SZIF rozděluje evropské i národní zemědělské dotace, funguje už 25 let

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který vznikl před čtvrt stoletím, 11. srpna 2000, je státní agentura, zřízená zvláštním zákonem, která rozděluje dotace z Evropské unie i národních zdrojů, které jsou určené zemědělcům, ale také potravinářům nebo lesníkům. Fond ročně spravuje finance v hodnotě 35 až 42 miliard korun, většina prostředků pochází z evropských fondů.

Loni SZIF mezi zemědělce rozdělil 41,2 miliardy korun v rámci takzvané Společné zemědělské politiky EU. Je to o 10,3 miliardy více oproti roku 2023, kdy fond vyplatil 30,9 miliardy Kč. Nejvíce peněz, 25 miliard Kč, šlo loni na přímé platby, které zvyšují ziskovost zemědělské činnosti a vyplácí se na plochu obhospodařované půdy nebo chov hospodářských zvířat. V národních dotačních titulech SZIF loni vyplatil 2,9 miliardy korun, meziročně o miliardu méně.

SZIF tvoří pražské centrální pracoviště a sedm regionálních odborů – Praha, České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Olomouc a Opava. Generálním ředitelem fondu je od prosince 2022 Petr Dlouhý.

Největší část dotací vyplácených zemědělcům dlouhodobě tvoří takzvaná platba na plochu (SAPS), na kterou má nárok každý, kdo obhospodařuje minimálně jeden hektar zemědělské půdy, celková částka pro žadatele je odvozena od rozlohy hospodářství.

Fond vznikl v roce 2000 během příprav na vstup České republiky do Evropské unie, částečně převzal agendu Státního fondu tržní regulace v zemědělství (SFTR), kromě toho se ale stal i zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. V roce 2004, kdy se ČR stala členkou unie, získal fond akreditaci jako platební agentura pro výplatu dotací ze Společné zemědělské politiky EU, na starosti má i podpory v rámci Společné rybářské politiky nebo Programu rozvoje venkova.

Zemědělské dotace se rozdělovaly už před vstupem České republiky do Evropské unie i před ustavením SZIF. Například v roce 1990, kdy ještě "dobíhal" dřívější systém, dosahovaly dotace ze státního rozpočtu dokonce 24,4 miliardy korun, o rok později jejich objem prudce klesl na 6,9 miliardy. Po radikálním snížení úrovně subvencování zemědělství činila státní podpora ročně pět až deset miliard korun. Dotační politika byla začátkem 90. let zaměřená především na podporu restrukturalizace a privatizace.

Dotační pravidla se postupně měnila a počet dotačních titulů se výrazně snížil. Ministerstvo zemědělství dotační tituly výrazně zredukovalo například v roce 1994, kdy je zaměřilo především na útlumový program (tedy zalesňování a zatravňování do té doby obdělávaných ploch) nebo na zlepšování genetického potencionálu hospodářských zvířat a plodin. Po vstupu od EU se podoba dotací postupně ustálila v nynější podobě i objemu, suma vyplacená v rámci Společné zemědělské politiky EU se v posledních 15 letech pohybuje kolem 35 až 40 miliard korun.