Mezinárodní odborná konference potvrdila význam rodinných farem ve středoevropském prostoru

Trendy, rizika a perspektivy rodinného podnikání byly tématem odborné konference, která se konala 9. října v Bratislavě. Cílem setkání byla podpora udržitelného rozvoje rodinného podnikání s efektivní generační výměnou v rodinných podnicích v zemích Slovenska, Česka, Polska a Maďarska. Ačkoli se konference věnovala rodinnému podnikání obecně, největší prostor dostalo právě téma rodinných zemědělských hospodářství a jejich zákonné ukotvení v zemích střední Evropy. Nejsilnější legislativní podporu má rodinné podnikání v sousedním Polsku, ale možná trochu překvapivě i v Maďarsku. Naopak slovenské rodinné farmy se potýkají s nulovou podporou vlády. Situaci rodinných farem a jejich uzákonění v ČR na konferenci představil předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) Jaroslav Šebek. Konference se zúčastnil také státní tajemník slovenského Ministerstva hospodářství Vladimír Šimoňák.

Konferenci uspořádala Slovenská asociace malých a středních podniků (SAMP) a Slovenský svaz agropodnikatelů a rodinných farem (SZARF). Prezident SAMP Vladimír Sirotka byl rovněž odborným garantem konference a ve svém příspěvku se věnoval situaci rodinných podniků v turbulentních časech sociální, ekonomické a energetické nestability Evropské unie. Slovenská legislativa zatím rodinný podnik jako takový nezná. Potřebné návrhy legislativy, které respektují specifika rodinných podniků, ale už existují a kladou důraz na sociální vazby mezi členy těchto podniků. Předsedkyně SZARF Andrea Rovná a Patrik Rovný z Ústavu marketingu, obchodu a sociálních studií, Fakulty ekonomiky a managementu Slovenské poľnohospodárske univerzity otevřeli ve svém příspěvku téma generační výměny v rodinných podnicích na Slovensku. Generační výměnu zkoumali u rodinných farem s ohledem na jejich podporu ze strany státu, která může ve svých důsledcích podpořit potravinovou bezpečnost Slovenska.

Kritický pohled na situaci slovenských rodinných farem prezentoval bývalý poslanec a předseda Zemědělského výboru Slovenské národní rady Jaroslav Karahuta, který působí jako zemědělský expert SAMP a SZARF. Slovenské rodinné farmy, navzdory početní převaze, získávají méně než 10 % z celkové hodnoty vyplacených dotací na zemědělskou půdu. Naopak 20 % největších podniků pobírá až 95 % dotací. Veřejnost ale neví, kdo jaké sumy z fondů EU i ze státního rozpočtu čerpá, protože současné vedení ministerstva zemědělství systém transparentního informování o přidělování dotací zrušilo. „Nynější vládní koalice nemá zájem dále rozvíjet zákon o rodinných podnicích a rodinných farmách, i když bylo Slovensko jednou z prvních zemí v EU, která přinesla komplexní řešení rodinného podnikání. Výsledkem takového nesmyslného přístupu dnešního vedení ministerstva je katastrofální propad v zemědělské a potravinové produkci,“ řekl Jaroslav Karahuta.

Současný propad slovenského zemědělství se týká všech produkčních a ekonomických ukazatelů. Například v roce 2025 bude podle Jaroslava Karahuty záporná hodnota salda zahraničního obchodu s agropotravinářskými komoditami mínus 3,3 mld EUR s meziročním propadem 700 mil. EUR. Slovensko je nejvíce závislým státem na dovozu potravin ze zahraničí s podílem domácích potravin na pultech prodejen méně než 40 %. Pro představu o slovenské potravinové soběstačnosti a bezpečnosti uvádí Jaroslav Karahuta počet 1200 kamiónů denně, které dovážejí produkty k uspokojení potravinových potřeb občanů Slovenska.

Jednostranná podpora zemědělských průmyslových agropodnikatelů a finančních skupin v zemědělství se tak stává obrovským společenským a bezpečnostním rizikem v oblasti potravinové bezpečnosti státu. Ze Slovenska se podle Jaroslava Karahuty stal stát závislý na prodeji rostlinných komodit a živých zvířat do zahraničí a současně stát závislý na dovozu zpracovaných potravin s vysokou přidanou hodnotou. Slovenské zemědělské podniky se stávají snadnou kořistí pro zahraniční investory a finanční skupiny, jejichž programovým cílem není výroba potravin, ale pouze produkce čtyř komodit: pšenice, řepky, kukuřice a ječmene. Jedinou cestou, jak zastavit další propad státu v oblasti rozvoje venkova, produkce potravin a surovin pro výrobu potravin je podle Jaroslava Karahuty masivní podpora rodinných podniků a podpora zemědělských rodinných sdružení orientovaných na produkci a zpracování potravin.

Členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků ČR Eva Svobodová ve svém příspěvku na konferenci připomněla, že obecný úbytek rodinných firem je varovným signálem pro ekonomiku celé střední Evropy. České rodinné podniky často nemají vlastní strategii v hospodářské politice. Ačkoli tvoří rodinné podniky de facto 80 % firem v našem regionu, chybějící systémová a legislativní podpora zejména při předávání podniků mezi generacemi vede podle Evy Svobodové k rostoucímu počtu prodejů firem a ztrátě kontinuity.

Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek seznámil účastníky konference s vývojem uzákonění rodinného zemědělského hospodářství v ČR. Schválená novela zemědělského zákona, která rodinná zemědělská hospodářství definuje, představuje malý, ale důležitý krok v podpoře rodinných farem. Jednu z inspirací pro českou legislativu představoval i slovenský návrh zákona o rodinném podnikání z roku 2012. Klíčovým úspěchem je definice rodinného zemědělského hospodářství, která zahrnuje vazbu zemědělského podnikání na místo bydliště hospodařícího sedláka. Garanci udržitelnosti představuje předávání farem mezi generacemi, jehož podmínky však ještě tuzemská legislativa neobsahuje. „Rodinné farmy představují způsob hospodaření, který reprezentuje veřejný zájem na udržitelném venkově. Ve většině zemí EU je proto lokální rodinná farma se svojí přidanou hodnotou hlavním podporovaným modelem. Uzákonění rodinného zemědělského hospodaření je důležitým prvním krokem, který dává možnost tento model rozvíjet i v ČR. Další kroky ale musí udělat také samotní sedláci, kteří si musí o statut rodinného zemědělského hospodaření požádat. Pomůže to také ukázat reálnou sílu tohoto modelu,“ řekl předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Konference se měl zúčastnit také bývalý polský ministr zemědělství a současný poslanec polského parlamentu Robert Telus. Kvůli parlamentnímu schvalování rozpočtu se však polští hosté museli z konference omluvit, ale situaci v Polsku prezentoval přítomným Jaroslav Karahuta. Polské rodinné farmy mají jako jediné v EU definované svoje postavení přímo v Ústavě Polské republiky. Kromě toho je rodinná farma ze zákona zemědělským podnikem vedeným individuálním farmářem, tedy fyzickou osobou, která je vlastníkem, nájemcem nebo uživatelem zemědělské půdy s rozlohou nepřesahující 300 hektarů. Farmář musí mít příslušnou zemědělskou kvalifikaci a bydliště na území Polské republiky. Rodinné farmy tvoří více než 90 % všech zemědělských podniků v Polsku a představují tak nejen ekonomický, ale i kulturní základ venkovské krajiny.

Strategii podpory rodinného podnikání v Maďarsku představil Viktor Nagy ze zemědělské organizace Magosz, který zastoupil pozvaného předsedu této organizace a místopředsedu maďarského parlamentu Istvána Jakaba. Rodinné farmy hospodaří přibližně na polovině rozlohy zemědělské půdy v Maďarsku a celkový počet zemědělských subjektů tohoto typu přesahuje 240 tisíc. To je ve srovnání s ČR a její výměrou v podstatě téměř desetinásobně více a jasně tak potvrzuje, že dostatek menších lokálních farem je zárukou větší potravinové soběstačnosti i bezpečnosti. Na podporu rodinných farem byl v Maďarsku před několika lety přijat samostatný zákon, který jim umožňuje například prioritní přístup k zemědělské půdě. Tamní rodinné farmy byly přitom před časem v podobné situaci jako ty české nyní. Legislativa uznávala jejich existenci, ale registrace podniku jako rodinné farmy nepřinášela žádné konkrétní výhody. Zákon schválený před pár lety přinesl třeba možnosti nastavení smluvních vztahů, které určují, jak se jednotliví členové rodiny zapojují do chodu hospodářství. Současná maďarská legislativa ovšem současně podporuje také předání farmy mezi generacemi a poskytuje další výhody pro lokální nebo mladé zemědělce.

Podle účastníků ukázala konference důležitost společného postupu zemí V4 v oblasti podpory, růstu, stability a významu rodinných podniků a rodinných farem. Ačkoli mají jednotlivé středoevropské státy rozdílnou legislativu, především podpora rodinných zemědělských hospodářství a obdobných podnikatelských modelů orientovaných na produkci a zpracování potravin může zajistit rozvoj venkovských oblastí. Každá další krize, ať už ekonomická nebo zdravotní, může přinést státům rizika nedostatku základních potravin. Trend podpory velkých zemědělských podniků orientovaných na vývoz několika málo surovin, který je patrný v posledních letech na Slovensku i v ČR, pomáhají vyvažovat zbylé dvě země, Polsko a Maďarsko, které mají podporu rodinných farem jako dlouhodobou prioritu bez ohledu na aktuální vnitropolitickou situaci v těchto zemích.

Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR