Mimořádná podpora v zemědělství se musí využít smysluplně

Teoreticky až půl miliardy korun (163 milionů korun ze zdrojů EU a 320 milionů z rozpočtu ČR) by mohli v rámci takzvaných mimořádných podpor získat tuzemští zemědělci, což by pro ně nepochybně znamenalo v letošním roce vítanou dotační vzpruhu. Problém ale je, že na tyto prostředky podle stávajícího plánu ministerstva zemědělství nedosáhnou všichni, a především vůbec ne ti, které zasáhla situace na trhu EU, například v souvislosti s exportem některých komodit z Ukrajiny, nejvíce. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) přitom prosazuje zcela jiné řešení, které by mohli využít zemědělci v problémech napříč sektory.

Podle návrhu vládního nařízení chystaného na Ministerstvu zemědělství (MZe) se totiž mají mimořádné podpory týkat jen některých vybraných oblastí, konkrétně pěstitelů zeleniny, ovoce, chmele a chovatelů kuřat na maso. Takové rozhodnutí lze ale považovat za diskriminační, zejména vůči producentům klíčových komodit, jako jsou obiloviny nebo olejniny, ale obecně vůči producentům jakýchkoli zemědělských komodit. Kumulovaná ztráta těchto producentů je navíc kvůli razantnímu poklesu cen obilovin a olejnin mnohem vyšší než v případě komodit, které preferuje MZe. ASZ ČR kromě toho kategoricky nesouhlasí s podporou chovatelů kuřat na maso, což jsou v dnešní realitě naprostou většinou velké průmyslové podniky. Výše podpory se má přitom odvíjet od počtů prodaných kuřat, což logicky znamená, že nejvíce peněz vyčerpají právě ty největší. Z dosud zveřejněných hospodářských výsledků za loňský rok navíc vyplývá, že řada takových podniků v loňském roce výrazně navýšila své zisky. Toto řešení, které by nasměrovalo další státní peníze namísto běžným farmářům opět do agrokoncernů, je třeba zásadně odmítnout a doufejme, že nový ministr zemědělství a vláda toto opatření na zvýšení zisků vybraným holdingům neschválí.

Podle ASZ ČR je také na čase přehodnotit kritéria, podle nichž se dotační prostředky přidělují, a to zejména v případě mimořádných podpor. Dosavadní systém podle komodit se ukazuje jako zastaralý a hlavně neefektivní, neboť i přes dotační podporu jejich tuzemská produkce klesá. Současná vládní koalice se kromě toho zavázala k cílené podpoře malých a středních zemědělců, což struktura mimořádných podpor, hlavně pak producentů kuřat, rozhodně nenaplňuje. S uvedeným závazkem je ale v rozporu řada dalších dotačních titulů, například navýšení dotací na investice pro velké průmyslové podniky. ASZ ČR proto vyzývá MZe a celou současnou koalici, aby své sliby a závazky skutečně plnily. Ostatně i samo MZe v odůvodnění k materiálu o mimořádných podporách přiznává, že „nejvíce jsou ohroženy malé firmy“.

Funkční podpora tuzemských zelinářů a ovocnářů, ale i pěstitelů chmele jako producentů naší tradiční exportní komodity je podle ASZ ČR jistě nezbytná. Podmínky dotací by se ale měly změnit, a to ve prospěch lokálně ukotvených farem, mikropodniků, malých a středních zemědělců, ve prospěch produkce, která nezhoršuje stav krajiny či ve prospěch produkce s vyšším podílem rukodělných prací, což jsou mimo jiné právě zelináři a ovocnáři. Takové principy podpor by zajistily širší nabídku na trhu, zvýšily zaměstnanost na venkově, při správně zvolených kritériích by přispěly také k vyšší soběstačnosti ČR v citlivých komoditách a v konečném důsledku ke stabilizaci zemědělských i spotřebitelských cen. Cestou k tomu ale není rostoucí podpora kapitálově silných průmyslových výrobců, jejichž tržní a vyjednávací síla je, jak je vidět ze zmiňovaných hospodářských výsledků (nejen) za loňský rok, dostatečně velká k tomu, aby se s problémy na trhu zemědělských komodit a potravin samy vyrovnaly.

Pokud se podíváme na aktuální situaci, je nepochybné, že letošní rok je složitý pro zemědělce napříč všemi výrobními sektory a proto také musí být rozdělování mimořádné podpory posuzováno touto optikou. V letošním roce nebudou nikomu vypláceny zálohy přímých dotací a výplaty prostředků, se kterými sedláci pravidelně počítali ve svém cashflow, se byť mírně, ale přeci jen zpozdí. Kvůli zpožděným žním a zhoršeným kvalitativním parametrům zrna a také kvůli z části neprodané úrodě z loňska se pravděpodobně dále ohrozí příjmy z této nejčastější komodity u mnoha zemědělců. V tomto okamžiku se proto jako mnohem smysluplnější řešení jeví použít mimořádné prostředky na posílení programů garancí a úvěrů v rámci titulů PGRLF, aby se podpora dostala skutečně tam, kde je zapotřebí a současně, aby efekt těchto peněz byl co nejvyšší. Cesta podpory úroků z investičních, provozních a překlenovacích úvěrů je prošlapaná a zemědělci ji umí využívat. Uvidíme, jaké řešení MZe nakonec zvolí.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR