Rozhovor s ministrem zemědělství Markem Výborným

V polovině vládního období a čtyři měsíce po nástupu do ministerské funkce jsme požádali o rozhovor Marka Výborného. Zajímalo nás, jak vnímá současné české zemědělství a jaké jsou jeho plány do dalšího období.

Pane ministře, ačkoli jsme už v polovině vlády pětikoalice, vázne podle názoru Asociace soukromého zemědělství ČR naplňování původního programového prohlášení vlády, především co se týká deklarované podpory malých a středních zemědělců. Co se tedy podle vás dosud podařilo?

Já musím především zdůraznit, že programové prohlášení vlády není navázáno na žádnou z nevládních zemědělských organizací. Je to závazek, který je třeba naplňovat, je ale pravdou, že vznikalo v době, kdy nebyla energetická krize a válka na Ukrajině. Na druhou stranu jsou základní parametry z programového prohlášení vlády postupně naplňovány a na dalších se pracuje, například na novele mysliveckého a lesního zákona právě v duchu programového prohlášení, které mluví o posílení práv vlastníků. Priority programového prohlášení vlády se samozřejmě odrážejí i v mých prioritách jako ministra zemědělství. Už když jsem nastupoval, tak jsem řekl, že jedním z velkých problémů v zemědělství je přebujelá byrokracie, je to samozřejmě běh na dlouhou trať, ale některé kroky se daří, například v žádostech na podpory z druhého pilíře na investice jsme ubrali třetinu položek, řešíme také některé problémy v systému AMS, jehož cílem je také snížení počtu kontrol, řešíme i jednotnou evidenci používaných prostředků na ochranu rostlin, a tak dále. Tyto kroky musí a budou dále pokračovat.

Pojďme k podrobnostem k vládnímu prohlášení, kde je mimo jiné zmíněno také zastropování. Lze podle vás očekávat ještě některé parametrické změny v nastavení dotací, jako je třeba právě zastropování, nebo naopak revize stávající výše redistribuce?

Na to v současné době nedokáži odpovědět, my v tuto chvíli děláme analýzu prvního roku fungování nového programového období Společné zemědělské politiky EU (SZP). Já jsem si v minulosti zakládal, a i nyní si zakládám na tom, že se chci rozhodovat na základě ověřených tvrdých dat. V nejbližších dnech bych měl mít k dispozici částečnou analýzu dopadů SZP za letošní rok, i když některá data samozřejmě nemohou být k dispozici, protože letošní rok ještě není uzavřen, ale máme data za rok 2022 a z nich dokážeme udělat poměrně přesnou predikci situace v roce 2023. Na základě těchto dat se pak budeme rozhodovat, co s parametry SZP dál, samozřejmě po konzultacích s nevládními organizacemi. Takže nevylučuji, že k nějakým úpravám dojde.

Zemědělce i sedláky z rodinných farem aktuálně zajímá, jak to bude letos s vyplácením záloh na přímé platby?

Všechny nevládní organizace byly informovány na začátku července krátce po mém nástupu, a ta informace visí i na stránkách SZIF, že letos se zálohy vyplácet nebudou, a to s ohledem na náročnou implementaci nové SZP a také téměř časový souběh vyplacení zálohy a samotné platby. My máme v tuto chvíli ambici mít všechny potřebné údaje pro administraci podpor do 25. nebo 26. listopadu, což mi dnes potvrdil na poradě ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Petr Dlouhý. Vyplácet tedy začneme od počátku prosince, pokud se ale ukáže, že to nějaký problém způsobí, tak se tomu příští rok přizpůsobíme a k zálohám se vrátíme.

Jedním z důležitých požadavků ASZ ČR je přijetí zákona o rodinných farmách a legislativní ukotvení pojmu rodinná farma. Máte představu, zdali bude možné do konce tohoto období takový zákon přijmout nebo alespoň předložit něco jako věcný záměr takového zákona?

Za mého předchůdce vznikla na Ministerstvu zemědělství pracovní skupina, která ale poté tak trochu usnula a já jsem ji teď znovu aktivoval. Mám samozřejmě k dispozici i návrh znění zákona od kolegů z ASZ ČR. Chci se teď s tím materiálem a doporučením pracovní skupiny seznámit, a bavit se o tom, co by ten zákon reálně znamenal v praxi, ale řeknu to obecně a neplatí to jen pro tento návrh: Já nejsem velký fanoušek rozšiřování přebujelé legislativy, u každého zákona tedy chci vidět, k čemu je ta norma dobrá, a pokud bude zákon o rodinných farmách přinášet konkrétní pozitivní opatření pro sektor rodinných farem, který neodmyslitelně patří do našeho agrárního sektoru, tak budu první, kdo bude přesvědčovat kolegy, že takový zákon potřebujeme, a že je jej třeba přijmout ještě v tomto volebním období. Ale to je ještě také na debatu se zástupci rodinných farem v terénu, s nimiž pravidelně komunikuji, protože to chci navnímat i v tom reálném podnikatelském prostředí. Jinak řečeno, nechci zákon pro zákon, to by bylo málo.

Podle ASZ ČR by mělo být smyslem zákona mimo jiné omezení nadbytečné byrokracie…

Budeme-li schopni to dobře popsat, tak říkám, že jsem všema deseti pro…

Když už jsme u té byrokracie – co se podle vás do současné doby podařilo?

Jak už jsem řekl, tak například samotná žádost o investiční dotace se zkrátila o celou jednu třetinu. Problém je, že o tom řada zemědělců neví, protože třeba mají na zpracování žádostí najatou agenturu, která argumentuje rostoucími náklady například na energie, a požaduje za zpracování žádosti více peněz, ale už neřekne, že má se zpracováním takové žádosti méně práce. To je jeden příklad. Druhým příkladem je AMS systém, který sice bojuje s určitými porodními bolestmi, ale postupně se rozjíždí. A to je výrazný posun, jelikož my budeme moci výrazně snížit počet kontrol, protože si potřebná data vezmeme z družice. Díky tomu se tak v příštím roce sníží počet zaměstnanců SZIF o 59 lidí. Snažíme se také digitalizovat a využít podnětů z Antibyrokratické komise ministerstva. Já jsem jednání této komise v září navštívil, a mé zadání pro ni je: Identifikujte konkrétní problém a navrhněte, jaké má řešení, zdali je třeba změnit vyhlášku, zákon nebo Nařízení vlády, a co to bude následně znamenat. Pokud ta komise bude plnit toto zadání, jsem připraven všechna její doporučení realizovat.

Již jste naznačil, že jednou z priorit je přijetí novely mysliveckého a lesního zákona, což vzbuzuje velké emoce. Rýsuje se podle vás nějaká dohoda nebo vůle k tomu, kromě posílení práv vlastníků, ke snížení minimální výměry honiteb?

Vzbuzuje to emoce, ale je to v zásadě politické rozhodnutí, na regulaci počtů spárkaté a černé zvěře má velikost honiteb pouze nepřímý vliv. Já to hodnotím tak, že současný stav je hodně spjat s historií z komunistického režimu, kdy se komunisté snažili, a bohužel úspěšně, zpřetrhat vlastnické vztahy. Konečné rozhodnutí je tedy na dohodě v koalici a já teď nechci říci nějaké konkrétní číslo, ke kterému směřujeme, ale vedeme o tom diskusi a já na toto téma také ještě budu jednat i s poslaneckými a senátorskými kluby. Každopádně hodlám v řádu týdnů poslat novelu do meziresortního připomínkového řízení, ale chci jí poslat ve stavu, o kterém budu přesvědčen, že jsem schopen ji nejenom obhájit, ale i prosadit.

Je tedy alespoň možné říci, že se to současné číslo změní, přece jen je to relikt minulosti a podoby zákona z roku 1962…

Ano, v původním rakousko-uherském modelu byla minimální výměra 115 hektarů. Já ale netvrdím, že se máme do toho stavu vrátit.  Novela je zejména o tom respektu k vlastnickým právům.

Začali jsme bilancí prvních dvou let současného období – jaká je vaše vize na druhé dva roky, co by se mělo změnit a co by bylo naopak třeba v současném nastavení naší zemědělské politiky odstranit?

Já bych možná začal zcela aktuální věcí, která se povedla, a to je schválení novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Konečně jsme dosáhli spolu s Ministerstvem životního prostředí nějaké finální shody, což je dáno i tím, že oba resorty řídí ministři z jedné politické strany. Tato novela – zjednodušeně řečeno, přináší vyšší ochranu zemědělské půdy v první a druhé bonitě kvality, na které se nebudou stavět žádné haly a další stavby, a pak jsou tam další opatření týkající se například eroze…

Omlouvám se, že vám skáču do řeči, ale já považuji za nejdůležitější problematiku krajinných prvků…

Přesně tak, součástí novely je i podpora vytváření krajinných prvků, a to jsou věci, kterým se chci věnovat i v budoucnosti, my k tomu máme instituce, jako je Státní pozemkový úřad, který realizuje pozemkové úpravy, a myslím, že málo ukazujeme veřejnosti, jakým způsobem k ochraně krajiny přistupujeme. Je to samozřejmě o komunikaci a dostatku finančních prostředků, ale krajinné prvky, ať už jsou to solitérní stromy, remízky nebo mokřady, to je něco, čím vracíme naší krajinu do přirozeného stavu - a to považuji za jeden ze svých úkolů na ty další dva roky. Určitě chceme dotáhnout do konce legislativu týkající se novel zákona o myslivosti a lesního zákona, připravujeme také novelu veterinárního zákona v oblasti welfare zvířat, a za důležité považuji i vyhodnocení prvního roku fungování SZP. Určitě bych zmínil důraz na potravinovou bezpečnost, v níž patříme v rámci EU mezi špičku a tento stav musíme udržet. Co je pro mne důležité, je podpora lokální výroby potravin přímo v hospodářství zemědělců, a samozřejmě často zmiňované snižování byrokracie, což je úkol, který pro mne dosavadními kroky nekončí. Musíme ale řešit i potřebnou generační výměnu v zemědělství, což znamená podporu vzdělávání. Jednal jsem s řadou organizací a také s univerzitami, ovšem není to jen o terciálním vzdělávání, ale také o podpoře středních škol. Rozšířili jsme centra odborné přípravy na 48 středních škol. Rád slyším, když jsem v kontaktu s řediteli a studenty, že zájem o studium roste, a to je pozitivní – před pár lety to neplatilo. Na závěr ještě dvě věci – musíme být konkurenceschopní v rámci Evropy, a to se neobejde bez podpory obchodu. Mám teď čerstvou zkušenost z návštěvy Kazachstánu a Uzbekistánu, na níž se podařily skutečně pozitivní kroky, například přivézt certifikáty na prodej násadových vajec nebo inseminačních dávek pro skot. Je to samozřejmě jen jedna vlaštovka, ale my musíme cíleně hledat regiony s vazbou na ČR v oblasti exportu, což samozřejmě pomáhá agrárnímu sektoru jako celku. A čeká nás také revize v minulosti zpracovaného strategického dokumentu Zemědělská politika ČR 2030.  Tento dokument je v současné době v některých aspektech překonaný, a musíme jej tedy aktualizovat. A tady říkám úplně na rovinu, že o tom chci diskutovat i s opozicí, protože by nedávalo smysl, abychom vytvořili nějaký dokument, který by potom někdo popřel a spadl by pod stůl.

Jsme v závěrečné fázi přípravy rozpočtu na příští rok, ve kterém se má týkat nemalý objem škrtů kapitoly Ministerstva zemědělství. Lze nějak dešifrovat tu největší položku ve škrtech, která má činit 6 miliard korun?

Je to tak, že Ministerstvo zemědělství počítalo ve střednědobém výhledu z roku 2022 na rok 2024 s navýšením národních finančních zdrojů na 10,5 miliardy korun. To by byla krásná částka, a já si dovedu představit, jak s ní smysluplně naložit, bohužel ale ty peníze k dispozici nejsou. My jsme už začali šetřit letos, zrušili jsme dotační program 13 pro velké potravinářské podniky, a také na příští rok v něm bude nula, snižujeme ale výdaje i v jiných položkách, v některých docela výrazně. Chtěl bych se ještě podívat do programů na podporu některých nevládních organizací, jestli mají tyto programy skutečně smysl, protože já si myslím, že stát má posílat peníze tam, kde je přidaná hodnota. Čili šetříme, zároveň ovšem platí závazek kofinancování druhého investičního pilíře SZP ve výši 65 procent, což je páté nejvyšší kofinancování v EU, a je to také směr k vyvážení podpor v prvním pilíři, k redistribuci. Pokud se týká snížení zmíněných původně plánovaných financí z národních zdrojů, počítám ale také s tím, že o možném navýšení budu průběžně jednat s ministrem financí.

Rozhovor vedl: Petr Havel