Chovatelé ovcí a koz o budoucnosti chovatelství

Chovatelé ovcí a koz patří k důležitým tvůrcům českého zemědělství a krajiny. V posledních letech se potýkají s řadou potíží a povinností, ať už je to náročná byrokracie, přítomnost vlků či vyjasňování dotačních pravidel. Také s ohledem na tyto otázky uspořádal Svaz chovatelů ovcí a koz (SCHOK) už šestadvacátou mezinárodní konferenci, na níž se jednalo o aktuálních tématech a budoucích plánech v oblasti chovatelství. Letos se setkání uskutečnilo 3. a 4. listopadu v Koutech u Ledče nad Sázavou a zúčastnilo se jej vyjma farmářů z Čech a Moravy také několik zástupců slovenských a dokonce srbských chovatelů.

Dotační podmínky, soběstačnost českého zemědělství, rozvoj venkova a s tím spojené investice jsou témata, která určují současný stav českého chovatelství. Pavel Hakl, zástupce ministerstva zemědělství, představil plány a možnosti ministerstva v blízké budoucnosti, včetně detailů k zákonu o plemenářství a s ním spojených dotací. Srovnání s finanční podporou chovatelů na Slovensku nabídl Igor Němčok, předseda ZCHOK na Slovensku. Farmářský chov ovcí a koz v Chorvatsku a Srbsku přiblížil zahraniční host, Miroslav Budinski – ačkoli se tamní krajina v lecčems zásadně liší, místní chovatelé se musí vyrovnávat s obtížemi, které jsou podobné těm tuzemským. Vstupování kapitálu, který nijak nesouvisí se zemědělstvím, a jeho zasahování do zemědělské ekonomiky je problémem, který se projevuje napříč evropským prostorem. Proto je podstatné vyjednávat na politické úrovni výraznější podporu malých a středně velkých zemědělců.

Právě lokální a generačně zakotvené farmaření vyzdvihl Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), jejíž je SCHOK členskou organizací. Ve svém projevu představil hlavní úspěchy ASZ ČR za poslední měsíce. Ačkoli vláda prozatím neplní programová prohlášení, řada pozitivní změn se podařila uskutečnit. Mimo jiné byla prosazena redistributivní platba určená počtem hektarů, přičemž tyto finance by měly farmářům doputovat do konce tohoto roku. Dalším úspěšným krokem je novela zákona o myslivosti, do níž bylo zařazeno šest bodů, které ASZ ČR prosazovala.

V této souvislosti Šebek připomenul i posun v újmové vyhlášce, která by měla usnadnit náhrady pro farmáře hospodařící v oblastech s výskytem vlka. Konkrétně tato vyhláška umožní lepší čerpání náhrad za ztížení pastvy hospodářských zvířat. Šebek rovněž zdůraznil, že během jednání týkajících se vlčích smeček ASZ ČR podporuje odborná stanoviska zastávaná SCHOKem. Tyto jednotlivé posuny jsou výsledkem dlouhodobé snahy ASZ ČR vykonávat systematickou činnost v různých pracovních skupinách a zastávat zájmy menších farmářů a rodinných hospodářství na nejvyšší politické rovině.

Z toho důvodu byl v rámci pracovní komise představen na ministerstvu zemědělství konkrétní koncept podpory rodinných farem. Jeho zavedení by znamenalo zjednodušený režim pro sedláky, kteří by mohli snáze prodávat „ze dvora“ nebo v rámci blízkého okolí. S tím souvisí i apel ASZ ČR na zastropování dotací: supervelké podniky či holdingy s výměrami v desítkách tisíc hektarů by se o sebe měly umět postarat samy a čerpat jen omezenou výši například přímých podpor a spíše využívat finančních nástrojů. Zemědělství samozřejmě také potřebuje větší podniky, ale současně i pestrou a početně významnou škálu menších farem.

Specifická a systematická podpora menších hospodářství ovšem prozatím chybí. Umenšení byrokracie a funkční finanční nástroje by mohly motivovat sedláky a jejich rodiny, aby se zemědělství věnovali i v dalších letech a dekádách. Stát nemůže spoléhat na to, že zemědělci a chovatelé budou svá hospodářství opečovávat jako hobby ve volném čase a bez jisté budoucnosti. Pestré zemědělství je cestou, kterou se ubírá západní Evropa. Potřeby zemědělců a chovatelů, které byly zdůrazněny během konference, proto bude ASZ ČR nadále prezentovat politickým představitelům, aby se lokální zemědělství a chovatelství stalo jednou z priorit vlády a české společnosti jako celku.

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR