Agris.cz - agrární portál

Výsledky Biocelu Paskov srážejí vysoké ceny dřeva

23. 10. 1998 | Mladá fronta Dnes

MF Dnes 23.10.1998

Výsledky Biocelu Paskov srážejí vysoké ceny dreva

Paskov - Scénár podobný jako u mnoha jiných tuzemských podniku se odehrává také u predního výrobce sulfitové buniciny - Biocelu Paskov. Ackoliv spolecnost plánovala na konci roku zisk a ješte za první pololetí vydelala 52 milionu korun, po devíti mesících se její hospodarení propadlo do osmapadesátimilionové ztráty. "Ocekáváme ztrátu i na konci roku, bude pravdepodobne vyšší než nyní," uvedl generální reditel Biocelu Paskov Ivo Klimša. Za letošní rok se pritom výkony v porovnání s lonským rokem zvednou o 400 milionu na 3,6 miliardy korun pri dosáhnuté produkci 207 tisíc tun buniciny. Hospodarení podniku, jehož 85 procent produkce koncí na trzích západní Evropy, Polska a Slovenska, poznamenalo krome kursových vlivu predevším výrazné zvýšení ceny dríví. "Prumerná cena dríví, které nakupujeme, vzrostla v porovnání s lonským rokem o 40 procent, naproti tomu se cena buniciny na celosvetových trzích propadla o tricet procent," podotkl Klimša. Podle Klimši pribylo zpracovatelu dríví horší kvality, které nakupuje i Biocel. "Aby mohl být tuzemský zpracovatelský prumysl lépe uspokojen, mela by se zvýšit težba," dodal. Biocel už nyní dováží asi 20 procent dreva ze zahranicní, napríklad z Rumunska, Polska ci Slovenska. "Definitivne jsme ztratili výhodu levné suroviny, protože cena dreva v Evrope se prakticky vyrovnala," rekl Klimša. Do konce letošního roku chce firma vyrešit dva hlavní strategické cíle. Dokoncit sloucení s Jihoceskými papírnami Vetrní a sehnat peníze na výstavbu papírny v Paskove. O sloucení rozhodly valné hromady obou spolecností 30. cervna, kvuli žalobám trí akcionáru Jihoceských papíren je však jejich fúze zatím odložena. Rozšírit svá zarízení o papírenský stroj pro finalizaci produkce Biocel plánuje již nekolik let. "Projekt je po stránce technické témer hotov, máme stavební povolení, do konce roku dotáhneme financování nové továrny," upresnil Klimša. Nová papírna by mela vyrábet jemný sortiment a její rocní kapacita by mela dosáhnout asi 30 tisíc tun. Vedení firmy pocítá s více druhy financování papírny, a to spojení dodavatelského úveru se syndikovaným úverem nekolika bank.

IVA ROSSMANITHOVÁ


Zdroj: Mladá fronta Dnes, 23. 10. 1998





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 27.04.2025 22:07