Dluh současné vlády (a nejen jí) vůči sedlákům v oblasti pozemkového práva

Zemědělská půda je nezbytnou součástí nejenom agrárního sektoru, ale jedná se rovněž o důležitou strategickou oblast pro stát jako celek. Z toho důvodu je důležité, aby vláda koncepčně a efektivně nastavila také podmínky týkající se pozemkového práva. Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR překládá pětici konkrétních návrhů týkající se budoucího zacházení se zemědělskou půdou. Jsme přesvědčeni o tom, že trávit čas debatami o demonstracích a bavit se pouze o dalším navyšování rozpočtu v sektoru bez jeho jakýchkoli změn, nemůže vést k žádným pozitivním výsledkům. Očekáváme proto, že ministr zemědělství a celá koaliční vláda se budou raději více zaměřovat na systémová opatření a právě například opatření týkající se půdy a její dostupnosti či zdanění, což patří mezi naprostý základ, který by měli odpovědní politici řešit.

Prvním jasným požadavkem je zajistit, aby nemohlo na obcích docházet k dalšímu navýšení koeficientu u již tak výrazně navýšené daně z nemovitostí u zemědělské půdy. Předsednictvo ASZ ČR upozorňuje na podrobnosti týkající se této změny, která má platit od 1. ledna 2025. Kvůli změně koeficientu a současné dikci zákona by obce mohly dále navyšovat daň u zemědělské půdy, a to podle § 12 odst. 2, který stanovuje koeficient v rozmezí 0,5 až 1,5 na tyto skupiny nemovitých věcí: 1) vybrané zemědělské pozemky (sem spadají pozemky orné půdy, vinic, zahrad, ovocných sadů a chmelnic); 2) trvalé travní porosty; 3) nevyužitelné ostatní plochy. Důležité je, že se jedná o koeficient pro skupinu nemovitých věcí, který se totiž musí stanovit pro danou skupinu pozemků v katastru jako celek. Považujeme za potřebné v zákoně zajistit, aby obce již nemohly navyšovat svůj rozpočet dalším zvýšením daní ze zemědělské půdy a mohly hýbat s tímto koeficientem pouze směrem dolů.

Zadruhé, navrhujeme pracovat na úpravě podmínek zdanění daní z příjmů u některých prodejů zemědělských pozemků s cílem pomoci zlepšit situaci zemědělců v jejich podnikání. Ovšem na druhou stranu by tyto úpravy musely být doplněny o podmínky, které by vyloučily možné spekulativní obchody s půdou. Naší snahou (představou) pro zlepšení podmínek obhospodařování zemědělské půdu na skutečně vlastních pozemcích je, že předmětem daně z příjmů by tedy například neměl být prodej pozemků, pokud jsou zemědělské pozemky prodány dříve než po uplynutí stávajícího časového testu v délce deseti let, pokud se tak děje mezi aktivními zemědělskými podnikateli (tato lhůta by měla být v těchto případech podstatně zkrácena a případně spojena s jinou podmínkou – např. min. doby hospodaření v místě, apod.). Současná úroveň daňového řešení spočívající v časovém testu 10 let, během kterého nedochází k prodeji pozemku, je nedostačující a zbytečně brzdí potřebné výměny zemědělských pozemků především u soukromě hospodařících zemědělců, kteří se ani po 35 letech úplně nedostali ke svým pozemkům.

Třetím požadavkem, který navazuje na předchozí bod, je lépe nastavit pravidla a pojetí daně z příjmu ze směny zemědělsky využívaného pozemku. Tento návrh navazuje na usnesení Rady ASZ ČR z jara tohoto roku – sedláci se shodují na požadavku zrušení daně z příjmů v případech, kdy dochází ke směně pozemků za účelem optimalizace zemědělského podnikání alespoň jednoho či obou subjektů, kteří se na směně zemědělsky využívaných pozemků dohodli. Stát by rozhodně neměl chtít vybírat peníze za to, že se vlastníci mezi sebou domluví na směně parcel, které směřují ke kvalitnějšímu a pečlivějšímu zemědělskému hospodaření. 

Čtvrtý návrh ASZ ČR se týká státní půdy, u níž se bude brzy rozhodovat o jejím využití – ze strany státu totiž bude nově nabídnuto k pronajmutí 60 tisíc pozemků. Způsob jejich využití bude důležitým tématem nadcházejících měsíců. Pro stát by nemělo být jediným klíčem, podle něhož rozhoduje o potenciálních nájemcích pouze to, kolik na pachtu státní půdy vydělá, ale mělo by jej zajímat i to, jak získat a podpořit nové zájemce o zemědělství. Jsme přesvědčeni o tom, že pokud se v katastru objeví nový zájemce o hospodaření, měla by pro něj existovat přednostní šance k získání užívání nebo pachtu státní půdy. Není žádný důvod, aby na této půdě donekonečna podnikaly stále stejné subjekty, které často trvale a v některých případech jistě i neoprávněně od devadesátých let na státních pozemcích do současnosti hospodaří. Dále by měl stát umět jasným opatřením upřednostnit zemědělce, kteří trvale hospodaří v daném území, protože je zde větší předpoklad, že bude o tuto půdu pečováno s větší péčí a se znalostí místních podmínek.

Pátým návrhem je umožnit zemědělcům ve veřejných elektronických systémech vidět, kde přesně se nalézá státní půda k zemědělskému využití a v jakém rozsahu a celkově by byla užitečná analýza stavu daného pozemku, tedy i informace o tom, jaká je průměrná velikost, zda se jedná o podílové vlastnictví a podobně, a zejména aby její využití bylo právě nasměrováno na podporu mladých zemědělců a lokálně hospodařících farem. Zemědělské využívání půdy totiž není pouze jedním z mnoha podnikatelských záměrů, ale vzhledem k nutnému zvyšování potravinové bezpečnosti se jedná o strategickou oblast, kterou by státní politika neměla podceňovat.

V současné době přitom velmi rychle pokračuje nebezpečný trend posledních let: malí, nehospodařící vlastníci dostávají dennodenně nabídky na odkup půdy od různých firem, překupníků a investičních společností, a pokud nebudou mít do budoucna stále jasno, kde vlastně svůj pozemek přesně mají, a nebudou ho mít ani přístupný (navíc se zvýšenou daní z nemovitosti v rámci konsolidačního balíčku), pak všechny tyto okolnosti jen rapidně zvýší další pravděpodobnost skupování a další koncentraci pozemkového vlastnictví do subjektů, které jsou zcela odtržené od daného venkovského prostoru.

Zmíněné náměty k úpravě pozemkové politiky pravděpodobně budou potřebovat vyjasnit veškeré další otázky a musí se právně dopracovat, nicméně v posledních měsících jsme některá tato témata již prezentovali politickým zástupcům ve vládní koalici. Celkově je cílem ASZ ČR pomoci tomu, aby využívání pozemků bylo usnadněno pro všechny lokálně zakotvené zemědělské podniky. Mělo by se jednat o soubor opatření, která mohou skutečně prospět nejen klasickým zemědělcům v jejich současném fungování, ale také motivovat i nové zájemce o podnikání v zemědělství, což naše země nepochybně potřebuje. Mělo by tedy být zadáním nejen pro pozemkový úřad, pro ministerstvo zemědělství či ministerstvo financí a celou vládu, aby společně začaly systémově řešit tato dosavadní nevhodná nastavení (nejen) u zemědělské půdy. Bylo by ale také dobře, pokud by v dnešní hodně rozbouřené atmosféře alespoň některá tato témata oslovila i další zástupce zemědělských nevládních organizací, abychom dokázali alespoň v některých oblastech více společně pracovat na zlepšení podmínek pro většinu zemědělců v ČR.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR