.
V komodite vejce v porovnání s ostatními zememi je v CR velký podíl samozásobení.
Souhrn
Podle soupisu hospodárských zvírat k 1. 3. 1998 vzrostly stavy drubeže o 1 437 tis. kusu. Ke zvýšení stavu došlo u všech kategorií drubeže s výjimkou stavu krut.
Výroba drubežího masa, predevším kurat a krut, se na základe vývoje v prubehu trí ctvrtletí roku 1998 zvyšuje ve vetší míre, než byl puvodní predpoklad. Výroba drubeže se v roce 1998 predpokládá vyšší o 15,8 % než v roce 1997.
Zvýšenou výrobu ovlivnuje vetší poptávka po drubežím mase (hlavne z cenových duvodu)
Zatím co za tri ctvrtletí roku 1998 se proti stejnému období roku 1997 výroba kurat a krut zvyšuje, výroba kachen a hus stagnuje.
V roce 1999 se predpokládá rust výroby drubežího masa volnejším tempem asi o 2,3 %. Obdobne jako výroba pozvolne poroste asi o 3,5 % i domácí spotreba. Pomalejší rust spotreby bude ovlivnen proti ostatním druhum mas predevším koupeschopností obyvatelstva a cenovými relacemi.
Nákup drubeže za tri ctvrtletí roku 1998 byl vyšší o 29,3 % oproti stejnému období roku 1997.
U nákupu ostatních druhu drubeže došlo za sledované období ke zvýšení u krut o 54,2 %, u hus o 24,8 %, ale u kachen došlo ke snížení o 9 %. Prodej celé zabité drubeže se za tri ctvrtletí zvýšil o 15,4 % a prodej drubeže delené se zvýšil o více než 40 %.
Ceny zemedelských výrobcu u kurat od zacátku roku více méne stagnují. Ceny zemedelských výrobcu za jatecná kurata se od cervence 1997 do zárí 1998 pohybovala mezi 27,10 - 27,88 Kc/kg.
Ceny prumyslových výrobcu kurat za tri ctvrtletí tohoto roku vzrostly jen o 1,5 % proti stejnému období v roce 1997, zatímco spotrebitelské ceny vzrostly o 16,3. %
Stejne jako u drubežího masa se predpokládá v roce 1998 zvýšení výroby vajec o 2,3 % proti roku 1997. To znamená spotrebu vajec na obyvatele a rok 320 kusu.
Ceny zemedelských výrobcu vajec od ledna pozvolna klesaly. V dusledku prebytku obilí ocekáváme prumernou cenu zemedelských výrobcu vajec na úrovni roku 1997. Tato skutecnost se odráží i na spotrebitelských cenách, které jsou ve sledovaném období pod spotrebitelskou cenou vajec roku 1997.
Snížení záporného salda zahranicního obchodu drubežího masa má za následek hlavne veterinární opatrení (zákaz dovozu z Thajska). Vývoz drubežího masa v roce 1998 zustal na úrovni roku 1997 i když se zvýšila vývozní cena proti roku 1997 o 11,4 %
U vajec došlo ke zvýšení dovozu o 1 029 tun, a dovoz vajecných hmot se snížil o 229 tun. Vývoz vajec byl za tri ctvrtletí vyšší než ve stejném období roku 1997.
Podle odhadu se svetová produkce drubežího masa v roce 1998 zvýšila proti roku 1997 asi o 4 %.
V EU je predpoklad pouze mírného zvýšení produkce a spotreby. Duvodem je nasycenost trhu s drubežím masem.
Zásahy státu
1. Celní opatrení.
2. Podpurná opatrení pro rok 1998.
3. Legislativa k agrárnímu trhu vztahující se k sektoru drubež a vejce
4. Licencní politika
1. Celní opatrení
Celní sazebník pro rok 1998 zachycuje zmeny celních sazeb, které vyplývají ze závazku WTO, tzn. snižování smluvní celní sazby o jednu šestinu rocne v prubehu šestiletého provádecího období od roku 1995 do roku 2000. Dne 31. 1. 1998 nabylo úcinnosti Narízení vlády c. 17/1998 Sb., ze dne 14. 1. 1998, kterým se stanoví preferencní sazba cla pro dovoz nekterých zemedelských a potravinárských výrobku (v sektoru drubeže jde pouze o vejce bez skorápek) pocházejících ze zemí Evropské unie. Toto narízení pozbývá platnosti dnem 31. 12. 1998. Zboží, kterého se toto narízení týká, je uvedeno níže, spolu s preferencní celní sazbou Evropské unie a celní kvótou.
Definice základních pojmu
Smluvní celní sazba se použije, pokud dovážené zboží pochází ze zeme, která CR poskytuje doložku nejvyšších výhod. CR poskytuje doložku nejvyšších výhod všem zemím krome 10 státu, napr. Západní Sahara, Omán atd. Smluvní celní sazby zahrnují celní koncese aplikované od l. ledna 1998 podle výsledku Uruquayského kola mnohostranných obchodních jednání GATT.
Smluvní celní sazba platná v rámci celní kvóty se uplatnuje v techto prípadech:
a) u zboží, které je navrženo do celního režimu volného obehu,
b) u celní kvóty, vztahující se k tomuto zboží, která není vycerpána.
Celní kvótou se rozumí množství zboží, které je propušteno do navrženého celního režimu pri použití nižší celní sazby.
Preference (preferencní kvóta, preferencní celní sazba) zvýhodnuje vzájemný zahranicní obchod a jsou stanoveny v uzavrených Dohodách o zónách volného obchodu mezi CR
a príslušnými státy.
2. Podpurná opatrení pro rok 1998
Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemedelství pro rok 1998.
Pro rok 1998 byly stanoveny podmínky, za nichž se poskytují podpory MZe. Z techto Zásad, podle § 2 odst. 1 zákona 252/1997 Sb. se chovu drubeže týkají následující body:
Dotacní titul 2. A. f. 4. Podpora chovateli na uznanou drubež ve šlechtitelském chovu, v kmenech a drubež zarazenou do individuální kontroly snášky a kontroly dedicnosti (podle protokolu o uznání šlechtitelského chovu).
8. Nákazový fond - poskytuje se jako neinvesticní, prímá nenávratná dotace, za úcelem zmírnení ekonomické újmy chovatelu hospodárských zvírat, která vznikla plnením prikázaných režimu chovu vyhlášených pri vypuknutí nebezpecných nákaz hospodárských zvírat. Poskytuje se podpora maximálne do výše 50 % prímých nákladu za krmný den.
Podpurný a garancní rolnický a lesnický fond
V roce 1998 mel v komodite drubež prispet na zlepšení podmínek vývozu program EXPORT, ve kterém jsou stanovena kritéria pro podporu vývozu násadových vajec, jednodenní nosné a masné drubeže, respektive jatecných kurat vcetne chlazené nebo zmrazené drubeže a jejich dílu. Program EXPORT byl po vycerpání financního limitu ukoncen.
3. Legislativa k agrárnímu trhu vztahující se k sektoru drubež a vejce
Na podzim 1997 byl schválen zákon o zemedelství c. 252/1997 Sb., který prispívá k tvorbe podmínek pro udržování výrobního potenciálu zemedelství neprímými podporami, prímou podporou, podpurnými programy a vytvárením podmínek pro cenovou stabilizaci trhu se zemedelskými komoditami, zejména pomocí skladištních poukázek, termínovaných obchodu, certifikací verejných skladu obilí a podporou fungování komoditních burz.
Zajištení ochrany agrárního trhu je umožneno podle § 3 tohoto zákona. Na dovezené zemedelské výrobky a potraviny lze podle mezinárodní dohody (sdelení Ministerstva zahranicních vecí c. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zrízení Svetové obchodní organizace WTO - Dohoda o zemedelství) uplatnit zvláštní ochranná opatrení, jež mají charakter dodatkového cla. Tyto výrobky jsou oznaceny v listine koncesí a závazku symbolem "SSG" (special safe guard - zvláštní ochranná opatrení) a patrí mezi ne celá kurata, delená kurata a kurecí droby. Význam techto opatrení spocívá v možnosti omezit nadmerné dovozy nebo dovozy za výrazne nízké ceny.
Ministerstvo zemedelství vydalo vyhlášku c. 327 ze dne 10. prosince 1997, kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona c. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Vyhláška se týká zmen doplnku a vztahuje se na maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živocichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich. Nabyla úcinnosti 1. dubna 1998. Blíže specifikuje požadavky na jakost, technologické požadavky, skladování, prepravu
a prodej. U vajec se zavádí clenení do skupin a podskupin, oznacování vajec, požadavky na jakost a technologické požadavky. Význam zákona spocívá v ochrane spotrebitele (zajištení kvality výrobku, jejich zdravotní nezávadnosti apod.).
V návaznosti na zákon o potravinách vyšla v cervnu 1997 nová CSN 57 21 09 - slepicí a konzumní vejce, která je od 1. prosince 1997 závazná. Tím došlo v oblasti konzumních vajec k výraznému posunu v harmonizaci s legislativou EU. Nová norma byla zpracována podle standardu EU pro skorápková vejce, urcená pro lidskou výživu. Vejce jsou zatrídena do jakostních tríd oznacených XL, L, M a S, platí ustanovení o hmotnosti trídení, o odchylkách jakosti a hmotnosti.
V chovu drubeže jsou povinnosti chovatele obecne stanoveny zákonem 87/1987 Sb., o veterinární péci v platném znení. Obecné podmínky prepravy drubeže uvedené v tomto zákone doplnuje vyhláška c. 117/1987 Sb., a stanoví potrebu veterinárního osvedcení k preprave. Další vyhláškou o preprave je vyhláška c. 245/1996 Sb., o drubeži prepravované v kontejnerech.
Zákon 241/1992 Sb., o šlechtení a plemenitbe upravuje podmínky pro šlechtitele a chovatele plemenné drubeže ve znení pozdejších predpisu.
Pro drubež platí též zákon 246/1992 Sb., na ochranu zvírat proti týrání. Na nej navazuje vyhláška 245/1996 Sb., která upravuje podmínky ochrany zvírat pri porážení i ve vztahu k chovu a využití drubeže.
4. Licencní politika
Licencní politika CR se rídí vyhláškou c. 56/1998 Sb. Ministerstva prumyslu
a obchodu, kterou se mení vyhláška Federálního ministerstva zahranicního obchodu
c. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání licencního povolení k dovozu a vývozu zboží
a služeb, která vstoupila v platnost 1. 4. 1998.
Žádosti o licence se predkládají Licencní správe pri Ministerstvu prumyslu a obchodu Ceské republiky. Licencí se rozumí úrední povolení k dovozu nebo vývozu stanovených druhu zboží podle uvedené vyhlášky MPO. Licencní politika respektuje závazky WTO. Automatické licence (podléhající licencnímu rízení pri dovozu bez množstevního omezení) se u komodity drubež týkají skorápkových vajec cerstvých od domácí drubeže v tis. kusech. Ostatní drubeží maso a vejce nepodléhají licencnímu rízení pri dovozu. Licencnímu rízení nepodléhají dále drubeží maso a vejce pri vývozu.
Zahranicní trhy
Svetová produkce a spotreba drubežího masa
Svetová produkce drubežího masa v roce 1997 nadále stoupala a úmerne se zvyšovala
i spotreba. Podle údaju ZMP dosáhla svetová produkce drubežího masa v roce 1997 cca 60,5 mil. tun, zatímco v roce 1990 to bylo pouze 41,0 mil. tun (zvýšení asi o 47%). Približne 1/4 svetové produkce pripadá na Spojené státy, kde bylo vyprodukováno 15 mil. tun. Spojené státy jsou rovnež nejvetším svetovým vývozcem drubežího masa. Na svetový trh dodaly v roce 1997
2,6 mil. tun.
K nejvetším exportérum patrí rovnež Brazílie a Cína, která vyprodukovala v roce 1997 cca 11,5 mil. tun drubežího masa a z toho vývoz predstavoval 435 000 tun. Brazilská produkce ve stejném roce dosáhla 4,6 mil. tun, z nichž na vývoz pripadlo asi 15 %.
Rovnež ve spotrebe drubežího masa na obyvatele vedou výrazne Spojené státy se 46,6 kg, dále Izrael, kde spotreba na obyvatele dosáhla 45,4 kg.
Prumerná spotreba drubežího masa na obyvatele EU se od roku 1990 zvýšila v roce 1997 z 18,1 kg na 21,1 kg. Na celkové produkci drubežího masa se EU podílela v roce 1997 množstvím 8,5 mil.tun. Nejvetším producentem v EU zustává tradicne Francie s množstvím asi 2,3 mil.tun.
Presto, že se Francouzi se spotrebou 24 kg na osobu pohybují nad prumerem EU, vyvezla tato zeme 773 000 tun a byla tak rovnež nejvetším exportérem drubežího masa v rámci EU.
Neméne významnými producenty v rámci EU byla Velká Británie s produkcí 1,48 mil. tun a Itálie s 1,44 mil. tun. Nemecko vyprodukovalo v roce 1997 734 000 tun. Nizozemsko 670 000 tun, z cehož bylo 84 % exportováno. Spotreba na obyvatele v Nizozemsku v roce 1997 dosáhla 16,4 kg za rok.
Vzhledem k tomu, že Nemecko kryje svoji spotrebu drubežího masa pouze ze 60 %, zaujímá v rámci EU pozici nejvetšího importéra. V roce 1997 nakoupilo Nemecko v zahranicí asi 384 000 t drubežího masa.
Velká množství drubežího masa dováželo v roce 1997 Rusko, Hongkong, Cína a Japonsko. V roce 1997 bylo v Rusku vyprodukováno pouze 650 000 tun drubežího masa oproti roku 1990, kde produkce cinila 1,8 mil. tun. V roce 1997 dovezlo Rusko okolo 1,2 mil. tun tohoto masa.
Predpoklad svetové produkce drubežího masa a spotreby v roce 1998
Podle The Agricurtual Outlook OECD 1998 se svetová produkce drubežího masa v roce 1998 zvýší proti roku 1997 asi o 4 %. Zároven je predpoklad zvýšení spotreby drubežího masa asi o 3 %.
Prognóza svetové produkce a spotreby drubežího masa v roce 1997
Ukazatel Produkce Spotreba Spotreba na Spotreba Procento spotreby
tis. t rtc tis. t.rtc obyvatele masa celkem drubežího masa
kg/rwt kg/rwt k celkové spotrebe masa
Svet celkem 30 374 27 799 23,1 64,1 36 %
Pozn.: rtc = ready-to-cook weight (upravená drubež ke kuchynskému použití)
rwt = retail weigh ( maloobchodní hmotnost - podíl poživatelných cástí, rwt = rtc x 0,88)
Prognóza produkce a spotreby kurat ve vybraných zemích v letech 1997 a 1998
Zeme Produkce Spotreba na osobu a rok
(tis. t rtc) (kg rtc)
1997 1998 * 1997 1998 *
USA 12 259 12 772 38,3 39,6
Brazílie 4 455 4 540 23,4 23,8
Francie 1 190 1 225 12,4 12,7
Nemecko 395 405 7,5 7,8
Itálie 677 677 11,5 11,5
Velká Británie 1 094 1 120 20,1 20,5
Cína 5 750 6 000 5,1 5,2
Japonsko 1 115 1 125 12,9 12,8
Thajsko 900 960 11,9 12,2
Madarsko 225 230 16,7 17,3
Polsko 240 247 7,0 7,2
Rusko 260 260 9,1 9,8
Ukrajina 145 135 3,8 3,6
Ceská republika * 171 198 13,7 14,6
Pramen: USDA Watt Poultry Statistical Yearbook 1998
* Pramen: SVZ MZe
Produkce kachen v EU, Madarsku a Polsku
Na základe statistik za první pololetí se v roce 1998 ocekává vyšší produkce kachen v EU o 4 %. V roce 1997 stoupla produkce v EU ve srovnání s rokem 1996 o 8,1 %.
