Změny v DPH zdraží nápoje o více než deset pct, tvrdí majitel Coloseum Holding

Plán vlády na změny v DPH, které navrhla v balíčku na uzdravení veřejných financí, povede k růstu cen v restauracích. Novinářům to dnes řekl většinový majitel skupiny Coloseum Holding Jan Mužátko. Ceny u nealkoholických nápojů a piva se podle něj zvednou o více než deset procent a u jídel nejméně o dvě až čtyři procenta. Do skupiny Coloseum Holding patří mimo jiné síť italských restaurací. Podle Mužátka nezbyde podnikatelům nic jiného, než změny DPH promítnout do cen.

Vláda ve svém návrhu počítá s úpravou sazeb DPH ze současných tří na na dvě. Z desetiprocentní sazby na 21 procent má vzrůst daň na točené pivo, které se do druhé snížené sazby přesunulo v době pandemie koronaviru za vlády Andreje Babiše (ANO). Podle Mužátka to přispělo k růstu tržeb, které se jeho skupině zvýšily loni o 75 procent. Stále je však ve ztrátě 60 milionů korun, řekl.

Vláda počítá i se změnou daně na nealkoholické nápoje, které jsou nyní v restauracích v 15procentní sazbě a přesunout se mají do základní sazby 21 procent. Na jídlo v restauracích má být nově sazba 12 procent, nyní je deset.

V sítích restaurací Coloseum to podle Mužátka bude znamenat, že například cena pizzy se zvýší z 269 korun na nejméně 275 korun. Coca-cola bude stát místo 59 korun 65 korun a cena piva v restauracích se zvýší z 69 na 75 korun. Skupinu podle něj zasáhnou i změny v danění práce a úpravy dohod a vyšší pojistné. Ve vládním balíčku nemá velké pochopení ani pro rozhodnutí vlády nezavést spotřební daň na takzvaná tichá vína. "Neznám chudého vinaře," poznamenal.

Podle skupiny Coloseum Holding je letošní rok z ekonomického pohledu první plnohodnotný rok po skončení opatření spojených s pandemií koronaviru. Od roku 2020 opakovaně Babišova vláda uzavírala restaurace a další provozovny, platila omezení otevírací doby nebo množství lidí v jednom podniku. Podle holdingu chybí restauracím stále dva až tři milion turistů ročně, což je proti roku 2019 propad o zhruba 30 procent.

Mužátko také upozornil na změny v chování českých zákazníků. Vysoká inflace přinesla snížení kupní síly, lidé si například nedávají k polednímu menu nápoje nebo pijí méně piva a výrazně to ovlivňuje hlavně menší podniky v regionech, míní. Krokem zpět bylo podle něj rovněž zrušení EET. Očekává, že se opět zavede.