ASZ ČR pomohla prosadit větší dobrovolnost a pestřejší řešení v rámci ekoplateb

Asociace soukromého zemědělství ČR navrhla v rámci nedávných jednání několik podstatných opatření a změn, které pomohly změnit některé zásadní momenty u dosavadního systému ekoplateb. Jejich podoba se bohužel znovu dořešila až se zpožděním a zemědělci dosud neměli jasné informace o tom, jaká budou pravidla, na která se musí připravit už nyní. Na druhé straně je třeba ocenit, že v rámci koaliční vlády došlo k politické dohodě ohledně takových úprav, které jsou mnohem přijatelnější pro zemědělce, a to především ve srovnání s minulou podobou těchto pravidel. Zároveň by dané úpravy měly být přínosné také pro samotnou krajinu.

ASZ ČR celkově upřednostňuje jasný motivační přístup, a nikoli dosavadní detailní nastavení, které s sebou nese riziko formálních porušení. Navrhovala proto dobrovolnost ekoplatby, tedy zrušení stanoveného povinného minima 2 % neprodukčních ploch, jehož nedodržení nyní vedlo k odepření základní platby na plochu. Na druhé straně prosazovala umožnění zvýšení maximálního možného podílu neprodukčních ploch v rámci nadstavbové prémiové ekoplatby na 10 %. Někteří zemědělci totiž sami projevují zájem mít i více nepovinných neprodukčních ploch na svých pozemcích (oproti původním 7 %) a není důvod je v tom nepodpořit.

Zároveň ASZ ČR prosazovala možnost zařazení stávajících i vznik nových krajinných prvků, včetně přilehlých krajinných prvků, do uznatelných ploch pro dotace. Je třeba ocenit, že situaci kolem krajinných prvků, které ministerstvo zemědělství dlouhodobě neřešilo, pomohla odblokovat především aktivita ekologických organizací, zejména Hnutí DUHA, které zajistilo stanovisko z Evropské komise. To ministerstvo využilo k posunu v celé problematice stávajících trvalých krajinných prvků.  Vyjasnil se tak dlouhodobý problém, který bil do očí – sedláci museli paradoxně vykreslovat (vyřazovat) přirozené krajinné součásti svých pozemků a namísto toho, aby je mohli uplatnit do dotací jako svůj přínos ke krajině, byli naopak motivováni k tomu, aby rozorali co největší množství ploch, které teprve poté mohly uplatnit na svůj seznam podporovaných pozemků. To by se nyní mělo změnit tím, že by mohla být započtena naprostá většina možných ploch, včetně přilehlých a vnořených krajinných prvků, které byly v minulosti za celou dobu v LPIS evidovány a doposud ještě existují. Uplatní se také ASZ ČR navrhované výraznější navýšení váhových koeficientů u trvalých ekologicky přínosných ploch.

Na základě letošních zkušeností je totiž zřejmé, že stávající výše váhových koeficientů je zcela nedostatečná a neodpovídající. Je zkrátka zapotřebí, aby bylo prosazeno maximální zvýhodnění těch nejefektivnějších ploch, které jsou zároveň náročné na zakládání a údržbu, tedy zejména zmíněných krajinných prvků a dále například i nektarodárných biopásů. ASZ ČR požaduje také zápočet nově zaváděných povinných protierozních opatření do neprodukčních ploch s odpovídajícím koeficientem.

V druhé polovině července ministr zemědělství Marek Výborný informoval zemědělskou veřejnost o současném stavu vyjednávání. K nastavení „Základní celofaremní ekoplatby“ od roku 2025 bylo zapotřebí upravit evropský právní rámec týkající se Společné zemědělské politiky. To bylo přijato letos v květnu. Kromě jiného se také navíc proměnily požadavky k tématu neprodukčních ploch. Ministerstvo zemědělství navrhlo úpravy národních podmínek. Výsledkem tohoto vyjednávání je nastavení, které se snaží o kompromis mezi evropskými a národními požadavky.

Co se týče požadavku na povinnou neprodukční plochu, bude se jednat nově pouze o 5 % výměry orné půdy oproti původně schváleným 7 až 10 %. U struktury neprodukční ploch se nově také již nepočítá s limitem, který by uváděl minimální požadavek na úhory nebo krajinné prvky. Bude zavedeno omezení pro maximální podíl plochy meziplodin, přičemž se bude jednat o 60 %, a to po zohlednění přepočítacího koeficientu. Přepočítací koeficient u meziplodin bude snížen na 0,3, což je původní hodnota z roku 2023 a z let předchozích. Dusík vázající plodiny budou mít nižší přepočítací koeficient, a sice pouze 0,5. Zároveň bude upraven také přepočítací koeficient pro krajinné prvky v hodnotách 1 - 2. Určí jej biodiverzitní přínos daného krajinného prvku. Ministerstvo zemědělství přislíbilo rovněž prosazování navýšení přepočítacího koeficientu (na hodnotu 1,5), který se týká nektarodárného úhoru. Je důležité poznamenat, že změny byly projednány na národní úrovni, ale ještě zbývá prosadit je na úrovni Evropské komise.

Ministerstvo zároveň informovalo, že se nadále zabývá tématem krajinných prvků obecně. Cílem je dospět k takovému nastavení, které by vzalo v potaz nově rovněž „vnější krajinné prvky“, a jedním z výsledků současných jednání by měla být i pravidla pro začlenění možnosti údržby krajinných prvků do ekoplatby. Na podzim bude spuštěn nový titul, který bude spravovat ministerstvo životního prostředí a který bude zaměřen na podporu budování krajinných prvků.

ASZ ČR také důrazně odmítá navrhované přesměrování části současných peněz v rámci základní ekoplatby na novou zvláštní podporu tzv. udržitelného hospodaření se živinami, tj. pouze s N a P. Tento opět nově navrhovaný model je totiž obrovsky administrativně náročný, nesystémový a pro praxi naprosto zbytečný. Ve svém důsledku může naopak přinést intenzifikaci některé zemědělské produkce, což určitě není smyslem ekoplatby, natož v prémiovém režimu. Na tuto platbu navíc například nemohou dosáhnout ekologičtí zemědělci, kteří nehnojí průmyslovými hnojivy, což jde proti základnímu smyslu ekologických opatření.

ASZ ČR současně stále požaduje a vytrvale připomíná, že je třeba zavést zastropování plateb, které by mohlo přinést nezanedbatelnou část peněz tam, kde je to potřeba. Tyto finance by mohly skutečně pomoci zemědělskému sektoru jako celku, a nikoliv jen vylepšit účty několika málo velkopodnikatelům. Jde o to, aby byly ušetřené finance ze zastropování převedeny například na motivační navýšení plateb za biopásy a nadstavbová schémata, které by pak mohlo využít větší množství hospodářů. ASZ ČR si totiž uvědomuje, že návrhy mohou přinést zvýšenou finanční náročnost, ale finance navrhuje doplnit ze zmíněného zastropování dotací. ASZ ČR rovněž prosazuje zvážení doplnění rozpočtu na nadstavbová opatření z resortu ministerstva životního prostředí. Výrazným tématem je pro ni také zavedení kompenzační platby v ochranných pásmech vod, kde mnozí zemědělci hospodaří.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR

Ing. Jan Štefl, místopředseda ASZ ČR