Sledování vazeb mezi členy rodinných farem v ČR je podle názoru Evropské komise příliš přísné

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) musí sledovat propojenost zemědělských podniků s ohledem na transparentní vyplácení podpory v rámci Společné zemědělské politiky EU. Riziko i výše škod způsobených případným zneužitím veřejných prostředků ale logicky rostou s velikostí a složitostí struktury propojených podniků. Rodinné farmy však naopak patří většinou do kategorie mikropodniků nebo malých a středních podniků, a právě na splnění kritérií pro tyto kategorie se v ČR SZIF aktuálně zaměřuje narozdíl od důsledného sledování, a především praktické aplikace dopadů propojenosti u velkých a největších zemědělských podniků ve vztahu k čerpání všech dotací. Po rodinných farmách vyžaduje prokázání propojenosti, či nepropojenosti samostatně podnikajících fyzických osob a jednotlivých členů rodiny. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) již koncem loňského roku upozornila, že přístup SZIFu neodpovídá smyslu a cílům Společné zemědělské politiky (SZP) a míře rizika obcházení pravidel nebo zneužití veřejných prostředků. Evropská komise prostřednictvím dopisu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž (COMP) adresovaného předsedkyni zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronice Vrecionové konstatovala, že současná praxe SZIFu, která automaticky považuje osoby v rodinném vztahu za propojené podniky, je zbytečně přísná a dala tím ASZ ČR za pravdu.

ASZ ČR upozornila zástupce vedení SZIFu na nesystémovost a neadekvátnost nově zavedeného intenzivního prokazování propojenosti samostatně podnikajících fyzických osob na rodinných farmách během společných jednání koncem minulého roku. Zástupci vedení SZIFu se odvolávali na údajné stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), s jehož zástupci ASZ ČR následně o této problematice také jednala. Předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS), která se tématu rovněž dlouhodobě věnuje, pak požádala o stanovisko v této věci přímo Evropskou komisi (EK). 

Generální ředitelství EK pro hospodářskou soutěž (COMP) v odpovědi na dopis Veroniky Vrecionové však jednoznačně uvádí, že rodinné vazby samy o sobě automaticky nestačí k označení podniků za propojené. Vždy je totiž dle EK třeba posuzovat i společné jednání, vliv na obchodní rozhodování a také to, zda působí na stejném nebo sousedním trhu. Stanovisko COMP odkazuje na rozsudek ve věci HaTeFo (C–110/13, věc HaTeFo GmbH proti Finanzamt Haldensleben), podle kterého rodinné vazby a překryvy v řízení mohou naznačovat možnost společného vlivu na podniky, ale vždy musí být umožněno prokázat skutečnou nezávislost. 

Komise ve svém stanovisku výslovně uvádí, že současná praxe SZIF v České republice, která automaticky považuje osoby v rodinném vztahu za propojené podniky, je příliš přísná. Podle EK má být příjemci umožněno prokázat, že podnik jedná dostatečně nezávisle na ostatních rodinných příslušnících. Zároveň ale také platí, že společné jednání nemusí být doloženo smluvním vztahem, takže absence formální dohody sama o sobě nic nerozhoduje. ASZ ČR dlouhodobě upozorňuje na to, že spolupráce v podmínkách mikropodniků i malých podniků je na venkově žádoucím jevem a že SZIF vůbec nepostupuje podobně přísně v případech propojení větších zemědělských podniků u všech typů dotací a podpor. „Evropská komise potvrdila, že preventivní postup SZIFu vůči členům rodinných farem neodpovídá reálnému riziku zneužití veřejných prostředků. Sledování propojenosti zemědělských podnikatelů tedy stále neslouží ke skutečné ochraně hospodářské soutěže v souladu s pravidly dotačních programů EU, ale spíše ke sbírání informací o rodinách, což navíc farmáře zbytečně zatěžuje další administrativou.

Naopak v případě velkých podniků, u kterých by státu při zneužití veřejných prostředků vznikly mnohem větší škody kvůli vyšším čerpaným částkám z veřejných rozpočtů, SZIF takovou přísnost plošně vůbec neuplatňuje, propojenost nesleduje a odkazuje na to, že nemá dostatečný přístup k informacím. Přístup státní zemědělské platební agentury k malým farmám a členům rodinných farem je v ostrém kontrastu vůči vstřícnému postoji k největším zemědělským podnikům v ČR a řešení střetu zájmů jejich majitelů. Tuto praxi SZIFu považujeme jako sedláci za naprosto nepřijatelnou a nehodláme se s ní smířit,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR

Kontakt:   Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tel. 777 032 332, e-mail: jaroslav.sebek@asz.cz

Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice. Veškerá její činnost vychází z respektování starých selských tradic a přesvědčení o perspektivě rodinných farem jako základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Počet členů Asociace soukromého zemědělství ČR činí 7 500 sdružených v současné době ve 40 regionálních a 10 členských organizacích plošně po celém území země. Tyto podniky obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR a podílí se zhruba čtvrtinou na celkové tvorbě zemědělského HDP.

Více informací na www.asz.cz.