Lesy v České republice se loni opět rozrostly. Statistiky za rok 2024 dosvědčují dlouhodobý příznivý vývoj i rekord v přirozené obnově

Tisková zpráva — Plocha lesů v ČR se loni rozrostla o nových 1 375 hektarů. Obnoveno bylo přirozenou cestou nebo výsadbou téměř 42 tisíc hektarů lesů. Třetím rokem po sobě byla obnovená plocha větší než nově vzniklé holiny. Lesníci vysadili 159,7 milionů sazenic listnatých i jehličnatých stromů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a také z resortních statistik ministerstva zemědělství (MZe).

V loňském roce se lesy v ČR rozrostly a zvýšila se jejich druhová pestrost. Třetím rokem po sobě byla obnovená plocha lesa větší než nově vzniklé holiny a pokračoval tak příznivý trend snižování celkové výměry holin po kůrovcové kalamitě – v roce 2024 o 26,6 % na 41 077 hektarů.  Pro budoucnost lesů je přínosné, že se rekordně zvýšil podíl přirozené obnovy lesů, tedy, že nové stromky vyrostly ze semen pod mateřským porostem.

„V roce 2024 výrazně narostla přirozená obnova, a to o třicet procent ve srovnání s předešlým rokem. V řeči čísel stoupla o 2 881 hektarů na rekordních 12 447 hektarů. To zpravidla svědčí o dobré vitalitě porostů a jejich zdárném přizpůsobení se prostředí. Znamená to rovněž, že přirozená obnovovací funkce lesů je na velké části naší republiky v pořádku,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Na přirozenou obnovu lesních porostů přispělo MZe, v letech 2022 až 2024 částkou 358 milionů korun, a to za vhodnou péči o přirozeně obnovený porost.  

„Plocha obnovená sadbou a síjí dosáhla loni 29 494 hektarů. Při výsadbě lesů se spotřebovalo 159,7 miliónů sazenic, z toho 58 % listnáčů. Z jehličnatých dřevin se nejvíce sázel smrk ztepilý a borovice lesní, z listnatých buk lesní, dub zimní a dub letní. Ministerstvo na výsadbu poskytuje dotace, vyšší sazbu dostávají vlastníci lesů za meliorační a zpevňující dřeviny, tedy za listnáče a jedli bělokorou,“ řekl náměstek MZe pro lesní hospodářství, Patrik Mlynář.

Zatímco přirozená obnova loni stoupla, plocha obnovené sadbou a síjí loni v meziročním srovnání klesla o 5 728 hektarů (-16,3 %) na 29 494 hektarů. V letech 2022 až 2024 poskytl rozpočet MZe na výsadbu dřevin více než 3, 8 miliardy korun, například na nákup sazenic nebo práce. Nejvíce se v roce 2024 zalesňovalo v Kraji Vysočina (6 833 hektarů), což znamená 23,2 % celkového zalesňování v ČR.

Objem těžby, která je nutná kvůli napadení dřeva dřevokazným hmyzem nebo přírodním kalamitám (tzv. nahodilá těžba), klesla z 11,034 miliónů m3 v roce 2023 na 8,019 miliónů m3 v roce 2024. Nahodilá těžba představovala v loňském roce 45 % celkové těžby dřeva. Odeznívání kůrovcové kalamity se projevilo tím, že zatímco dříve jasně převládala nahodilá těžba způsobená hmyzími škůdci (především kůrovcem), v roce 2024 zaujala po osmi letech až druhé místo po těžbě způsobené větrem a sněhem. Hmyzí škůdci se na nahodilé těžbě podíleli zhruba 30 %, zatímco vítr a sníh 49 %.

„Díky tomu, že kůrovcová kalamita je na ústupu, mohou se lesní hospodáři více věnovat výchově lesních porostů. Od roku 2020 se soustavně zvyšuje rozsah prořezávek i probírek. Lesní hospodáři tím dohánějí dluh, který vznikl na vrcholu kůrovcové kalamity, kdy museli přednostně těžit napadené stromy. Výchova lesních porostů je přitom zásadním adaptačním opatřením na změnu klimatu, protože správná hustota porostu zvyšuje jeho odolnost proti suchu i stabilitu proti větru. V letech 2022 až 2024 jsme na tyto zásahy přispěli celkovou dotací 826 milionů korun,“ řekl náměstek Patrik Mlynář.

K příznivým trendům patří, že se opět meziročně snížil vývoz surového dříví (jehličnaté a listnaté kulatiny, vlákniny a paliva), a to o 1,426 milionů m3 (28 %) na 3,717 milionů m3. Bylo tedy vyvezeno zhruba 21 % vytěženého dříví (zatímco v roce 2023 to bylo 28 %). Znamená to, že se více domácího dřeva spotřebuje a zpracuje na pilách v ČR. Na základní zpracování dříví lesníci dostávají dotace ze Strategického plánu společné zemědělské politiky. Celkově je pro období 2023 až 2027 na technologické investice v lesním hospodářství a základní zpracování dřeva připraveno 50 milionů eur (tj. přibližně 1,2 miliardy korun).

Zároveň se zvýšil dovoz surového dříví o 801 tisíc m3 (51 %) na 2,371 miliónů m3. Domácí spotřeba surového dříví se zvýšila o 1,541 miliónů m3 (10 %) na 16,461 miliónů m3. Drtivá většina vývozů i dovozů se uskutečňuje s okolními státy (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko).

Karla Mráčková

zastupující tisková mluvčí Ministerstva zemědělství