Zpráva EP o odolnějším zemědělství v EU vyzývá i k užití nových metod šlechtění
14. 6. 2023 | ČTK
Pandemie covidu-19 a ruská invaze na Ukrajinu odhalily některé strukturální problémy evropského zemědělství, které představují významné riziko pro zemědělské trhy členských států, konstatuje mimo jiné zpráva Evropského parlamentu, v níž europoslanci vyzývají k posílení potravinové bezpečnosti Evropské unie. Zpráva, o níž dnes EP debatuje a ve středu bude hlasovat, rovněž rýsuje strategie, jež by evropským zemědělcům mohly pomoci snížit závislost na třetích zemích. Vyzývá též k úpravě předpisů, které by umožnily použít nové šlechtitelské metody, či k investicím do digitálních technologií v tomto sektoru.
Zpráva EP o zajištění potravinové bezpečnosti a dlouhodobé odolnosti zemědělství EU vyzývá také Evropskou komisi, aby podporovala místní produkci potravin a spotřebu sezónních a místních produktů z krátkých potravinových řetězců, což by mohlo snížit plýtvání potravinami.
Dokument poukazuje na nízké příjmy v zemědělství a pokles počtu zemědělských podniků. V souvislosti se zvyšujícím se průměrným věkem evropských zemědělců vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala strategii generační obměny a snažila se přilákat do tohoto odvětví mladé. Tomu může pomoci i umělá inteligence (AI), která by mohla zvýšit zájem mladých o toto odvětví, řekla ČTK europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). "Už dnes máme umělou inteligencí řízené celé kravíny například," připomněla jedno z využití digitalizace v zemědělství.
Zpráva EP s doporučeními, jak zvýšit autonomii unijního zemědělství, také varuje před možnými dopady některých opatření takzvané Zelené dohody pro Evropu. "Zemědělci jsou si vědomi nutnosti boje proti klimatickým změnám, jenže musí také plnit úlohu produkční. A v této situaci přichází komise s různým návrhy v rámci Green Dealu, například s dalším snižováním pesticidů či ochranou biodiverzity," uvedla Šojdrová. Všechny tyto záměry jsou podle ní chvályhodné, ale pokud jsou postaveny takto striktně, tak spolu s dalšími nároky na zemědělce u nich vyvolávají obavy. "Protože v určité fázi ohrozí produkční roli tohoto sektoru. Zemědělci pak vzkazují: ´musíte říct, co vlastně po nás chcete´,“ uvedla česká europoslankyně, podle níž se například ve snížení pesticidů už dosáhlo značného pokroku. "Zemědělci pesticidy nechtějí zbytečně moc používat, i proto, že jsou drahé,“ dodala.
Podle Šojdrové k potravinové bezpečnosti pomůže také výzkum a nové šlechtitelské metody, nové genomické techniky, které zvyšují odolnost proti škůdcům, suchu či plísním a které by pomohly zvýšit výnosy a některé by přinesly i zdravější zeleninu, například zvýšením obsahu vitamínů. Španělským vědcům se podle Šojdrové podařilo vyšlechtit i bezlepkovou pšenici, která má sice minimální stopy lepku, ale pro bezlepkovou dietu je vhodná.
"Vědci nepochybují, že by evropskému zemědělství i spotřebitelům pomohli, a volají po nich mimo jiné ovocnáři," uvedla Šojdrová. Jenže současná evropská legislativa tomu brání. "Už před rokem, rokem a půl jsme vyzvali EK, aby v tomto směru předložila novou legislativu,“ uvedla česká europoslankyně, která doufá, že EK tak učiní příští měsíc.
Zdroj: ČTK, 14. 6. 2023
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 13.05.2025 08:31