Otevřený dopis

Vážený pan Ing. Antonín Stibůrek ředitel Halali, všeobecné pojišťovny, a. s.

Vážený pane řediteli, obdržel jsem Váš dopis, ve kterém popisujete, co jste nabídl podnikovému ředitelství Lesů České republiky, s. p. ohledně hromadného pojištění jeho zaměstnanců při současném zachování jejich členství v Českomoravské myslivecké jednotě. Na tento návrh, podle Vašeho vysvětlení, podnik nereagoval pozitivně, a proto mne stavíte před rozhodnutí ukončit členství v ČMMJ, které je vázáno na pojištění u Vaší pojišťovny, nebo platit dvě pojistky, přičemž připouštím, že mi jednu hradí můj zaměstnavatel - LČR.

Svůj postup odůvodňujete i Stanovami ČMMJ, podle jejichž původního znění šla část členského příspěvku na pojistné. Pokud bylo dosud možné rozdělovat mnou placený členský příspěvek na pojistné a část, která byla použita pro další účely, a nyní to tak nejde, nepovažuji tento argument za korektní. Pochybuji, že v době, kdy bylo původní znění stanov formulováno, se pojištěním odpovědnosti při výkonu práva myslivosti zabývala jiná pojišťovna než Halali. Ostatně i Vaše vyjádření pro tisk obsahuje nabídku platby pojistného bez členského příspěvku ČMMJ. Chybí tedy pouze ochota ústředí ČMMJ tuto variantu připustit.

Jsem hluboce přesvědčen, že reakce podnikového ředitelství LČR na stoprocentní navýšení členského příspěvku ČMMJ je více než ekonomickými důvody motivována neustálými útoky ústředí ČMMJ na zásady trvale udržitelného lesnického hospodaření, při kterém nemůže být střet zájmů lesa a zvěře vnímán jednostranně. Na invektivy pana jednatele Broukala jsem se již v minulosti pokoušel reagovat v časopise Myslivost, ale marně. Musím se, bohužel, domnívat, že stejně jako Myslivost, i Vaše pojišťovna je řízena podle ideologických principů “demokratického centralismu”, který nepřipouští odlišný názor. Konflikt, který je zbytečně rozdmýcháváván a ospravedlňován hájením zájmů myslivců, nebude mít vítězů, ale jen poražených. Není to tak dávno, co se některé okresní myslivecké spolky bouřily proti “bratrskému” dělení finančních prostředků mezi okresní organizace a pražské ústředí, a brzy prohlásí někdo uvažující podobně jako pan jednatel za nepřátele myslivosti zemědělce, protože ti se zákonitě musí začít bránit proti škodám, které působí neúnosné stavy černé zvěře. Opravdu se obávám, že podobnými kroky, jako je Váš, a já stále věřím, že byl učiněn nikoli z Vaší iniciativy, nebude naše jednotná myslivecká organizace “očištěna od oportunistů a ještě pevněji semknuta kolem ústředního výboru”, ale naopak zcela rozložena. I já se po celou dobu existence s. p. LČR snažím, a nejsem sám, ovlivňovat jeho mysliveckou politiku tak, aby byla pro mysliveckou i nemysliveckou veřejnost přijatelná, a domnívám se, že alespoň na regionální úrovni se mi to daří.

Zvažte prosím i Vy, pane řediteli, zda byste neměl váhou své funkce přispět spíše k utlumení zbytečného konfliktu. Nedovedu si totiž představit, jak budou nadále pracovníci LČR pracovat v okresních mysliveckých radách, odborných komisích, chovatelských klubech, plnit funkce lektorů, zkušebních komisařů, rozhodčích atd. Jak budeme my, kteří nejsme z Prahy, společně s okresními organizacemi pořádat zkoušky loveckých psů, adeptů, výstavy trofejí bez možnosti poskytnutí našich zařízení, režijních honiteb a mnohdy i finanční podpory LČR?

Z úvodu Vašeho dopisu sice nelze vyčíst, jaká část z nového členského příspěvku jde na pojištění, ale chápu, že existují důvody proto, aby bylo navýšeno jak pojistné, tak příspěvky pro ČMMJ. Z Vašeho návrhu pojistné částky pro zaměstnance LČR však lze odvodit, že z nového členského příspěvku 500,- Kč půjde pro účely ČMMJ 230,- Kč. Tuto částku bych nadále rád platil, a jistě nejen já, a nebyl bych nucen po dvaačtyřiceti letech ukončit své členství v naší myslivecké organizaci. Rád bych spolu s Vámi v roce 2003 oslavil 80. výročí založení ČMMJ, a protože již brzy odejdu do důchodu, dál bych využíval služeb Vaší pojišťovny Halali.

Petr Žaba ve Frýdlantu v Čechách dne 12. prosince 2002