Nemecký trh, jako rozhodující trh v rámci EU, je u kachen i pres rostoucí vlastní produkci odkázán v podstatné míre na dovozy. Stupen sobestacnosti zde dosahuje pouhých 45 %. V dovozech do Nemecka, kam vyváží Francie, Nizozemsko a Velká Británie, zaujímá mimorádné postavení Madarsko. V roce 1997 byl dovoz kachního masa do Nemecka ve výši 31 000 tun, z toho na Madarsko pripadlo 6 630 tun (asi 21,4 %). V Madarsku se v roce 1997 zvýšily stavy kachen na 1,5 mil. kusu, což je od roku 1995 zvýšení o 15 %.
V minulosti vyváželo do Nemecka kachny ve velké míre i Polsko. V soucasné dobe je v Polsku útlum chovu kachen (na rozdíl od kurat a krut). Stavy kachen v Polsku klesly ze 7,2 mil. kusu kachen v roce 1990 na pouhých 1,2 mil. kusu v roce 1997. V letošním roce se ocekává v Polsku další pokles stavu kachen.
V Ceské republice klesly stavy kachen v roce 1997 proti roku 1996 asi o 28 %.
Výroba kachen v EU (tis. t)
Zeme 1992 1993 1994 1995 1996 1997
Nemecko 31,8 32,5 30,8 33,7 34,6 33,4
Francie 128,0 142,0 172,0 174,0 180,0 200,0
Itálie 12,05 12,8 13,0 13,4 13,7 14,0
Nizozemsko 10,6 10,1 10,0 12,0 12,0 13,0
Belgie a Lucembursko 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4
Velká Británie 24,0 25,0 28,0 30,0 35,0 38,0
Irsko 2,3 2,8 3,0 3,0 3,3 3,7
Dánsko 4,6 4,4 3,9 5,4 4,1 3,8
Recko 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4
Španelsko 0,7 0,3 0,3 0,4 0,4 0,4
Portugalsko 5,0 5,0 5,0 5,0 6,0 6,0
Rakousko 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1
Finsko 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
Švédsko 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2
EU 22,07 236,0 267,1 278,0 290,2 315,5
Pramen: ZMP na základe národních statistických údaju
Výroba kachen v CR v roce 1997 se pohybovala na úrovni 4 220 tun živé hmotnosti.
Situace v CR
Vývoj stavu drubeže v Ceské republice
Podle soupisu hospodárských zvírat k 1. 3. 1998 vzrostly stavy drubeže proti stejnému období roku 1997 o 1437 tis. kusu (tj. o 5,2 %).
Ke konci roku 1997 se stavy drubeže zvýšily proti stejnému období roku 1996 o 1 005 tis. kusu (tj. o 4 %) - Výsledky živocišné výroby CSÚ.
Podle soupisu hospodárských zvírat v roce 1998 vzrostly stavy všech kategorií drubeže vyjma krut. To bylo zpusobeno vyšší poptávkou po drubežím mase a nižšími spotrebitelskými cenami (hlavne kurat) proti ostatním druhum mas.
V roce 1998 se predpokládá zvýšení stavu drubeže asi o 4 % z duvodu stále trvající poptávky po drubežím mase.
Vývoj stavu jednotlivých kategorií drubeže v CR (v tis. ks)
Období 1995 1996 1997 1998
Kurata na chov 4 703 3 980 3 913 4 060
Kurata na výkrm 8 497 10 335 10 477 11 230
Slepice 12 029 12 030 11 833 12 280
Kohouti a kapouni 293 272 264 275
Hrabavá drubež celkem 25 522 26 617 26 487 27 845
Kruty 527 692 640 638
Husy 177 158 151 153
Kachny 463 409 292 374
Drubež celkem 26 689 27 875 27 570 29 010
Pramen: CSÚ - Soupis hospodárských zvírat k 1. 3.
Stavy drubeže a slepic na konci jednotlivých ctvrtletí a výhled v roce 1998 (v tis. ks)
Období 1996 1997 1998*
drubež z toho drubež z toho drubež z toho
celkem slepice celkem slepice celkem slepice
1. ctvrtletí 28 414,9 11 165,0
2. ctvrtletí 26 706,4 9 649,5 28 616,9 10 108,9 26 080,1 11 290,0
3. ctvrtletí 26 951,2 12 003,0
4. ctvrtletí 24 839,1 12 202,8 25 843,6 12 112,8 25 900* 12 000*
Pramen: CSÚ - Výsledky živocišné výroby
Pozn.: * odhad MZe-VÚZE
V roce 1997 zmena sledování CSÚ za pololetí
Vývoj nabídky a poptávky na trhu drubežího masa
Výroba drubežího masa, predevším kurat a krut, se na základe vývoje v prubehu trí ctvrtletí tohoto roku ve vetší míre zvyšuje, než byl puvodní predpoklad.
Zvýšení výroby ovlivnuje vetší poptávku po drubežím mase (hlavne s cenových duvodu). Rust spotreby je orientován predevším na výrobky vyšší finalizace, jako jsou drubeží masové výrobky, drubež delená, porcovaná a drubeží polotovary.
Spotreba drubežího masa v roce 1998 roste proti roku 1997 asi o 9,9 % (na obyvatele asi 16,3 kg/rok). Rust spotreby je ovlivnen hlavne cenovými relacemi mezi drubežím masem
a ostatními druhy mas a postupnou zmenou ve stravovacích zvyklostech obyvatelstva.
Bilance výroby a spotreby drubežího masa (tis. tun ž. hm.)
Ukazatel Rok
1996 1997 1998* 1999*
Pocátecní zásoba 8,5 7,0 5 8
Produkce 178,0 190,0 220 225
Dovoz 18,3 22,6 18 20
Celková nabídka 204,8 219,6 243 253
Domácí spotreba 187,2 206,5 225 233
Vývoz 10,6 8,1 10 12
Celková poptávka 197,8 214,6 235 245
Konecná zásoba 7,0 5,0 8 8
Pramen: CSÚ - Výsledky živocišné výroby, Celní statistika, VÚZE a MZe CR, resortní statistika
Pozn.:* odhad MZe-VÚZE
Rok 1999
V roce 1999 se predpokládá rust výroby drubežího masa asi o 2,3 %. Obdobne jako výroba poroste i domácí spotreba asi o 3,5 % (16,9 kg/rok na obyvatele). Rust spotreby bude ovlivnen predevším koupeschopností obyvatelstva a cenovými relacemi proti ostatním druhum mas.
Obdobne jako v predcházejících letech bude rozdíl mezi poptávkou a nabídkou po drubežím mase doplnován dovozy.
Zpracovatelský prumysl
Nákup drubeže za tri ctvrtletí roku 1998 byl proti stejnému období roku 1997 vyšší o 29,3 %. Duvodem je vyšší nabídka a poptávka drubeže v roce 1998 proti roku 1997.
Nákup kurat za tri ctvrtletí tohoto roku se rovnež zvýšil o 29,9 %, ale v procentuálním vyjádrení podílu z celkového nákupu drubeže stagnoval na úrovni 84,8 % jako ve stejném období roku 1997.
Vývoj nákupu drubeže celkem (v tunách ž. hm.)
Období 1995 1996 1997 1998 *
Leden 14 329 13 140 14 683 16 927
Únor 12 656 11 934 12 037 14 966
Brezen 12 417 11 523 11 975 17 176
1. ctvrtletí 39 399 36 597 38 695 49 069
Duben 12 560 13 185 14 895 17 737
Kveten 15 274 13 997 13 512 17 163
Cerven 15 264 12 325 13 856 18 612
2. ctvrtletí 43 098 39 507 42 263 53 512
Cervenec 10 794 12 909 14 671 18 586
Srpen 14 944 12 552 12 610 17 870
Zárí 13 552 13 124 14 737 20 006
3. ctvrtletí 39 290 38 585 42 018 56 462
Ríjen 14 162 15 515 14 860
Listopad 13 613 13 303 12 980
Prosinec 10 888 11 170 13 327
4. ctvrtletí 38 663 39 988 41 167
Rok celkem 160 450 154 677 164 143
Pramen: SDP Praha
* Resortní statistika MZe CR
Vývoj nákupu kurat ( v tunách ž. hm.)
Období 1995 1996 1997 1998 *
1. ctvrtletí 33 771 31 316 33 857 42 384
2. ctvrtletí 34 057 32 613 34 424 44 518
3. ctvrtletí 32 104 34 371 35 466 47 948
4. ctvrtletí 32 922 36 097 35 869
Rok celkem 132 854 134 397 139 615
Pramen: SDP Praha
* Resortní statistika MZe CR
U nákupu ostatních druhu drubeže došlo také ke zvýšení, s výjimkou kachen. Nejvetší zvýšení nákupu za tri ctvrtletí roku 1998 v porovnání se stejným obdobím roku 1997 bylo u krut, a to 54,2 %. Nákup hus se zvýšil o 24,9 %. U kachen se za tri ctvrtletí nákup snížil o 9 %, ale vzhledem k tomu, že nákup pokracuje i ve ctvrtém ctvrtletí, je predpoklad zvýšení nákupu za celý rok 1998 proti roku 1997.
Nákup hus, kachen a krut pro zpracovatelský prumysl (v tunách ž. hm.)
Rok Leden - brezen Duben - cerven Cervenec - zárí Ríjen - prosinec Kalendární rok
celkem
husy kachny kruty husy kachny kruty husy kachny kruty husy kachny kruty husy kachny kruty
1996 29 352 2774 0 1208 2301 87 847 1451 213 320 1990 329 2799 8516
1997 0 89 2213 39 1799 2581 218 1764 2721 74 568 3007 331 4220 10522
1998* 38 302 3571 90 1383 3834 193 1642 4181
Pramen: SDP Praha
* Resortní statistika MZe CR
Vývoj prodeje drubeže a drubežích výrobku
Prodej celé drubeže (tuny)
Rok Leden - brezen Duben - cerven Cervenec - zárí Ríjen - prosinec Kalendární rok
celkem
drubež z toho drubež z toho drubež z toho drubež z toho drubež z toho
celkem kurata celkem kurata celkem kurata celkem kurata celkem kurata
1996 19 121 17 131 19 211 16 991 17 342 14 746 18 825 15 068 74 499 63 936
1997 15 967 14 086 16 350 14 378 15 043 12 950 16 536 13 266 63 896 54 680
1998* 16 042 13 908 19 254 16 506 19 372 16 971
Pramen: SDP Praha
*Resortní statistika MZe CR
Prodej celých hus kachen a krut (tuny)
Rok Leden - brezen Duben - cerven Cervenec - zárí Ríjen - prosinec Kalendární rok
celkem
husy kachny kruty husy kachny kruty husy kachny kruty husy kachny kruty husy kachny kruty
1996 47 493 183 19 517 43 84 778 106 213 1 166 667 363 2 954 999
1997 14 412 70 19 544 41 83 703 95 284 1 362 673 400 3 021 879
1998* 56 351 166 35 710 257
Pramen: SDP Praha
* Resortní statistika MZe CR
Prodej celé zabité kuchané drubeže má opacný trend než tomu bylo v roce 1997. Prodej celé drubeže se za tri ctvrtletí roku 1998 zvýšil o 15,4 %, prodej kurat se zvýšil o 14,4 %.
Prekvapivé zvýšení za stejné období roku 1998 bylo u krut (o 192 %), u hus (o 46,5%) a u kachen (o 22,6%).
Prodej drubežích výrobku (tuny)
Výrobek Leden - brezen Duben - cerven Cervenec - zárí Ríjen - prosinec Celkem
1997 1998 1997 1998 1997 1998 1997 1998 1997 1998
Drubež delená 6 987 10 108 7 726 11 582 8 735 11 510 9 552 33 000
Drubeží droby 1 262 1 172 1 270 1 741 1 167 1 585 1 301 5 000
Drub. polotovary 1 062 1 529 1 196 1 941 1 262 2 014 1 380 4 900
Masné výrobky 4 461 7 459 4 520 7 344 4 478 6 728 5 301 18 760
Konzervy 370 1 441 329 2 096 427 2 078 314 1 440
Pramen: SDP Praha
* Resortní statistika MZe CR
Obdobne jako prodej celé zabité drubeže, vzrostl za tri ctvrtletí roku 1998 proti stejnému období v roce 1997 i prodej drubežích výrobku. Vetší orientace spotrebitelu krome celé drubeže (duvodem jsou cenové relace vuci ostatním druhum mas) je na drubeží výrobky a delenou drubež. Duvodem je snadnejší kuchynská úprava i presto, že finální výrobky jsou díky zpracovatelským nákladum dražší než drubež celá. Dalším duvodem je osveta, která z dietetického hlediska doporucuje stále více konzumovat drubeží maso a drubeží výrobky.
Dukazem je krome zvýšeného prodeje celé drubeže a drubežích výrobku i vysoký zájem o drubeží konzervy, o které byl v minulých letech minimální zájem.
Vývoj cen prumyslových výrobcu u vybraných drubežích výrobku (Kc/kg)
Mesíc Kurecí rízky Kurecí stehna s kostí Kurecí ctvrtky*
1996 1997 1998 1/ 1996 1997 19981) 1996 1997
Leden 130,10 123,50 132,74 55,40 61,50 62,89 46,20 54,20
Únor 130,50 120,40 141,50 55,50 60,60 66,40 46,10 53,65
Brezen 127,50 120,60 144,98 55,90 59,70 70,89 45,65 53,30
Duben 120,10 120,00 134,98 56,60 60,60 70,18 46,80 53,60
Kveten 119,60 119,30 142,67 57,80 60,90 68,28 47,80 53,65
Cerven 118,90 119,00 138,46 59,90 61,30 68,20 50,90 54,40
Cervenec 119,90 121,80 136,31 62,70 64,10 68,12 54,10 57,60
Srpen 119,10 122,20 135,84 63,00 65,00 67,46 55,00 58,30
Zárí 119,10 125,00 137,24 62,60 65,00 65,00 55,40 59,10
Ríjen 120,25 128,50 62,00 65,30 54,90 59,20
Listopad 122,75 136,40 62,00 65,30 55,60 59,30
Prosinec 121,30 138,70 61,40 65,70 55,40 59,70
Prum.rok 122,43 124,62 59,57 62,91 51,15 56,33
Pramen: SDP Praha
* Kurecí ctvrtky v roce 1998 v resortní statistice nejsou sledovány
1/ Resortní statistika MZe CR
Vývoj cen prumyslových výrobcu u delené drubeže za tri ctvrtletí roku 1998 v porovnání se stejným obdobím roku 1997 zaznamenal rust u všech uvádených výrobku.
