Ministerstvo zemědělství zásadně nesouhlasí se závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu o podporách do lesnictví

Tisková zpráva — Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) dnes zveřejnil závěry své kontroly lesnických programů Ministerstva zemědělství (MZe). Kontroloři vytýkají MZe, Lesům ČR a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu nesplnění cílů programu či chybné vyplácení dotací. MZe s tímto názorem zásadně nesouhlasí, pokládá výsledky kontrol za formalistické, nezohledňující konkrétní situace a reálné změny, které během let nastaly v lesnictví.

• Dle NKÚ strategické dokumenty MZe neobsahovaly cílový stav, kterého chce resort u jednotlivých programů dosáhnout. MZe nestanovilo potřebnou výši finančních zdrojů či předpokládaný dopad na státní rozpočet.

Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 představuje vizi, dlouhodobé cíle a opatření k jejich dosažení. Pokud chybí kvantifikace cílů, je to proto, že koncepce vznikala v době kůrovcové kalamity, tedy mimořádné situace, ve které byl cílový stav obtížně stanovitelný, protože nebyl např. znám rozsah lesů, které bude třeba obnovit. V takovém případě je vždy účelnější vyčíslit finanční zdroje až podle aktuálních potřeb.

Je naší dlouhodobou zkušeností, že vyjádření víceletých finančních nároků pro naplnění jednotlivých opatření nezaručuje jejich skutečné přidělení. To je vždy až výsledkem každoročního jednání o státním rozpočtu.

• Jednou z hlavních priorit EU i ČR je podpora adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu. NKÚ uvádí, že MZe se rozhodlo financovat takto zaměřený program výhradně z národních zdrojů, avšak kvůli následným úsporným opatřením ve státním rozpočtu program bez náhrady zrušilo. Nevyužitím možnosti čerpat prostředky ze zdrojů EU a neuskutečněním programu ohrozilo MZe plnění strategického cíle v oblasti klimatu.

MZe v žádném případě neohrožuje plnění strategického cíle, protože dlouhodobě vytváří a poskytuje podpory na adaptaci lesních ekosystémů na klimatickou změnu. Konkrétně jde o obnovu lesních ekosystémů listnatými dřevinami a jedlemi, výchovu mladých lesních porostů, podporu těžebních technologií šetrných k lesní půdě, ponechávání těžebních zbytků v porostech pro zlepšení stavu lesních půd. Na tyto podpory vydává MZe přibližně 3 miliardy korun ročně ze státního rozpočtu. MZe však k tomuto účelu použilo i zdroje EU v rámci Národního plánu obnovy. V letech 2021-2023 bylo z opatření Budování lesů odolných vůči změně klimatu takto vyplaceno zhruba 7,5 miliardy korun.

EU v oblasti adaptace na změnu klimatu nestanoví žádné kvantitativní cíle a MZe je tedy ani nemohlo ohrozit.

• NKÚ tvrdí, že MZe plánovalo v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2024 (PRV) zalesnit 920 hektarů zemědělské půdy, aby rozšířilo plochu lesů pohlcujících uhlík. Místo toho se však podařilo osázet jen 215 hektarů půdy, která byla převedena ze zemědělské na lesní.

Původně stanoveného cíle nebylo možné dosáhnout, protože se zásadním způsobem změnila legislativa a podmínky pro zalesňování. Změna zalesňování v roce 2018 zpřísnila požadavky na kvalitu a množství melioračních a zpevňujících dřevin, tudíž nebyl dostatek potřebných sazenic. Situaci ještě zhoršila kůrovcová kalamita, kdy bylo nutné navýšit těžbu, primárně zalesňovat holiny a pro zalesňování zemědělské půdy nezbylo dost pracovní síly a techniky. Vzhledem k těmto skutečnostem požádalo MZe Evropskou komisi (EK) o zmírnění cílové hodnoty zalesnění zemědělské půdy. EK však žádosti nevyhověla. Proto cíl, stanovený však za úplně jiných okolností, nebylo možné reálně splnit.

• Podle NKÚ údajně MZe poskytlo pomoc na odstraňování povodňových škod v rozporu s programovým dokumentem schváleným EK. Dokument stanoví, že mezi povodní a podáním žádosti o dotaci smí uplynout maximálně 2 roky, MZe však tuto lhůtu prodloužilo na 3 roky.

Kvůli zpoždění legislativy byl příjem žádostí o dotaci odložen o jeden rok, na rok 2016. Proto MZe umožnilo prodloužení lhůty mezi vznikem škody při povodni a podáním žádosti. Tuto změnu zástupci MZe konzultovali na Monitorovacím výboru, mezi jehož členy patří i zástupci EK. Zástupci EK mohli kdykoliv vyjádřit se změnou nesouhlas. To se však za celé programové období nestalo.

• NKÚ považuje za chybu schválení dotací pro dva projekty na opravu lesních cest po povodni ve výši 9,78 milionů korun. Podle NKÚ Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) umožnil, aby se za dotace opravily nejenom škody po povodni, ale zároveň se i technicky vylepšil technický stav původních cest. To je dle NKÚ nehospodárné, neúčelné a porušuje to rozpočtovou kázeň.

Dle MZe nemůže jít o neúčelně vynaložené veřejné prostředky, když při rekonstrukcí vznikly cesty s lepšími parametry. Při opravách byly totiž cesty nejen uvedeny do původního stavu, ale navíc k nim byly postaveny nové propustky a svodnice. Při případné další povodni tak budou cesty lépe chráněny před poškozením, což je dle MZe účelné i hospodárné. Naopak, pokud by šlo o prostou opravu, tzn. cesta by byla uvedena do původního stavu před povodní, je reálné, že by při další povodni došlo k opětovnému poškození a cesta by byla znovu znehodnocena. Rovněž SZIF zásadně nesouhlasí se závěrem NKÚ a upozorňuje, že součástí lesní cesty jsou nyní nové prvky, které nelze v projektu vynechat. Bez jejich vybudování by lesní cesta nesplňovala technické požadavky.

• NKÚ tvrdí, že zjistil nedostatky v účelnosti vynaložených peněžních prostředků v Lesích ČR.  Původní plán vybudovat 17 suchých nádrží k zachycení srážek a povodňových průtoků byl před vydáním stavebního povolení zredukován na 12 nádrží. Skutečně vybudovány byly pouze čtyři nádrže, dvě nádrže jsou navíc zarostlé náletovými dřevinami, což omezuje jejich funkčnost.

Lesy ČR neporušily žádné z pravidel, ke kterým byly zavázány, tedy ani pravidla hospodárnosti a účelnosti. Lesům ČR nebyly uloženy žádné sankce. V dané lokalitě se historicky nacházelo 17 nádrží. Vzhledem ke změně klimatických podmínek (vodohospodářských poměrů) a ekonomické efektivnosti vynaložených prostředků byly zrealizovány 4 nádrže. Tyto nádrže zadrží polovinu původně plánovaného objemu vody, který odpovídá vodohospodářským poměrům dané lokality. Náletové dřeviny jsou pravidelně odstraňovány a na retenci a zadržování vody nemají vliv. V době přípravy a realizace projektů byly Lesy ČR vázány platnou legislativou a relevantní dokumentací programu. Kritéria hodnocení hospodárnosti a účelnosti projektů u kontrolovaného příjemce, Lesů České republiky, s.p, tak jak je uvádí NKÚ, nebyla Lesům ČR v době přípravy a realizace projektů známa. Nebyla tedy pro žadatele/příjemce podpory relevantní.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství