ASZ ČR k manipulacím o redistributivní platbě

Asociace soukromého zemědělství ČR opakovaně doložila, že nastavení redistributivní platby je funkčním krokem pro celé české zemědělství. Během nedávných jednání s politickými představiteli vyšlo najevo, že případné změny v redistributivní platbě nemají reálnou oporu v koalici. Opakované zpochybňování tohoto opatření tak jen plýtvalo časem, který mohl být využit na zatím nevyjasněné otázky týkající se českého agrárního sektoru. Přesto Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR, opět vytáhl do boje proti této podpoře, a to prostřednictvím polopravd a podivných výkladů čísel. Jde o natolik závažné manipulace, že na ně musíme zareagovat, ačkoli je nabíledni, že by na ně měl reagovat zejména Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) jakožto garant čísel a analýz v zemědělském sektoru, od kterého očekáváme, že by měl ze své působnosti veřejnosti jasně ozřejmit, jak to ve skutečnosti (nejen) s nastavením této platby je. 

Martin Pýcha zveřejnil komentář s názvem „Opakovaná lež se nestane pravdou“ (Zemědělec 9/2024, s. 12). Uvádí v něm, že data ÚZEI potvrdila varování Zemědělského svazu – že změny ve Strategickém plánu, a tedy i v nastavení redistributivní platby budou mít negativní dopad na středně velké zemědělské podniky. Pýcha zdůrazňuje, že zástupce ASZ ČR byl na prezentaci těchto dat, a věděl tak o neblahých dopadech na produkční zemědělce – navzdory tomu podle Pýchy prý ASZ ČR prosazuje opačné stanovisko.

V argumentaci pana Pýchy se však objevuje řada dalších zavádějících tvrzení. Mimo jiné z jeho textu vyplývají následující teze: 1) redistributivní platba má negativní dopady na středně velké podniky; 2) neplatí výhodnost pro velké podpory, které využívají velké podniky; 3) redistributivní platba je špatně nastavena a neblaze ovlivní tuzemskou zemědělskou produkci. Nyní krátce okomentujeme jednotlivé body, které mají podle pana Pýchy zpochybnit oprávněnost současného nastavení tohoto evropsky povinného nástroje k podpoře menších subjektů. V polemice s panem Pýchou nabízíme následující tři teze:

1) Redistributivní platba nepoškodí středně velké statky

ASZ ČR trvá na tom, že redistributivní platba nebude negativně dopadat na středně velké zemědělské podniky. Z principu toto opatření ani takový vliv na středně velké podniky mít nemůže – jedná se o platbu na prvních 150 hektarů, přičemž využití této platby se odvíjí od velikosti podniku. Logicky má pak takto nastavená redistributivní platba nejznatelnější dopady na podniky největší velikosti – její objem se snižuje v závislosti na velikosti podniku. Podle odhadů ASZ ČR bude mít tato platba na ekonomiku středně velkých podniků spíše neutrální vliv, přičemž prospěšný vliv se jednoznačně projeví u malých statků a mikropodniků, a to byl také hlavní cíl celého opatření.

Domníváme se rovněž, že redistributivní platba (a související opatření) ovlivní celkovou příjmovou úroveň u malých statků tak, že se bude jednat o zvýšení nejspíš v řádu několika jednotek procent. Navíc doplňková redistributivní platba bude mít efekt především v rámci zemědělských příjmů, přičemž lze predikovat, že doplňková redistributivní platba 23 % dopomůže spíše k vyváženosti příjmů mezi jednotlivými kategoriemi podniků. Připomínáme, že platba je vyplácena úplně všem podnikům, tedy i těm nad 150 hektarů, což je v jiných zemích naprosto nevídané. Toto řešení také ASZ ČR již od počátku plně a ve prospěch všech podniků podporovala.

2) Velikost podniku dopomáhá k větším dotacím

Další argument pana Pýchy se soustředí na prokázání toho, že neplatí „nastavení výhodnosti pro velké podpory pro velké zemědělce“. Tedy, že velké podniky vlastně nemají větší podporu, přestože mají menší rentabilitu díky orientaci na citlivé komodity. Nicméně investiční náročnost podniků může naznačit zásadní informaci: malé podniky musí vynaložit výraznější investiční výdaje přepočtené na plochu. Podstatné také je, že v kategorii menších statků nedochází k čerpání zejména investičních podpor tak často jako v kategorii velkých podniků, kde podpory čerpá v širokém spektru naprostá většina farem. ASZ ČR předpokládá, že průměrně velké hospodářství v kategorii velkých podniků je schopné vyčerpat vyšší částku provozních i investičních podpor než průměrně velký nebo malý statek spadající do kategorie malých podniků.

3) Redistributivní platba je užitečné opatření

Odlišné nastavení redistributivní platby s jejím rozšířeným vyplácením až na cca 500 ha navrhované panem Pýchou, čili takové, které by zvýšilo počet prvních hektarů, na které je platba vyplácena, by nejmenší velikostní kategorii zásadně snížilo příjmy – ty by byly naopak přesměrovány k velkým a především velmi velkým podnikům. Pokud by se totiž navýšil počet prvních hektarů, na které je poskytována redistributivní platba, finance by se pouze rozdrobily na větší plochu a žádné velikostní skupině podniků by nepřinesly skutečný užitek. Pro malé podniky by se platba na hektar totiž výrazně snížila a pro střední by se jednalo jenom o zanedbatelné navýšení částky v kontextu všech ostatních dotací a podpor. A pokud se chceme bavit o situaci středně velkých podniků, je třeba především identifikovat skutečné důvody jejich dnešní situace a současně je zapotřebí se soustředit na opatření, která by těmto podnikům mohla skutečně reálně pomoci. Jako funkční řešení situace středních podniků se přitom ukazuje jednoznačně zastropování na určité výši všech dotací, jak ASZ ČR dlouhodobě zdůrazňuje a poukazuje přitom na podobná funkční opatření ze zahraničí a především z celé EU. Především pak zastropování  přímých plateb přinese nejenom samotné navýšení základní platby BISS s požadovaným efektem pro podniky s výměrou až okolo 2 000 ha, ale také navíc přispěje i výrazně k omezování trendů skupování především středních zemědělských podniků různými i nezemědělskými investory v České republice. ASZ ČR proto podporuje rozumnou výši hektarové výměry, od které by se uplatňovalo toto opatření, aby nezasáhlo většinu středních podniků a je zde připravena k diskusi.

Předsednictvo ASZ ČR písemně požádalo ministra zemědělství a také ÚZEI, aby byla zveřejněna relevantní a dostupná data k této problematice, aby bylo zamezeno nejasnostem a aby nebylo možné šířit nepřesné informace o opatření, které je ve skutečnosti prospěšnou změnou pro celé české zemědělství.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR

Ing. Jan Štefl místopředseda ASZ ČR

Jan Staněk, místopředseda ASZ ČR