Kolísání cen v jednotlivých mesících roku bylo ovlivneno hlavne spotrebitelským zájmem a cenovou konkurencí dovážených výrobku. Rust cen prumyslových výrobcu byl ovlivnen vysokými zpracovatelskými náklady na jednotlivé výrobky. V závislosti na úrovni poptávky se ocekává další pozvolné zvyšování cen jednotlivých drubežích výrobku.
Zásoby drubeže
Vývoj zásob v tunách - stav ke konci období
Mesíc Drubež celkem Z toho: kurata
1995 1996 1997 1998 * 1995 1996 1997 1998*
Leden 8 003 6 074 3 544 2 606 7 078 3 094 2 983 1 382
Únor 7 641 5 154 3 357 2 797 6 613 2 171 2 735 1 838
Brezen 7 313 4 187 2 374 3 579 6 147 1 428 1 775 2 537
Duben 6 895 3 522 3 107 3 945 5 487 798 2 529 2 846
Kveten 7 357 3 495 2 944 4 365 5 021 760 1 853 2 856
Cerven 7 128 3 647 2 867 3 809 3 998 622 1 322 2 073
Cervenec 6 262 4 107 3 217 4 671 2 885 1 315 1 706 2 580
Srpen 5 572 4 529 3 597 4 591 1 932 2 022 1 865 2 359
Zárí 5 645 4 839 3 619 5 338 1 829 2 667 2 013 3 054
Ríjen 5 845 5 202 3 011 1 801 3 250 1 781
Listopad 6 783 4 921 2 410 2 562 3 305 1 189
Prosinec 5 798 3 959 1 729 2 629 3 327 1 059
Pramen: SDP Praha
* Resortní statistika MZe CR
Vývoj zásob drubežích výrobku (v tunách)
Mesíc Drubež delená Drubeží droby Drubeží polotovary
1996 1997 1998 * 1996 1997 1998* 1996 1997 1998*
Leden 1 728 2 277 3 067 204 390 564 986 193 453
Únor 3 111 2 293 3 443 305 328 581 227 228 485
Brezen 2 929 1 811 3 911 262 305 532 244 271 419
Duben 2 149 2 525 3 881 242 325 589 319 307 441
Kveten 2 405 2 355 3 472 264 308 528 276 194 336
Cerven 2 186 2 140 2 884 286 301 595 332 216 259
Cervenec 1 790 1 927 2 793 321 318 654 225 239 265
Srpen 1 596 1 654 2 626 393 341 556 194 254 225
Zárí 1 666 1 680 2 494 405 504 583 240 228 322
Ríjen 1 749 2 047 553 405 326 234
Listopad 1 880 2 004 484 335 209 3016
Prosinec 1 703 1 991 532 397 242 290
Pramen: SDP Praha
* Resortní statistika MZe CR (zásoby k poslednímu dni kalendárního mesíce)
Úroven zásob drubeže a výrobku z ní v jednotlivých mesících do konce tretího ctvrtletí roku 1998 v porovnání s mesícními zásobami ve stejném období roku 1997 byla vyšší, což je zpusobeno každorocne zvýšenou nabídkou drubeže (hlavne vodní drubeže), která je vyskladnována až ke konci ctvrtého ctvrtletí.
Cenový vývoj
Ceny zemedelských výrobcu
Od zacátku roku 1998 ceny zemedelských výrobcu kurat stagnují. Ve srovnání s cenami zemedelských výrobcu za jatecné býky tr. A a jatecná prasata tr. I. v Kc/kg ž.hm., je u kurat výkyv mesícních cen minimální. Cena zemedelských výrobcu za jatecná kurata se od cervence 1997 do zárí 1998 pohybuje mezi 27,10 Kc/kg až 27,88 Kc/kg.
Zvýšená poptávka po drubežím mase za tri ctvrtletí roku 1998 neiniciovala vyšší rust cen zemedelských výrobcu. Jeden z duvodu muže být levnejší dovoz drubežího masa. U ostatních druhu hospodárských zvírat (býci a prasata) ceny zemedelských výrobcu v prubehu trí ctvrtletí 1998 stoupaly a pokles ke konci tretího ctvrtletí nedosáhl lednové úrovne cen tak, jako tomu bylo u cen zemedelských výrobcu kurat.
Ceny zemedelských výrobcu drubežího masa (v Kc/kg ž.hm.)
Období Kurata jatecná Slepice jatecné Kruty brojlerové Kachny jatecné
I. tr. jak. I. tr. jak. I. tr. jak. I. tr. jak.
Prumer roku 1995 22,22 11,83 35,06 30,46
Prumer roku 1996 23,64 6,84 34,02 30,17
Prumer roku 1997 26,93 6,95 37,68 33,70
Leden 1997 26,05 5,64 37,00 -
Únor 26,32 5,62 38,70 -
Brezen 26,11 5,90 36,50 33,82
Duben 26,41 6,51 37,30 33,83
Kveten 26,40 7,19 37,40 33,28
Cerven 26,81 7,70 37,50 33,80
Cervenec 27,10 7,62 36,67 32,00
Srpen 27,38 7,25 37,79 32,79
Zárí 27,56 - 38,68 33,86
Ríjen 27,53 7,97 37,64 34,00
Listopad 27,66 7,00 37,50 34,25
Prosinec 27,82 8,20 39,64 35,33
Rok 1998
Leden 1998 27,82 8,87 40,08 -
Únor 27,83 7,80 39,43 -
Brezen 28,02 8,58 38,22 -
Duben 28,02 8,10 39,03 37,50
Kveten 27,89 9,21 38,73 34,33
Cerven 27,95 9,25 37,49 34,33
Cervenec 27,75 9,24 38,39 34,56
Srpen 27,88 9,20 39,34 34,66
Zárí 27,54 8,65 40,69 34,90
Pramen: CSÚ
Ceny prumyslových výrobcu a spotrebitelské ceny
Ceny prumyslových výrobcu kurat za tri ctvrtletí roku 1998 proti stejnému období roku 1997, vzrostly jen o 1,5 %.
Úroven cen prumyslových výrobcu ovlivnuje i úroven i spotrebitelské ceny a proto je snaha zpracovatelu, uplatnit své výrobky na tuzemském trhu za prijatelné ceny.
Ceny prumyslových výrobcu kurat I. trídy jakosti rostly od ledna do brezna 1998, v dalších mesících klesaly až na úroven 52,65 Kc/kg v zárí 1998. Lednová cena se pohybovala na úrovni 55,05 Kc/kg.
V dalším období ocekáváme mírný rust cen prumyslových výrobcu a to až do konce roku 1998.
Spotrebitelské ceny se za tri ctvrtletí roku 1998 zvýšily proti stejnému období roku1997 o 16,3 %. V prubehu trí ctvrtletí roku 1998 spotrebitelské ceny kurat I. trídy jakosti nekopírovaly situaci cen prumyslových výrobcu. Mesícní výkyvy cen prumyslových výrobcu jsou zpusobené úrovní poptávky a snahou supermarketu o co nejvetší odbyt snížením cenových relací
Vývoj CZV, CPV a SC jatecných kurat I tr. j. (Kc /kg)
Období CZV CPV SC CZV/SC v % CZV/CPV v %
Prumer roku 1995 22,22 38,81 46,80 47,48 57,55
Prumer roku 1996 23,64 47,32 57,00 42,09 50,69
Prumer roku 1997 26,93 51,71 61,57 43,73 52,08
Leden 1997 26,05 46,38 58,29 44,69 56,16
Únor 26,32 44,37 55,92 47,06 59,31
Brezen 26,11 46,33 54,83 47,61 56,35
Duben 26,41 50,08 57,35 46,05 52,73
Kveten 26,40 51,73 59,80 44,14 51,10
Cerven 26,81 52,72 61,63 43,50 50,85
Cervenec 27,10 54,37 64,01 42,33 49,84
Srpen 27,38 55,35 64,99 42,12 49,46
Zárí 27,56 54,40 65,69 41,95 50,66
Ríjen 27,53 54,45 65,75 41,87 50,56
Listopad 27,66 55,37 65,35 42,33 49,95
Prosinec 27,82 55,00 65,27 42,62 50,58
Rok 1998
Leden 27,82 55,05 65,16 42,69 50,53
Únor 27,83 63,64 71,27 39,05 43,73
Brezen 28,02 61,72 72,50 38,65 45,39
Duben 28,02 58,17 71,43 39,23 48,17
Kveten 27,89 58,07 70,34 39,65 48,03
Cerven 27,95 58,06 69,07 40,47 48,14
Cervenec 27,73 54,54 67,83 40,88 50,84
Srpen 27,88 53,30 66,91 41,67 52,31
Zárí 27,54 52,65 65,38 42,12 52,30
Pramen: CSÚ - ceny zemedelských výrobcu, prumyslových výrobcu a spotrebitelské ceny
Vývoj spotreby masa
Podle predbežných údaju v roce 1997 proti roku 1996, vzrostla spotreba drubeže o 1,7 kg/obyv./rok. Od roku 1993 je to vubec nejvyšší nárust spotreby. Rust spotreby zpusobila zvýšená poptávka po drubežím mase, ovlivnená príznivou cenovou relací, ve srovnání s hovezím a veprovým masem. Krome techto duvodu má svuj vliv i osveta zdravé výživy a odklon od konzumace tucných druhu masa.
Spotreba masa v CR v letech 1990 až 1997 (kg/obyv./rok)
Ukazatel 1993 1994 1995 1996 19971)
Maso celkem v hodnote na kosti 84,2 81,2 82,0 85,3 81,4
Z toho:
- drubež 11,7 11,6 13,0 13,6 15,3
- veprové 48,1 46,7 46,2 49,2 45,6
- hovezí 19,8 18,4 18,5 18,2 16,0
- telecí 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3
- ostatní 4,3 4,2 4,0 4,0 4,2
Pramen: CSÚ -Spotreba potravin v Ceské republice za rok 1993, 1994 a 1995
Pozn.:1)Odhad MZe - VÚZE
V roce 1998 se predpokládá další zvýšení spotreby drubežího masa, i když už ne tak vysoké, jako tomu bylo v roce 1997. Spotreba v roce 1998 je odhadována na 16,3 kg na obyvatele za rok, a v roce 1999 je odhad spotreby ve výši 16,9 kg na obyvatele za rok. Duvodem pozvolného zvyšování spotreby je nasycení zájmu spotrebitelu o tento druh masa.
Vejce
Ocekávaná produkce vajec na základe údaju trí ctvrtletí roku 1998 je 3 400 mil. kusu vajec, což je o 2,3 % více než v roce 1997.Duvodem jsou nejenom vyšší stavy slepic, ale hlavne vyšší snáška na slepici a rok.
V roce 1998 se predpokládá zvýšení spotreby vajec o 2,3 % proti roku 1997. Spotreba na obyvatele by se mela zvýšit asi na 320 kusu na obyvatele za rok. I když zvyšování spotreby je z hlediska správné výživy nežádoucí, presto vejce zustávají jedním z nejlevnejších zdroju živocišné bílkoviny.
Bilance výroby a spotreby vajec (mil. ks)
Ukazatel 1996 1997 1998 * 1999*
Výroba 2 948 3 322 3 400 3 200
Z toho samozásobení 1 145 1 586 1 300 1 200
Dovoz 57 51,3 60 60
Vývoz 180 128 140 150
Spotreba 2 825 3 245,3 3 320 3 110
Pramen: CSÚ - Výsledky živocišné výroby
Pozn.: * odhad MZe - VÚZE
Cenový vývoj
Ceny zemedelských výrobcu za tri ctvrtletí roku 1998 proti stejnému období roku 1997 mírne vzrostly vlivem vyšší domácí poptávky. Ceny zemedelských výrobcu od ledna tohoto roku pozvolna klesly a v mesících cerven, cervenec a srpen se dostaly dokonce pod úroven cen ze stejného období v roce 1997. Od srpna se ceny zemedelských výrobcu pozvolna zvyšují a ocekáváme prumernou cenu na úrovni roku 1997.
Tato skutecnost se odráží i na spotrebitelských cenách, kde v mesícním sledování jsou ceny od ledna do srpna 1998 pod úrovní spotrebitelských cen v roce 1997.
Ceny zemedelských výrobcu vajec trídených konzumních a násadových (Kc/ks)
Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Prumer
1994 konzumní. 1,86 1,70 1,56 1,49 1,42 1,36 1,35 1,33 1,39 1,50 1,62 1,74 1,53
násadové 3,61 3,53 3,30 3,35 3,28 3,07 3,08 3,20 3,48 3,34 3,56 3,70 3,38
1995 konzumní 1,66 1,61 1,49 1,39 1,30 1,20 1,15 1,19 1,22 1,30 1,43 1,49 1,37
násadové 3,57 3,52 3,43 3,44 3,52 3,28 - - 3,63 3,63 3,82 3,69 3,55
1996 konzumní. 1,48 1,54 1,73 1,88 1,74 1,60 1,54 1,59 1,72 1,93 2,02 2,08 1,74
násadové 3,64 3,37 3,61 3,64 3,66 3,73 3,82 3,71 3,82 3,75 3,61 3,74 3,68
1997 konzumní. 2,08 2,11 2,08 2,05 1,90 1,78 1,71 1,73 1,77 1,81 1,90 2,06 1,91
násadové 3,83 3,74 3,82 3,77 3,95 3,96 3,79 4,08 4,20 4,32 4,30 4,30 4,01
1998 konzumní. 2,06 2,03 1,97 1,91 1,92 1,72 1,66 1,72 1,77
násadové 4,20 4,32 4,29 4,43 4,45 4,48 4,63 4,25 4,47
Pramen: Mesícní ceny CSÚ
Spotrebitelské ceny trídených vajec (Kc/ks)
Rok I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Prumer
1994 3,02 2,51 2,24 2,12 2,03 1,89 1,83 1,85 1,92 2,16 2,38 2,52 2,21
1995 2,52 2,36 2,22 2,04 1,90 1,76 1,66 1,62 1,67 1,81 1,93 2,04 1,96
1996 2,11 2,14 2,38 2,79 2,55 2,36 2,17 2,23 2,38 2,66 2,82 2,93 2,46
1997 2,98 3,00 2,98 2,96 2,82 2,63 2,54 2,56 2,58 2,59 2,72 2,86 2,77
1998 2,98 2,98 2,92 2,82 2,74 2,59 2,52 2,53 2,54
Pramen: Mesícní ceny CSÚ
Zahranicní obchod
Za tri ctvrtletí roku 1998 se proti stejnému období roku 1997 snížilo záporné saldo zahranicního obchodu. Dokonce je predpoklad celkového snížení dovozu drubežího masa, než byl puvodní predpoklad. Na tuto skutecnost mají vliv jednak veterinární opatrení (zastavení dovozu z Thajska) a také zvýšení dovozní ceny proti roku 1997 o 36,4 % (dovozní cena drubežího masa v roce 1997 byla 39,94 Kc/kg a v roce 1998 do zárí byla 54,46 Kc/kg).
Vývoz drubežího masa v roce 1998 zustal na úrovni roku 1997, i když vzrostla vývozní cena proti roku 1997 o 11,4 %, na 78,68 Kc/kg.
Vývoz výrobku vyšší finalizace (delená drubež, drubeží výrobky i ochucené atd.), má vliv na výši cen.
Drubeží maso vcetne drobu a jater (0207 CS)
Období Objem (t) Miliony Kc Prumerná cena Kc/kg
dovoz vývoz saldo dovoz vývoz dovoz vývoz
1994 4 946,9 5 203,3 256,4 260 245 52,56 47,06
1995 8 592,1 5 327,0 -3 265,1 429 261 49,98 48,92
1996 13 548,3 4 483,0 -9 065,3 527 276 38,88 61,49
1997 16 641,0 3 873,0 - 12 786,0 665 273 39,94 70,63
19981) 8 795,2 2 300,4 -6 494,8 479 181 54,46 78,68
Pramen: Celní statistika
Pozn.: 1) údaje celní statistiky do zárí 1998
Kurata a díly z kurat (bez drobu a jater)
Období Objem (t) Miliony Kc Prumerná cena Kc/kg
dovoz vývoz saldo dovoz vývoz dovoz vývoz
1994 2 861,9 3 427,0 565,1 157,1 128,5 54,89 37,48
1995 3 853,4 4 025,9 172,5 216,2 178,1 56,09 44,23
1996 7 739,7 2 958,9 -4 780,8 284,9 157,1 36,81 53,10
1997 9 974,0 2 799,0 -7 175,0 360,3 171,2 36,13 61,17
19981) 5 171,5 1 107,8 -4 063,7 301,6 67,7 58,32 61,11
Pramen.: Celní statistika
Pozn.: 1) údaje celní statistiky do zárí 1998
Kachny a díly z kachen (bez drobu a jater)
Období Objem (t) Miliony Kc Prumerná cena Kc/kg
dovoz vývoz saldo dovoz vývoz dovoz vývoz
1994 89,4 1 192,4 1 103,0 3,6 69,1 40,66 57,99
1995 391,5 910,3 518,8 19,1 52,7 48,80 57,86
1996 599,1 587,7 -11,4 22,4 34,3 37,38 58,36
1997 459,0 200,0 -259,0 22,1 13,0 48,15 65,00
19981) 174,2 137,6 -25,2 9,5 8,3 54,53 60,32
Pramen: Celní statistika
Pozn.: 1) údaje celní statistiky do zárí 1998
Kruty a krutí díly (bez drobu a jater)
Období Objem (t) Miliony Kc Prumerná cena Kc/kg
dovoz vývoz saldo dovoz vývoz dovoz vývoz
1994 1 445,3 363,0 -1 082,3 72,8 31,4 50,37 86,35
1995 3 898,3 181,8 -3 716,6 172,2 13,4 44,17 73,77
1996 4 265,0 772,6 -3 492,4 186,9 74,6 43,84 96,60
1997 2 972,9 554,9 -2 418,0 141,1 57,9 47,46 104,41
19981) 3 183,8 1 018,7 -2 165,1 156,1 102,2 49,03 100,32
Pramen: Celní statistika
Pozn.: 1) údaje celní statistiky do zárí 1998
Zeme s nejvetším podílem na dovozu jednotlivých kategorií drubeže do CR
Drubež celkem Drubež celkem Kurata a díly z kurat Kurata a díly z kurat
1997 19981) 1997 19981)
Zeme tuny Kc/kg Zeme tuny Kc/kg Zeme tuny Kc/kg Zeme tuny Kc/kg
Cína 7 083 39,10 Thajsko 3 948 60,60 Cína 6 767 39,36 Thajsko 3 949 60,50
Sloven. 2 085 22,82 Francie 1 294 47,70 Sloven. 1 973 18,74 Sloven. 428 52,50
Madar. 1 626 52,65 Madar. 1 209 66,60 Madar. 235 27,08 Malta 190 35,00
Francie 1 684 44,91 Itálie 1 118 27,70 Hongkong 73 50,90 Madar. 135 32,00
Pramen: Celní statistika
Pozn.: 1) údaje celní statistiky do zárí 1998
Zeme s nejvetším podílem na dovozu jednotlivých kategorií drubeže do CR (pokracování)
Kruty a krutí díly Kruty a krutí díly Kachny a díly z kachen Kachny a díly z kachen
1997 19981) 1997 19981)
Zeme tuny Kc/kg Zeme tuny Kc/kg Zeme tuny Kc/kg Zeme tuny Kc/kg
Francie 1 532 44,61 Francie 1 210 48,06 Madar. 450 42,78 Madar. 141 46,80
Madar. 815 65,17 Madar. 806 76,70 Sloven. 40 48,90 Sloven. 17 58,00
Itálie 592 36,49 Itálie 1 044 26,57
Cína 153 38,80
Pramen: Celní statistika
Pozn.: 1) údaje celní statistiky do zárí 1998
Zeme s nejvýznamnejším podílem vývozu drubežího masa celkem a kurat a kurecích dílu z CR
Drubež celkem Drubež celkem Kurata a díly z kurat Kurata a díly z kurat
1997 19981) 1997 19981)
Zeme tuny Kc/kg Zeme tuny Kc/kg Zeme tuny Kc/kg Zeme tuny Kc/kg
Nemecko 2 293 72,10 Nemecko 1 345 78,50 Nemecko 1 868 69,79 Nemecko 680 70,34
Sloven. 1 028 68,90 Sloven. 717 93,20 Sloven. 653 48,09 Sloven. 191 68,06
Nizozemsko 159 137,00 Ukrajina 29,40 Ukrajina 69 27,90 Ukrajina 115 29,40
Rakousko 107 72,10 Turkmenistán 92 38,40 Moldavsko 18 33,00
Pramen: Celní statistika
Pozn.: 1) údaje celní statistiky do zárí 1998
Dovoz a vývoz vajec
Za tri ctvrtletí roku 1998 se dovoz konzumních vajec v porovnání s rokem 1997 zvýšil. Ke zvýšení došlo i u dovozu násadových vajec. Výrazne se snížil dovoz vajecných hmot a to o 229 t.
Vývoz konzumních vajec za tri ctvrtletí roku 1998 je vyšší než ve stejném období roku 1997. U vajecných hmot došlo za uvedené období rovnež ke zvýšení vývozu proti roku 1997 o 17,5 %. Objem vývozu za celý rok 1998 se ocekává vyšší asi o 9 % proti roku 1997.
Dovoz konzumních (0407 0030,90) a násadových (0407 0011,19) vajec
Rok Druh Leden - brezen Duben - cerven Cervenec - zárí Ríjen - prosinec Celkem
tis. ks tuny tis. ks tuny tis. ks tuny tis. ks tuny tis. ks tuny
1994 konzumní 6 964 439 7 671 480 9 276 535 32 643 1 977 56 554 3 431
násadové 871 49 578 35 1 729 106 1 276 76 4 454 266
1995 konzumní 21 466 1 305 5 890 278 11 020 551 4 169 241 42 545 2 375
násadové 716 46 893 60 562 42 764 51 2 933 199
1996 konzumní 4 560 276 2 880 168 2 053 107 19 103 1 174 28 596 1 743
násadové 2 087 135 4 346 271 2 904 167 2 828 168 12 165 741
1997 konzumní 16 859 902 8 566 531 2 172 131 3 477 207 27 097 1 695
násadové 2 563 142 4 024 257 2 585 159 1 732 102 10 904 661
1998 konzumní 19 683 1 333 3 843 250 16 175 1 009
násadové 1 854 125 2 834 178 2 563 157
Pramen: Celní statistika
Dovoz vajecných hmot (0408) (tuny)
Rok Leden - brezen Duben - cerven Cervenec - zárí Ríjen - prosinec Celkem
1994 379 130 188 473 1 170
1995 213 416 358 240 1 227
1996 90 135 178 385 788
1997 232 179 205 48 664
1998 130 158 29
Pramen: Celní statistika
Zeme s nejvýznamnejším podílem na dovozu vajec do CR (tuny)
1996 1997 19981)
konzumní vejce násadová vejce konzumní vejce násadová vejce konzumní vejce násadová vejce
USA 986 Madar. 262 Sloven. 773 Madarsko 231 Nemecko 1 293 Polsko 358
Sloven. 604 Sloven. 1542 USA 849 Slovensko 124 V. Británie 1 098 Kanada 57
Nemecko 125 Nizozem. 94 Rumunsko 70 Nizozemsko 191 Sloven. 45
Kanada 53 Slovensko 242
Pramen: Celní statistika
Pozn.: 1) údaje celní statistiky do zárí 1998
Vývoz konzumních (0407 0030,90) a násadových (0407 0011,19) vajec
Rok Druh Leden -brezen Duben - cerven Cervenec - zárí Ríjen - prosinec Celkem
tis.ks tuny tis.ks tuny tis.ks tuny tis.ks tuny tis.ks tuny
1994 konzumní 25 698 1 439 15 645 920 13 597 818 7 739 485 62 679 3 663
násadová 1 903 111 3 096 345 1 305 98 201 12 6 506 566
1995 konzumní 26 475 1 671 8 774 591 14 209 878 25 173 1 629 74 631 4 769
násadové 280 21 813 48 2 414 85 2 069 119 5 576 273
1996 konzumní 64 939 3 882 37 118 2 304 33 851 2 393 25 434 1 394 161 342 9 973
násadové 2 396 150 1 745 110 1 269 77 1 207 87 6 617 425
1997 konzumní 19 636 1 226 23 175 1 944 16 780 1 042 46 627 2 582 106 216 6 794
násadové 1 426 87 1 054 63 1 990 115 2 454 146 6 959 411
1998 konzumní 27 475 1 719 19 369 1 212 19 205 1 179
násadové 3 537 209 2 322 141 329 22
Pramen: Celní statistika
Vývoz vajecných hmot (0408) (tuny)
Rok Leden - brezen Duben - cerven Cervenec - zárí Ríjen - prosinec Celkem
1994 315 182 88 153 738
1995 406 691 486 226 1 809
1996 118 83 184 226 611
1997 248 85 187 238 758
1998 166 200 245
Pramen: Celní statistika
Zeme s nejvýznamnejším podílem vývozu vajec z CR (tuny)
1996 1997 19981)
konzumní vejce násadová vejce konzumní vejce násadová vejce konzumní vejce násadová vejce
Polsko 5 350 Polsko 15 Bosna 1 410 Jugoslávie 76 Švýcarsko 2 464 Nizozemsko 111
Bosna 1 948 Bosna 89 Nemecko 1 355 Rusko 261 Polsko 1 410 Švýcarsko 90
Nemecko 1 171 Rusko 53 Polsko 2 768 Ukrajina 17 Nemecko 656 Ukrajina 41
Švýcarsko 1 011 Madarsko 50 Švýcarsko 739 Bosna 152 Rakousko 33
a Hercegovina
Pramen: Celní statistika
Pozn.: 1) údaje celní statistiky do zárí 1998
Tabulková príloha
Dovoz drubežího masa (tuny)
Období 1993 1994 1995 1996 1997 1998
Leden 3 107 260 790 3 542 1 641
Únor 77 244 490 833 1 747 1 209
Brezen 147 266 778 1 323 1 513 1 410
Duben 92 129 502 1 244 1 641 921
Kveten 74 152 282 1 350 1 427 991
Cerven 79 153 439 1 124 1 539 918
Cervenec 105 520 533 1 192 622 404
Srpen 116 556 783 678 652 501
Zárí 99 338 917 791 763 800
Ríjen 143 446 1 311 1 308 865
Listopad 239 854 1 365 1 780 1 015
Prosinec 424 1 009 915 1 135 1 312
Rok celkem 1 599 4 823 8 587 13 548 16 641
Pramen: Celní statistika
Vývoz drubežího masa (tuny)
Období 1993 1994 1995 1996 1997 1998
Leden 317 350 200 345 182 266
Únor 573 302 199 441 370 197
Brezen 697 543 450 455 324 390
Duben 891 364 322 512 287 227
Kveten 1 076 416 481 560 294 283
Cerven 1 285 416 623 512 321 419
Cervenec 745 240 441 269 308 182
Srpen 849 334 457 274 362 171
Zárí 1 020 421 682 308 550 167
Ríjen 700 442 497 293 332
Listopad 543 845 525 315 322
Prosinec 187 300 368 199 199
Rok celkem 8 883 4 976 5 246 4 483 3 873
Pramen: Celní statistika
Dovoz a vývoz živé drubeže po mesících (tuny)
Období 1996 1997 1998
dovoz vývoz dovoz vývoz dovoz vývoz
Leden 8,3 457,0 6,1 363,1 3,1 163,2
Únor 6,1 247,9 74,3 358,1 32,1 176,0
Brezen 19,9 353,4 129,7 259,1 37,8 338,5
Duben 15,9 229,0 9,5 258,4 13,0 469,9
Kveten 20,1 296,8 20,6 266,8 92,6 483,2
Cerven 6,8 217,9 8,3 261,1 10,1 556,4
Cervenec 14,8 126,6 17,5 308,2 14,1 509,8
Srpen 11,5 639,3 7,9 206,8 27,9 452,6
Zárí 96,3 316,4 51,5 93,8 13,1 271,8
Ríjen 20,5 752,2 31,8 131,5
Listopad 15,1 621,0 8,3 211,7
Prosinec 12,0 373,1 11,5 230,4
Rok celkem 248,4 4 631,0 377,5 2 949,6
Pramen: Celní statistika
Ceny prumyslových výrobcu kachny kuchané s droby a kruty kuchané (Kc/kg)
Období 1996 1997 1998
kachna kruta kachna kruta kachna kruta
Leden 58,65 69,00 64,40 72,00 71,13 73,78
Únor 58,95 68,00 66,00 71,60 72,33 82,93
Brezen 55,90 68,20 66,80 70,30 71,26 72,83
Duben 53,60 65,30 68,60 72,70 70,76 77,11
Kveten 52,30 68,00 67,30 73,00 69,97 71,94
Cerven 52,30 60,90 66,90 72,00 69,04 72,75
Cervenec 54,95 62,55 66,30 72,80 68,58 81,56
Srpen 56,60 68,55 65,70 67,40 67,67 79,41
Zárí 55,80 68,90 67,50 72,80 66,44 70,06
Ríjen 58,40 66,10 68,40 71,10
Listopad 61,95 66,85 70,40 75,80
Prosinec 62,00 69,90 72,00 77,85
Prumer roku 56,78 66,85 67,52 72,45
Pramen: SDP
Spotrebitelské cena kachny kuchaná s droby (Kc/kg)
Období 1996 1997 1998
Leden 78,79 79,01 91,55
Únor 78,76 79,74 92,80
Brezen 77,76 81,12 93,36
Duben 76,22 83,34 93,20
Kveten 76,57 84,94 93,39
Cerven 75,91 85,77 93,37
Cervenec 75,90 87,01 93,71
Srpen 75,94 87,75 93,57
Zárí 76,07 88,88 93,47
Ríjen 76,74 89,17
Listopad 77,31 90,02
Prosinec 78,13 91,24
Prumer roku 77,01 85,67
Pramen: CSÚ
Zdroj: MZe ČR, 30. 11. 1998
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.04.2025 15:02