Obránci zvířat chtějí rozšířit kamery na jatkách i do míst s manipulací se zvěří

Obránci zvířat požadují rozšíření kamerového pokrytí na jatkách, což by podle nich snížilo počet případů týrání. Novela veterinárního zákona počítá s kamerovým pokrytím v prostorách určených pro vykládku a přehánění zvířat, obránci ale upozorňují na to, že by se týrání přesunulo do nemonitorovaných částí. Spustili proto kampaň, ve které mohou lidé napsat poslancům, aby podpořili přísnější pozměňovací návrh, se kterým přišly poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Návrh počítá s pokrytím všech prostor jatek, kde se manipuluje se zvířaty.

"V případě zavedení kamer pouze před jatka by se týrání přesunulo do jiných, nemonitorovaných částí, proto ministerský návrh není dostatečným řešením. Navíc z ochrany kamerami vyřazuje králíky, zajíce nebo kuřata. Přitom jeden ze známých případů týrání se odehrál právě na králičích jatkách v prostorách porážky,” uvedl Pavel Buršík z Obránců zvířat.

Pro zavedení kamer ve všech prostorách jatek je také Liga na ochranu zvířat ČR. "Doufáme, že se zlepší chování některých zaměstnanců jatek ke zvířatům jdoucím na smrt. Týrání a hrubé zacházení s jatečnými zvířaty by se kamerovým systémem mělo zavčas odhalit," řekla ČTK předsedkyně ligy Dagmar Kubištová. S přísnějším kamerovým pokrytím jatek souhlasí i organizace Svoboda zvířat.

Podle Nadace na ochranu zvířat mohou kamery pomoci odhalit také nelegální praktiky, jako je například porážka nemocných zvířat nebo falšování původu masa. Záznamy by se podle nadace daly využít i jako vzdělávací nástroj pro školení a zlepšení dovedností v oblasti humánního zacházení se zvířaty.

"Případy týrání se dějí i v dalších místech jatek. Proto není dostačující, aby se týrání zvířat jednoduše posunulo do míst mimo dosah kamer. Takto úzký přístup neřeší problém týrání efektivně," napsaly Kocmanová a Pekarová v návrhu.

Český svaz chovatelů masného skotu ale namítá, že týrání se odehrává zejména při vykládce a navádění zvěře na porážku, zavádět kamerový systém na proces po vykrvení a zpracování jatečného těla by podle svazu nebylo příliš efektivní a týrání to nezamezí. "Náklady na zavedení kamerového systému zpracovatelé přenesou na chovatele, takže to samozřejmě může mít dopad na výkupní ceny," upozornil ředitel svazu Kamil Malát.

Doplnil, že při týrání většinou jde o individuální selhání jedinců, a ne systémovou záležitost spojenou s nedostatečnou kontrolou. "Nevhodné zacházení se zvířaty těsně před porážkou má negativní vliv na kvalitu masa, a tudíž je v zájmu každého zpracovatele zacházet se zvířaty, jak je třeba," uvedl.

Sněmovní zemědělský výbor návrh povinně rozšířit kamerový systém na všechny prostory jatek, kde se manipuluje se zvířaty, a nikoli jen na vykládku, nepodpořil.

Na týrání zvířat na jatkách několikrát upozornil spolek Zvířata nejíme. Ve středu zase zveřejnil tajně pořízené záběry z 12 kravínů, na nichž zaměstnanci zvířata bijí, kopou do nich, mlátí je tyčemi, za řetězy omotané kolem krku je vláčí za traktorem nebo jim sprostě nadávají. Množství zdokumentovaných případů podle spolku dokazuje, že nejde o ojedinělé případy nebo pochybení jednotlivců, ale o běžnou rutinu. Veterináři chystají v dotčených chovech kontrolu.

Za porušení povinností týkajících se provozování kamerového systému, který má stát kolem 200.000 korun na jeden provoz, má novela umožnit uložení pokuty ve stejné maximální výši. V případě zjištění týrání zvířat by mohla být provozovateli jatek uložena pokuta do tří milionů korun. Kamerový systém bude po 30 dnů uchovávat záznam pro případné využití při vyšetřování Státní veterinární správou.

Povinné kamerové systémy na jatkách jsou například v Anglii, Skotsku či Španělsku, kde podle obránců zvířat významně pomáhají snižovat počty případů týrání.

Autor: ČTK