Odchodem si chci zachovat tvář
22. 11. 2003 | Právo
MLUVČÍ SPRÁVY NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA ZDENĚK KANTOŘÍK ŘEKL PRÁVU: * Od 1. prosince opouštíte překvapivě post mluvčího Správy Národního parku Šumava, kterým jste se stal přesně před šesti lety. Z jakého důvodu?
Souvisí to s rozhodnutím ministra životního prostředí Libora Ambrozka odvolat Ivana Žlábka ke konci letošního roku z postu ředitele správy parku. Nový ředitel bude prosazovat jinou koncepci. Od začátku mi bylo jasné, že mluvčí, pokud bere odpovědně práci, musí za prvé vedení věřit, a za druhé musí být přesvědčen o tom, co sám zdůvodňuje. Pokud si chci zachovat tvář před rodinou, veřejností i před sebou, musím skončit s působením Žlábka ve funkci ředitele.
* Odcházíte nadobro zároveň i z Vimperku, kde správa sídlí?
Začal jsem se poohlížet po možnostech, co mohu dále dělat. Rýsovala se nějaká možnost v Praze, kde jsem strávil dříve deset let života. Nehodlám do zaměstnání dojíždět. Nechce se mi rovněž od rodiny, která se natrvalo usídlila na Šumavě. Městský úřad ve Vimperku vypsal výběrové řízení na post ředitele Městského kulturního střediska. Přihlásil jsem se a vyhrál ho. Do funkce mě bude rada města jmenovat k 1. prosinci.
* Řekl jste, že mluvčí musí věřit vedení. Myslíte si, že koncepce ředitele Žlábka bojovat proti kůrovci asanací je správná?
Jsem přesvědčený, že ano. Samozřejmě že budou muset v národním parku existovat místa, která budou zcela bez zásahu. Od toho tu parky jsou. Jelikož ale byla Šumava po staletí ovlivňována člověkem, nejde zónu vytyčit ze dne na den. Jednoduše nakreslit čáru do mapy a říci, toto území necháme jen přírodě, když víme, že je zde monokulturní les a stromy jsou stejnověké, v řadách a vysazené člověkem pro vytěžení. Problém je v tom, že Šumava potřebuje změnit co nerychleji druhovou skladbu a doplnit dřeviny, které zde chybějí. To lze dělat jen postupnými lesnickými zásahy. Holiny kolem hranice, které vznikly po asanaci kůrovcové kalamity a je jich asi devět set hektarů, už vlastně ani holinami nejsou. Jsou zalesněné a místy stojí tří až čtyřmetrové stromy. Tím pádem vzniká kostra odolného smíšeného lesa, který Šumava tolik potřebuje.
* Správa parku bojuje nejen s kůrovcem, ale i s nevládními ekologickými organizacemi. Aktivisté správě rovněž vytýkají, že se ze Šumavy ztrácí dřevo. Mají pravdu?
Letos jsme zpracovávali asi dvě stě tisíc kubíků polomů z loňské větrné smršti. Inspektoři z České inspekce životního prostředí zkontrolovali sto procent postižených ploch, což neudělali nikde jinde. Vše bylo ale v pořádku. Zhruba dvacet procent dříví zůstává na místě k zetlení. V parku je nyní takto řádově přes sto tisíc kubíků. Jestliže z tohoto počtu se tři sta nebo dvě stě kubíků ztratí, není to chyba systému, ale jednotlivého člověka, která nemusí být ani úmyslná. Je to asi totéž, jako kdyby někdo vinil správce silnic, že se mu ztratil jeden z mnoha patníků, ze kterých si lidé vyrábějí poštovní schránky. Každému musí být jasné, že tak obrovské území se nedá uhlídat.
Zdroj: Právo, 22. 11. 2003
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 12.05.2025 01:00