Po letech rušení zahrádkářských kolonií mají v Brně vzniknout nové

Po mnoha letech rušení zahrádkářských kolonií, na jejichž pozemcích vznikají bytové a rodinné domy, nechá vedení Brna prověřit možnosti vzniku nových kolonií. Město chce podpořit jak budování klasických zahrad, tak komunitních zahrad, které by měly vznikat společně s novými parky. Dnes kvůli tomu město podepsalo memorandum s Českým zahrádkářským svazem a obě strany si nastavily principy spolupráce, řekl novinářům náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). V budoucnu už se nemají místo zahrad stavět byty a domy, i tak mohou některé zaniknout.

"Memorandum nastavuje předvídatelnost ve vztahu města a zahrádkářů, kteří mají své zahrady obvykle na pozemcích města," řekl Hladík a zmínil i to, že dříve byli zahrádkáři často překvapeni, co se má se zahrádkami dít, protože je málokdy někdo informoval o záměrech města. Podle Hladíka by se už do budoucna nemělo stávat, co bylo obvyklé v minulosti, že zelené plochy zahrad musely ustoupit výstavbě.

I když i nyní lze počítat s tím, že ne všude zahrady vydrží, měly by existovat pouze tři důvody pro jejich rušení. Jsou jimi infrastrukturní stavby, tedy silnice a železnice, protipovodňová ochrana v záplavovém území a vznik parků. Ohrožených je zhruba 100 hektarů. "Naším cílem není jen vytváření nových zahrádkářských osad a komunitních zahrad, ale i tvorba přírodě blízkých opatření, pořádání výstav a školení, organizace návštěvních dnů, zapojení škol a školek nebo popularizace včelaření. Zahrádky jsou totiž důležitým prvkem ekosystému města, který přispívá mimo jiné k ochraně životního prostředí a ke zmírňování klimatických změn. Při zahradničení si budujeme kladný vztah k přírodě a přispíváme k udržitelnému rozvoji samozásobitelstvím lokálními potravinami," uvedl Hladík.

V červnu by měli zastupitelé schválit nový územní plán a poté chce vedení města zadat studii, která prověří možnou budoucnost dosavadních či nových lokalit. Určí, jak velká by měla být plocha klasických a komunitních zahrad a jak velká bude veřejná zeleň. Nové zahrady by mohly v budoucnu vzniknout v Tuřanech, Dvorskách, na Žabovřeských loukách, bude se řešit budoucnost Žlutého a Červeného kopce. "Další prověřované lokality leží u Vídeňské ulice, v Černovicích, na Kraví hoře a jednou z lokalit je i černovická pískovna," doplnil Hladík.

Zahrádkáři také dostanou od města každý rok dotaci 100.000 korun na svou činnost.