Polská vláda se přidala k Francii v odporu proti dohodě se skupinou Mercosur

Polská vláda je proti uzavření dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickými státy ze sdružení Mercosur v její současné podobě. Uvedl to dnes polský premiér Donald Tusk. Polsko se tak v odporu vůči této dohodě připojilo k Francii, jejíž ministryně zemědělství Annie Genevardová dnes zopakovala odmítavý postoj. Evropští zemědělci tvrdí, že dohoda je vystaví nepoctivé konkurenci.

Mercosur zahrnuje Brazílii, Argentinu, Bolívii, Paraguay a Uruguay. Brazílie usiluje o to, aby dohoda byla podepsána ještě tento měsíc, kdy končí její předsednictví ve skupině G20, píše agentura Reuters.

Zastánci dohody, mezi které patří například Německo, tvrdí, že díky ní získají nové exportní trhy. Evropští zemědělci však varují, že dohoda je vystaví nepoctivé konkurenci, protože umožní dovoz produktů podléhajících méně přísné regulaci než v EU.

"Nepřijmeme tuto podobu dohody o volném obchodu s jihoamerickými státy, tedy skupinou Mercosur," uvedl Tusk. Upozornil, že Polsko není v tomto postoji osamoceno. Francouzský prezident Emmanuel Macron tento měsíc potvrdil svůj odpor vůči dohodě, když byl na návštěvě Argentiny.

Podle agentury AFP polská vláda dnes schválila oficiální postoj, ve kterém odmítá současnou podobu dohody. Odůvodňuje to obavami o polské zemědělce a o bezpečnost zemědělských produktů.

Francouzská ministryně zemědělství Annie Genevardová dnes před poslanci uvedla, že Paříž dohodu se skupinou Mercosur naprosto odmítá, protože nezaručuje "podmínky pro férovou konkurenci" s francouzskými zemědělci. Podle ní by však bylo "nezodpovědné pro Francii odmítat předem a z principu jakoukoliv dohodu o volném obchodě".

Podle evropských zemědělců by dohoda umožnila dodatečný import 99.000 tun hovězího, 190.000 tun cukru, 180.000 tun drůbežího a milionu tun kukuřice, píše Reuters. Polští zemědělci v sobotu na protest proti dohodě zablokovali přechod na hranici s Ukrajinou Medyka-Šehyni. Proti dohodě už dříve protestovali také zemědělci ve Francii a v Nizozemsku.

Podle tisku by Evropská komise chtěla do konce roku oznámit aktuální podobu dohody, o které se jedná už několik desítek let,. Na rozsahu textu bude záležet procedura schvalování. Pokud se bude týkat výlučně obchodních záležitostí, bude stačit schválení kvalifikovanou většinou členských států v Evropské radě a souhlas Evropského parlamentu; u širší dohody je nutný souhlas všech členských států v Evropské radě a pak ratifikace všemi národními parlamenty a zákonodárnými sbory na stejné úrovni. Podle agentury AP Brusel proto zvažuje rozdělení dohody na dvě části, jejichž ratifikace by postupovala souběžně.