Na Vysočině ubývá modřínů; z listnáčů i javory, jasany a lípy

V lesích Vysočiny ubývá modřínů. Během pěti let lesníci snížili výsadbu téměř o dvě třetiny na loňských necelých 13 hektarů. Požaduje to legislativa, protože modřín není původní dřevinou. Smrku se v kraji ročně sází přes 500 hektarů. Podle jihlavské pobočky Českého statistického úřadu listnaté stromy loni zabraly 30 procent nového lesa. Z nich se nejvíc prosazuje buk, naopak klesá počet javorů, jasanů a lip. Ze zhruba 230.000 hektarů lesů v kraji se loni obnovilo skoro 1300 hektarů. Lesníci na 1060 hektarech vysázeli přes šest milionů sazenic. Na zbylé ploše se les obnovil přirozeně.

Výsadba hektaru lesa stojí i 70.000 korun. Porost z přirozeně narostlých sazenic přijde na desetinu, ale jen tam, kde pro to jsou vhodné přírodní podmínky, řekl Miloš Plaňanský, ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR. Smrky zabírají asi 75 procent rozlohy lesů na Vysočině. Loni jich lesníci vysázeli 566 hektarů. Přes 170 hektarů obsadily další jehličnany - především borovice a jedle. Borovice rostou na sušších místech, protože mají hlubší kořeny než smrk. Jedle se podle Plaňanského sází méně než dřív. Ohrožují je klimatické změny i škůdci. Modříny jako nepůvodní druh omezuje legislativa. Na Vysočině se jich v roce 2000 vysázelo 33 hektarů, loni jen asi třetina. "Nám by modřín vyhovoval. V průběhu minulých století se stal přirozenou součástí lesů, rychle odrůstá a je to i ceněné dříví," podotkl Plaňanský. Modřín se používá při vodních stavbách, na šindele i na výrobu nábytkářských dýh. "Pokud budeme striktně dodržovat zákon, tak by tu modřín být neměl, ale mimo chráněná území ho plně tolerujeme," řekl Václav Hlaváč, vedoucí havlíčkobrodské Agentury ochrany přírody.

Podle něj se nepůvodní druhy dřevin omezují, protože pro les znamenají větší riziko - mohou se na nich množit škůdci. Týká se to třeba americké jedle douglasky nebo borovice vejmutovky. U modřínů, které se v regionu pěstují podstatně déle, se podle něj žádné škodlivé vlivy neobjevily. Listnaté dřeviny loni zabraly 320 hektarů, tedy asi na 30 procent obnovovaného lesa Vysočiny. Skoro 60 procent tvořil buk, pro nějž je Vysočina nejvhodnější. Ve smrkových porostech se vysazují ve skupinách - chrání je proti silnému větru. Za posledních pět let v kraji ubývají duby, javory, jasany, které potřebují proudící spodní vodu, i lípy, po jejichž dřevě na rozdíl od minulých staletí není velká poptávka. Pěstování listnáčů je ekonomicky méně výhodné než smrk. Buky se mýtí od 120 let stáří, proti smrkům tedy narůstají o 40 let déle. V kraji navíc nemají příliš kvalitní dřevo. Zlepšují ale stabilitu monokultur. Až 30 procent dřevin s bohatším kořenovým systémem lesním hospodářům ukládá i lesní zákon.